Další ostuda. Proč mohl být zrušen trest Marku Dalíkovi

Nejvyšší soud ve středu poměrně překvapivě zrušil čtyřletý trest vězení nad Markem Dalíkem a nechal ho propustit na svobodu. Důvody soud nesdělil, řekne je až za měsíc, ale dají se do jisté míry dovodit ze znění dovolání. Rozsudek v každém případě znamená další ostudu tuzemské justice, ať jsou jeho důvody oprávněné, či ne. Někde se stala velká chyba - a není vyloučeno, že právě u Nejvyššího soudu.

Nejvyšší soud vrátil kauzu prvoinstančnímu pražskému městskému soudu, který Marka Dalíka odsoudil původně za korupci k pěti letům vězení. To znamená, že padá důvod zrušení rozsudku kvůli stížnosti státních zástupců, kteří požadovali vyšší trest. V tom případě by se totiž rozsudek nevracel na nejnižší instanci, nýbrž na vrchní soud, který při odvolání odsoudil pravomocně Marka Dalíka ke čtyřem letům za podvod.

Připomeňme si, že Dalík byl odsouzen za to, že si manažerům společnosti Steyr, která prodávala české armádě obrněnce Pandur, řekl o skoro půlmiliardový úplatek v korunách. O korupci by šlo, pokud by měl Dalík možnost ovlivnit nákup u vlády, která jej schvalovala. Šéfem onoho kabinetu byl Dalíkův přítel Mirek Topolánek a soud nižší instance dospěl k názoru, že Dalík mohl obchod vskutku ovlivnit a pomáhal při vymáhání úplatku. O podvod by šlo, kdyby Dalík neměl možnost obchod ovlivnit, a podvedl tak výrobce Pandurů falešným slibem, že obchod prosadí za půl miliardy korun. K tomu naopak dospěl vrchní soud.

Nejvyšší soud teď rozsudek zrušil. Možnosti jsou v podstatě jen dvě a obě musí být formální. Jak již bylo řečeno, v případě pochyby o výši rozsudku nebo o jeho zdůvodnění by se Nejvyšší soud obracel na vrchní soud, která možné chyby nižšího soudu „napravila“. Zní to trochu nesrozumitelně, nicméně podstatné jsou dvě věci.

Když soudkyně městského soudu trestala Dalíka za korupci, měnila tím žalobu: Dalík byl žalován za podvod a ona ho odsoudila za korupci. Podle zákona mu soudkyně měla změnu kvalifikace oznámit před vynesením rozsudku. To sice udělala, ale je otázka, zda to podle Nejvyššího soudu bylo „včas“. Takže pokud je toto oním důvodem propuštění, proběhne soud znovu a Dalík už bude vědět, že je u nižšího soudu trestán za korupci. Vše dopadne stejně.

Pak je tu ještě druhý důvod. Dalík byl odsouzen na základě řetězce nepřímých důkazů. Soudkyně městského soudu mohla podle názoru Nejvyššího soudu spojit řetězec účelově - a to tak, že to nenapravil ani vyšší soud. Může to být cokoli včetně nečekaných překvapení.

V kauze Dalík se každopádně konečná spravedlnost odkládá na neurčito. Jak to skončí, nedá se ani v nejmenším předvídat, ale jedno je jisté: justice, policie a státní zástupci by si měli srovnat právní noty. Poté, co se odehrálo v případě Davida Ratha či bývalé ministryně Vlasty Parkanové, už je nejvyšší čas.