BIS otevřeně varuje před promořeností Česka ruskými špiony

BIS vydala zřejmě nejotevřenější výroční zprávu své historie. A její podoba dosvědčuje, že situace je vážná. Otevřenost spočívá v nezakrytém popisu rizik, která hrozí Česku, ať už jde o vliv cizích mocností, tak popis „prorůstání organizovaného zločinu do státní správy“ v minulých letech. Na rozdíl od dřívějška BIS uvádí i konkrétní případ, když v detailu popisuje opakovaný kybernetický útok na ministerstvo zahraničí vedený ze strany Ruska.

Pro kontrarozvědku není největším rizikem hrozba terorismu, antidemokratické síly v zemi nebo dezinformační weby. BIS – jak vyplývá ze zprávy – jasně říká, že hlavní hrozbou je Rusko a jeho tajné služby. A nezakrývá, že Rusové umí všechna ostatní rizika, která tu jsou, využít ve svůj prospěch. Nedůvěru v Evropskou unii, NATO, antiislamismus, fake news, korupci i organizovaný zločin. Analýzu hrozeb ze strany BIS je třeba brát vážně – bez náznaků o nich mluví oficiální instituce státu, která má sledování rizik v popisu práce. Už tedy nejde o zákulisní spekulace, ale o fakty podepřené a veřejně publikované zjištění.

Varování zároveň přichází v době, kdy je část politických elit součástí problému, jejž BIS popisuje. Ve zprávě samé sice nic takového není, ale situace je poměrně čitelná. Prezident Miloš Zeman – sám jeden z příjemců poznatků BIS - Česko otevřeně směřuje na Východ, jeho politické tahy kopírují zájmy Ruska. A BIS, která se tomu snaží bránit, se tak hlava státu snaží oslabovat.

Novičok je náš

Zeman opakovaně odmítl povýšení ředitele služby Michala Koudelky na generála a manipuloval s informacemi v případu novičok, když tvrdil, že se u nás tato nervová látka vyrábí. Toho využila Moskva, aby ze sebe setřásla podezření, že novičok, který jí posloužil k pokusu o otravu agenta Sergeje Skripala, pochází z Ruska. BIS se pohybuje ve nelehkém prostředí, ale ze zprávy je vidět, že ze svých principů nechce slevit.

Když mluví BIS o ruských hrozbách, uvádí, že „ruská činnost se kontinuálně orientovala zejména na vlivové operace a vědomé i nevědomé vytěžování českých zdrojů“. Za zásadní problém v téhle souvislosti označuje velikost ruské ambasády v Praze, ale oproti minulosti věc zasazuje do širších souvislostí: „Velikost ruské diplomatické mise a její vysoká promořenost osobami s afiliací na ruské zpravodajské služby dlouhodobě způsobuje nárůst rizik spojených s lehkovážným přístupem českých občanů, zejména politiků a státních zaměstnanců, k neutajovaným, ale interním, neveřejným informacím. Je vhodné akceptovat skutečnost, že pokud protistrana získá dostatek neutajovaných interních informací od většího počtu zdrojů, již akutně nepotřebuje krást informace utajované, a to, že si o někom myslíme, že je pouze diplomat, neznamená, že nepředstavuje riziko či problém.“

Z toho lze vyvodit, že velké množství zaměstnanců ruské ambasády - v kuloárech se mluví minimálně o čtvrtině z více než sto dvaceti lidí - se zaměřuje na české politiky a státní zaměstnance a získává z nich informace. A jak se zdá, nejsou Rusové rozhodně neúspěšní.

BIS dále tvrdí: „Česká republika byla cílem ruských aktivit, které tvořily součást obecné ruské hybridní strategie zacílené proti NATO a EU. Českým problémem však je, že pro stromy nevidíme les. Koncept hybridního konfliktu je založen na komplexním (kombinace v rozsahu od přísné hierarchie/struktury k chaotickému stavu) využití všech vlastních dostupných vojenských a nevojenských nástrojů (historie, špionáž, vojenské akce, guerilla, ekonomika, organizovaný zločin, korupce, politika, informační boj atp.), ale i nástrojů či možností, které nabízí protistrana (např. svoboda slova). Jednotlivé segmenty či součásti hybridní strategie mohou představovat jen kouřovou clonu, která má připoutat pozornost či vyvolat chaos, tj. odvést pozornost od jiných, zásadních komponentů hybridní strategie. Nemůžeme se proto fixovat na vybraný či vybrané komponenty hybridní strategie či kampaně a stejně tak nemůžeme vnímat ruskou hybridní strategii jen v časovém úseku počínajícím krymskou krizí. Klíčový je cíl ruské hybridní strategie, kterým je především vnitřní oslabení NATO a EU, a to např. cestou oslabení jednotlivých členských států.“

BIS tedy říká, že Rusko má zcela jednoznačně velké cíle, a když je naplní, zásadně omezí naši svobodu. Zaměřuje se hlavně na rozbití Evropské unie a Severoatlantické aliance, jejichž je Česko součástí. Jedním z prostředků, jak toho dosáhnout, je podrývat jednotlivé členské státy, vytvářet v nich nestabilitu, a oslabovat tak celek. Právě o to se Rusko podle BIS v Česku snaží.

