0:00
0:00
Politika21. 7. 20177 minut

Baxa: K tomu, co se odehrává v Polsku, už nemůžeme mlčet

S předsedou Nejvyššího správního soudu o situaci v Polsku a o postoji nejvyšších představitelů české justice

Josef Baxa
Autor: Milan Jaroš

Dolní komora polského parlamentu včera schválila značně kontroverzní zákon o tamním Nejvyšším soudu. I přes ostrou kritiku Evropské komise, podle které úprava ruší demokratickou dělbu moci, pro zákon hlasovalo 235 poslanců z 460 členů Sejmu. Nyní ho čeká projednávání v horní komoře parlamentu a následně podpis prezidenta Andrzeje Dudy. V reakci na to nejvyšší představitelé české justice vydali společné prohlášení, ve kterém kriticky komentují vývoj situace v Polsku. Podle předsedy Nejvyššího správního soudu Josefa Baxy se jedná o bezprecedentní posun ve vývoji polské justice. ,,Není to krok k méně svobodnému státu, je to přímo obří skok,“ dodává Baxa.

Polská republika /RzeczpospolitaPolska/ a její národ jsou pro nás trvalou a neoddělitelnou součástí společenství národů střední a východní Evropy sdílejícího po staletí společný osud. Hrdinství polského národa za 2. světové války, jeho odpor proti diktátu bývalého Sovětského svazu i domácím totalitním praktikám, stejně jako jeho úspěšné obnovení státní svrchovanosti a nastolení demokratického systému a právního státu po roce 1989 bylo pro nás významnou a trvalou inspirací. V posledním roce jsme však u našeho blízkého souseda svědky vývoje, který ohrožuje samotnou podstatu principů, na kterých stojí demokratický právní stát. Po ochromení Ústavního tribunálu a podřízení veřejnoprávních médií momentální státně stranické politice v minulém roce dochází v těchto dnech k bezprecedentnímu útoku na nezávislost polského soudnictví. Přijaté zákony o Národní radě soudnictví, o obecných soudech i projednávaný zákon o Nejvyšším soudu, které umožňují výkonné i zákonodárné moci zcela zbavit soudní moc její nezávislosti, nepohodlné soudce zbavit mandátu a podřídit soudní moc politickému řízení, představují útok na samotné základy fungování demokratického právního státu. I při vědomí suverenity polského státu a respektu k ní, nemůžeme mlčet ke krokům, které ohrožují její samotný zdroj, kterým jsou nedotknutelné hodnoty evropské civilizace, humanismu a základních práv a svobod.

↓ INZERCE

Dnes ráno jste vydali prohlášení nazvané ,,Nemůžeme mlčet“. Reagujete na kontroverzní zákon o polském Nejvyšším soudu, který včera prošel v Sejmu. Mimo jiné mluvíte o zásahu do nezávislosti justice. Proč?

Protože jedním zákonem zrušíte Nejvyšší soud a všechny jeho soudce pošlete do penze. Poté zřídíte nový soud, ale už jen s těmi soudci, které vybere ministr spravedlnosti. Nikdo jiný se do úřadu nedostane. Soud tak bude pod vlivem vlády a politiky a dotyčnému ministrovi se dostane do rukou neuvěřitelná moc ovlivňovat situaci v zemi. To přece nemá nic společného s dělbou moci.

Jak byli soudci Nejvyššího soudu jmenováni dříve?

Dříve je navrhovala Nejvyšší rada soudnictví a na doživotí jmenoval polský prezident republiky. Dnes tento zákon říká, že budou tito soudci ze dne na den zbaveni svých funkcí.

Proč jste prohlášení vydali nyní?

Víte, je důležité si nejdříve popsat politickou situaci v zemi. Věci se v polském parlamentu projednávají zásadně přes noc a za velmi brutálních podmínek – parlament je obklíčen zátarasy a vodními děly. Chodbami parlamentu se prochází ozbrojená stráž, která má za úkol oddělovat předsednictvo od opozice. Opozici je bráněno všemožnými způsoby ve vystupování a svobodě projevu. Je běžné, že při jejich projevech jsou vypínány mikrofony nebo se zhasínají světla v místnosti. To jsou pro jakoukoliv demokracii neúnosné podmínky.

A v tomto případe se navíc jedná už o třetí zákon, který ničí podstatu polského demokratického soudnictví. První zákon se týkal voleb do zemské rady soudnictví, druhý samotné organizace soudů a jmenování soudních funkcionářů a dnes se v horní komoře parlamentu projednává zmiňovaný zákon o Nejvyšším soudu. Je to poslední kapka ve vývoji polské justice, která ohrožuje samotnou podstavu sdílených demokratických hodnot.

