Existuje podezření, že české firmy vyzbrojují Islámský stát

Za posledních deset let stoupl vývoz zbraní z České republiky na pětinásobek. Z hodnoty představující přibližně tři miliardy korun na téměř patnáct miliard korun v loňském roce. To loňské číslo je hodně kvalifikovaný odhad obchodníků se zbraněmi. A co je zajímavé, skoro pětina zbraní nebo munice vyvezené z Česka končí podle oficiálních čísel v Saúdské Arábii. V zemi, která má mimořádný náboženský a politický zájem v oblasti, v níž vznikl Islámský stát, končí více českých zbraní a munice než v USA, Rusku a Německu dohromady.

Tohle číslo proběhlo nejen na oficiálních stránkách Českého centra pro investigativní žurnalistiku, na trend upozorňuje léta občanská iniciativa Nesehnutí. Do Saúdské Arábie, která je druhým největším světovým dovozcem zbraní a nakupuje nejmodernější techniku v USA nebo Velké Británii, přitom vyvážíme zbraně, které tamní armáda nepotřebuje - pušky, samopaly, munici.

Je tedy logické podezření, že jsou dále reexportovány a zdá se, že s tichým souhlasem a za dohledu světových mocností i Evropské unie. Měly by končit v rukou bojovníků proti Islámskému státu nebo proti syrskému režimu Bašára Asada. Potud to má jakousi logiku, i když s ní nebude řada tuzemských občanů souhlasit.

Problém je, že několik světových institucí v posledních měsících zjistilo, že Islámský stát a jeho bojovníci používají mnoho zbraní, které pocházejí z provenience bývalého sovětského bloku – vyrobených před i o pádu železné opony. Zbraně totiž do těchto oblastí proudí mnoha způsoby. Někdy údajně pod patronací CIA, své cesty mají i Rusové nebo Číňané, ale řada překupníků se spoléhá také na dodávky zbraní ze zemí, jako je Česká republika, Slovensko, Srbsko nebo Bulharsko.

Zbraně jsou do oblasti dodány často oficiálně. S patřičnými licencemi a třeba potvrzením vlády Saúdské Arábie, že nebudou reexportovány do válečných oblastí. To ale není vůbec nikdo schopen kontrolovat. Podle zjištění investigativních novinářů a několika organizací zabývajících se kontrolou obchodu se zbraněmi existuje například docela široká cesta, kterou se dostávají zbraně Islámskému státu přes Turecko. Podle zbraní a munice nalezených na bojištích jde i o výzbroj, dodávanou ze střední a východní Evropy nebo z Balkánu. A mimochodem zdá se, že také o čínské zbraně, které nakoupili tuzemští obchodníci a expedují je do válečných zón.

Jak upozorňuje pan Patizon, tento blog je poměrně povrchní, nicméně Respekt se rozhodl, že se v rámci svých možností pokusí zmapovat konkrétní podíl českých obchodníků se zbraněmi nebo dopravců na vyzbrojení největší teroristické organizace na světě. Autora blogu to napadlo v Istanbulu, pár hodin, před tamním pučem, když se náhodou setkal s člověkem, který ho na tuhle cestu upozornil. Mezitím vyšlo ve světových médiích několik článků, které slova istanbulského informátora potvrdila. A které byly pro pátrání definitivní inspirací.