Ve větším drobnohledu pak tajná služba varuje před ruskými akvizicemi v českých privátních obchodních společnostech, které mohou získat v budoucnu důležitou státní zakázku. BIS to neříká specificky, ale může se to týkat třeba rozšíření jaderné elektrárny Dukovany. Zakázku chtějí získat Rusové: jednou z cest je vytvořit konsorcium českých firem s jejich zastoupením, které se navenek bude tvářit jako neruské, ovšem opak bude pravdou.

Důstojníci v delegacích

Kromě Ruska označuje BIS za další hrozbu pronikání čínské špionáže. Ve zprávě píše, že sice nezaznamenala posilování čínských zpravodajských kapacit v rámci diplomatické mise v Česku. Výrazně však podle kontrarozvědky vzrostla intenzita zpravodajské činnosti čínských zpravodajců působících v Česku pod diplomatickým krytím a zpravodajská činnost proti českým cílům vedená z Číny (včetně důstojníků působících v ad hoc delegacích přijíždějících do Česka).

„S ohledem na vysokou intenzitu čínské zpravodajské činnosti v Česku pokládá BIS riziko vystavení českých občanů čínskému špionážnímu zájmu v Číně za extrémně vysoké,“ konstatuje zpráva.  Respekt již v minulosti informoval o pokusu Číny zverbovat jednu z úřednic ministerstva zemědělství. Do Číny zároveň míří řada českých politických delegací, opakovaně tam jezdí prezident Miloš Zeman, který je vůči Číně velmi otevřený.

BIS popisuje, že čínské vlivové a špionážní aktivity vedené proti českým cílům a zájmům lze rozdělit do tří segmentů: „Narušení jednotné politiky EU prostřednictvím českých entit; zpravodajská činnost zacílená na české silové resorty a ekonomická a vědecko-technická špionáž. Čínská diplomatická mise také realizovala opatření, která zvýšila schopnost čínské státní moci kontrolovat a ovládat čínskou krajanskou komunitu v ČR. BIS zaznamenala znepokojující vývoj na poli čínských aktivit (politických, špionážních, legislativních a ekonomických), které jako komplex představují hrozbu pro ČR v oblasti ekonomické a vědecko-technické rozvědky. Čína disponuje téměř neomezeným kapitálem, který je schopna nabízet zahraničním firmám výměnou za přístup k duševnímu vlastnictví, anebo vstup na zahraniční trhy. Čínský zájem se soustřeďuje zejména na strategické sektory hospodářství, jako jsou energetika, telekomunikace, finance, logistika, zdravotnictví a špičkové technologie.“

Nejen Babiš

Zpráva BIS se nevěnuje jen cizím mocnostem. Upozorňuje také na problémy firem spravovaných státem, které v minulosti – dávné i čerstvé – podepsaly velmi nevýhodné smlouvy s dodavateli a investory. A nejenže není možné tyto smlouvy změnit, ale stát se tak dostává pod vliv soukromých firem a jejich zájmů.

Tohle konstatování tajné služby se v zemi, kterou spravuje trestně stíhaný premiér a zároveň jeden z největších podnikatelů za posledních dvacet let, zdá být skoro nošením dříví do lesa. Ale není. Andrej Babiš není zdaleka jediným vlivným podnikatelem uzavírajícím smlouvy se státem.

Pokud jde o další rizika, BIS nemá pocit, že by mezi ně výrazně patřil pravicový extrémismus, národovectví či antiislamismus. Národně extrémistické, nenávistné strany a spolky jsou podle BIS rozhádané a ztrácejí ve společnosti vliv. Stejně tak Česku prý nehrozí radikální islamismus. Pokud jde o extrémní levici, působí ovšem hodnocení BIS trochu povrchně – nejvíce píše o slavné pražské Klinice. A to je přes všechny úlety aktivistů soustředěných kolem tohoto squatu zřejmě trochu rána do prázdna.

Zpráva BIS je zajímavým čtením pro ty, kdo si umí dávat věci do souvislostí, znají český prostor, politiky a diplomacii. Je však dobrá i pro lidi, kteří se o veřejné dění zajímají spíše letmo: obsahuje totiž ve zveřejněných informacích či výkladech nezveřejněných informací jakousi srozumitelnou osvětu.