Nejprve strana zestátnila veřejnoprávní média, nyní postupně vyměňuje členy orgánů, které ji mohou kontrolovat. Nechtějí dělbu moci a nechtějí žádnou kontrolu.

Josef Baxa

Co je podle vás tedy cílem těchto tří zákonů?

Myslím si, že strana Právo a spravedlnost (PiS), která v současnosti vládne, a její předseda Jarosław Kaczyński, chtějí vše podřídit sobě a svým zájmům. Nejprve strana zestátnila veřejnoprávní média, nyní postupně vyměňuje členy orgánů, které ji mohou kontrolovat. Nechtějí dělbu moci a nechtějí žádnou kontrolu. Není to krok k méně svobodnému státu, to je přímo obří skok.

Co pro polskou demokracii může tento „obří skok“ znamenat?

Soudci budou z kariérních důvodů poslušní. To znamená, že budou rozhodovat tak, aby se ve svých funkcích udrželi. Nad nimi bude vládnout politická moc a strana Jarosława Kaczyńského. Když to zjednodušíme, tak všechny pravomoci budou vykonávat podle vůle politiků. O nezávislé justici nemůže být ani slovo.

Jaká je pravděpodobnost, že zákon bude nakonec přijat?

Je to vysoce pravděpodobné. Přes horní komoru je to podle mého názoru pouhá formalita – strana Právo a spravedlnost v ní má většinu. Prezident Andrzej Duda je členem stejné strany, proto předpokládám, že se jeho názor příliš lišit nebude. Mluví se sice o tom, že by prezident chtěl menší úpravy, ale myslím si, že se nakonec bude jednat jen o kosmetické detaily a zákon bude schválen.

Všechny pravomoci budou soudci vykonávat podle vůle politiků. O nezávislé justici nemůže být ani slovo.

Josef Baxa

Zákon ostře kritizovala především Evropská komise. Co by měla EU a její členové nyní udělat?

Unie se chystá, nebo to alespoň říká, uplatnit jeden z nejsilnějších kroků, které má k dispozici - chce Polsku omezit jeho hlasovací práva. Pokud by se tak stalo, jednalo by se o první případ v historii Evropské unie. Ale nesmíme zapomínat, že je k tomu potřeba jednomyslné rozhodnutí. Maďarsko už avizovalo, že by tyto kroky nepodpořilo. Kdyby bylo Polsko za této situace před vstupem do Unie, nikdo by ho nepřijal. Základní podmínkou je totiž nezávislé soudnictví a po analýze polské situace zjistíte, že tam už nic takového bohužel neexistuje.

Je vůbec na místě, aby se čeští představitelé justice vyjadřovali k situaci uvnitř jiné země?

Já v tom nevidím žádný problém. Starost o nezávislost soudnictví přesahuje hranice - i proto máme různé mezinárodní orgány a organizace, které stav justice monitorují. Ale nemyslím si, že tím můžeme reálně něco změnit. Přesto nehodlám tomuto útoku na samotný základ fungování demokratického právního státu pouze přihlížet a mlčet.

Co vypovídá fakt, že se česká politická reprezentace k situaci nijak nevyjádřila?

Je to smutné. Vyjádření je určitě na místě, protože je to náš nejbližší soused, vyznáváme podobné hodnoty a jsme společně členy několika mezinárodních organizací. Jako stát bychom měli dát jasně najevo, že tyto kroky vnímáme kriticky. Zvlášť když se k tomu Evropská unie a většina jejich členů vyjádřila a zásah do nezávislosti justice odsoudila.

A myslíte si, že něco podobného může v budoucnu hrozit i u nás?

Řeknu vám jediné. Kdo má velkou politickou sílu, má zpravidla i choutky vytvořit takové prostředí, ve kterém jeho síla nemůže být ničím a nikým omezována a kontrolována.

Od roku 1984 působil jako soudce na trestním úseku u Krajského soudu v Plzni. V devadesátých letech se podílel na založení Právnické fakulty Západočeské univerzity, kde pak od roku 1995 vedl katedru trestního práva. Je autorem publikací a článků z oblasti trestního práva a reformy soudnictví, spolupracoval i na komentáři k trestnímu řádu. V letech 1998–2002 byl prvním náměstkem ministra spravedlnosti a podílel se tak na reformě soudnictví a přípravách velké novely trestního řádu. V lednu 2003 byl jmenován předsedou Nejvyššího správního soudu.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].