Kreml udělil Kyjevu lekci. Byl to průzkum bojem

V Kerčské úžině, skrze kterou proplouvají lodě směřující z Černého moře do přístavů v Azovském moři, došlo v neděli večer k incidentu mezi Ukrajinou a Ruskem, který přerostl v krizi. Tři ukrajinské vojenské lodě byly na cestě z Oděsy do domovského přístavu Mariupol, který leží v Azovském moři. Aby ho dosáhly, musely proplout právě zmíněnou Kerčskou úžinou. Trojici lodí ale v jejich cestě zabránila ruská plavidla. Později v noci se pak ruské tajné služby všech tří lodí  zmocnily a při této akci zranily několik ukrajinských vojáků.

Prezident Ukrajiny Petro Porošenko to označil za ruskou agresi, hned svolal armádní velení a vyhlásil vojenskou pohotovost. Kyjevský parlament v ponělí po vzrušené debatě schválil jeho výnos na vyhlášení válečného stavu po dobu třiceti dnů. Kreml naopak označil Ukrajinu za viníka incidentu: podle Rusů ukrajinské vojenské lodě ilegálně vpluly do ruských vod, což byla cílená provokace. NATO uvedlo, že považuje situaci na Ukrajině za velmi vážnou a vyzvalo Rusko k propuštění ukrajinských námořníků a lodí. Podobně se vyslovila Evropská unie. O situaci jednala Rada bezpečnosti OSN.

Podle komentátora ruské nezávislé televize Dožď a německého kanálu Deutsche Welle Konstantina von Eggerta vyslalo Rusko Ukrajině signál, že provoz v Azovském moři kontroluje Moskva, nikoli Kyjev. A že když bude Rusko chtít, kdykoli od Ukrajiny odřízne námořní cesty do strategických přístavů Mariupol a Berďansk.

 V Kerčském průlivu došlo k incidentu, který přerostl v krizi mezi dvěma sousedními zeměmi. Ukrajina viní Rusko, že bezdůvodně zaútočilo na jeho lodě, Rusko obviňuje Ukrajinu, že vplula do jejich výsostných vod. Co je příčinou tohoto sporu?

Já si myslím, že hlavní motivací pro tuto akci ruských námořních sil byla pomsta za předchozí zadržení ruské lodi ukrajinskými námořníky, k němuž došlo letos na jaře.

Jaký incident máte na mysli?

Ruská rybářská loď Nord, která plula v ukrajinských vodách, byla zadržena i s posádkou. Stalo se to v březnu a byly kolem toho velké diskuse. Ruský prezident Vladimir Putin nikdy nenechá podobné prohřešky nepotrestané. Jedním z jeho hlavních principů vládnutí je nikdy neukázat slabost, ale vždy odpovědět silou.

Existuje možnost, že se situace „jen“ vymkla z rukou? Ukrajinské lodě pluly po Černém moři, ruská patrola je začala sledovat a vzhledem k napjaté situaci a vyhroceným vztahům mezi oběma zeměmi do jedné z jejich lodí narazila, Ukrajinci pluli dál a celé se to zvrtlo… Na pečlivě naplánovanou operaci vypadal přece jen průběh akce poněkud živelně.

Nemyslím, že by Putin seděl v Kremlu a monitoroval každý sebemenší pohyb v Azovském moři. Ale jsem si jistý, že místní velitelé ruské tajné služby FSB, pod kterou námořní stráž spadá, dostali zřejmě už před nějakou dobou určité obecnější příkazy, že mají použít fantazii a najít způsob, jak Ukrajince potrestat za předchozí incident, který jsem zmínil. Jak jim ukázat, kdo je tady pánem. Současně to mohla být také zkouška, jak na podobný zásah zareaguje ukrajinská vláda Petra Porošenka. Tedy jestli jsou připraveni jít až na krev. Rusové tomu říkají průzkum bojem.

Proč by to dělali právě teď?

Nesmíme zapomínat, že obě země jsou stále součástí válečného konfliktu na východě Ukrajiny. Pokud se tento konflikt překročí do nějaké další fáze, pravděpodobně se odehraje někde tady, tedy v okolí Azovského moře, kde leží přístavy Mariupol a Berďansk. Rusko nám teď dalo najevo, že může kdykoli zavřít Azovské moře bez ohledu na mezinárodní námořní dohody o volném pohybu. Když bude chtít, odřízne přístavy Mariupol a Berďansk, což jsou velmi důležité přepravní uzly, skrz které proudí ukrajinské zemědělské plodiny a také ocel.

Může načasování incidentu nějak souviset s momentálně nízkou oblíbeností Vladimira Putina kvůli nepopulární penzijní reformě, která Rusům zvýšila věk odchodu do důchodu, a tím řadu z nich připravila o šanci na důchod?

Nejsem si tím jistý. Putin by tohle udělal, i kdyby měl podporu 89 procent. Taková rychlá vojenská akce má příliš krátké trvání na to, aby mohla výrazně ovlivnit popularitu. Abyste odvrátil pozornost obyvatel od domácích problémů, musel byste v zahraniční politice udělat mnohem víc a dělat to delší dobu. Na tohle lidé zítra zapomenou.

Objevily se ale i teorie, že akci naplánoval ukrajinský prezident Petro Porošenko. Ukrajinu v březnu čekají prezidentské volby a ani Porošenko si nestojí zrovna nejlíp. Vojenská akce proti nepříteli by v takovou chvíli mohla popularitu zvednout.

Moc se mi nechce naskakovat na různé spiklenecké teorie, kdo co naplánoval. Zatím ani přesně nevíme, jestli ukrajinské lodě narušily prostor ruských výsostných vod. A nechci se tedy ani pouštět do spekulací, jestli to udělal Porošenko, aby si zvedl popularitu. Když něco takového uvedete do pohybu, nikdy nevíte, kam vás to dovede. Kdyby ruská patrola ukrajinské lodě potopila a zabili při tom nějaké vojáky, pro Porošenka by to rozhodně nebylo dobré. Ale jak říkám, tohle spekulování nikam nevede.

Byla podle vás reakce Západu adekvátní?

Nebyla. Byla slabá, utlumená a Putin si toho musel všimnout. Z Washingtonu nepřišla žádná reakce, nic jednoznačného a příliš ostrého nezaznělo ani z Evropy. Po téhle mdlé reakci USA a EU můžeme čekat, že takových incidentů bude v budoucnu spíše více než méně.

Průplav se znovu otevřel. Jak vidíte výhled v příštích dnech?

Myslím, že se situace postupně uklidní. Ale lekce byla udělena.