Baxa a Šimíček jdou v kauze Mynář na policii

Ovlivňováním soudců v případech, které nějak souvisely s Pražským hradem, se už přes měsíc zabývají policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ). Detektivové začali věc řešit v půlce února krátce poté, co týdeník Respekt informoval o pokusech prezidentova kancléře Vratislava Mynáře ovlivňovat českou justici. Státní zastupitelství na Praze 1 obdrželo hned tři trestní oznámení s podezřením na trestný čin zasahování do nezávislosti soudu – a to od senátora Václava Lásky (SEN 21), od platformy Rekonstrukce státu a od policií nespecifikovaného občana.

Mynářův případ je na začátku, policisté vyzvali soudce, kteří měli být vystaveni Mynářovu tlaku, k podání vysvětlení. Konkrétně jde o ústavního soudce Vojtěch Šimíčka a bývalého předsedu Nejvyššího správního soudu Josefa Baxu. Jak nyní zjistil Respekt, Šimíček má před policisty předstoupit už tento pátek, Josef Baxa pak 26. března. „Ano, mohu potvrdit, že budu podávat vysvětlení podle zákona o policii,“ řekl Respektu k případu Mynáře Baxa. Schůzku s policií redakci potvrdil i ústavní soudce Vojtěch Šimíček. Podle toho, co soudci policii popíší, má se státní zástupce rozhodnout, jestli dá detektivům pokyn k zahájení trestního řízení.

Vojtěch Šimíček už dříve Respektu vypověděl, že kancléř mu například na neformálním jednání v restauraci v minulosti „naznačil, jaké rozhodnutí by se panu prezidentovi ve věci služebního zákona líbilo“. Miloš Zeman chtěl služební zákon, ke kterému měl výhrady, zrušit a domáhal se toho u Ústavního soudu. O věci spolurozhodoval právě Šimíček. Mynář chtěl se soudcem mluvit i o případu, jenž se týkal Lesní správy Lány. Šimíček Mynářovi ani v jednom případě nevyhověl.

Součástí trestního řízení je i kauza, kdy kancléř v roce 2016 pomocí neveřejného dopisu kontaktoval Josefa Baxu, tehdy ještě předsedu Nejvyššího správního soudu. Dopis odůvodnil kancléř „potřebou pana prezidenta“. Zcela konkrétně u Baxy sondoval jeho názor ve věci Plzeňské teplárenské, která v západočeském Chotíkově v roce 2013 na pokyn kraje začala stavět spalovnu komunálního odpadu za dvě miliardy - a o níž ve stejnou dobu rozhodoval NSS. Soudci řešili, zda stavba nebyla spuštěna nezákonným způsobem.

Baxa tehdy zasahování Mynáře zřetelně odmítl s tím, že nemůže být o takové věci žádán. Expředseda Nejvyššího správního soudu také na jednání sněmovního podvýboru pro justici, kam byl poslanci kvůli Mynářovým pokusům později pozván, například řekl, že mu prezident Miloš Zeman nabízel vedení Ústavního soudu, pokud NSS rozhodne v kauze jmenování profesorů podle přání Hradu. Zeman s nimi vedl spor, neboť je jmenovat profesory nechtěl.

Kancléř Mynář návštěvy soudců nikdy nepopřel. V emotivní video odpovědi na zjištění Respektu sdělil, že vše se dělo „s vědomím pana prezidenta“ a že cílem mělo být seznámit soudce s jeho „stanovisky, postoji, postupy“. Mynář také řekl, že v této své aktivitě hodlá dál pokračovat. Prezident Zeman se za jeho slova zaručil a dodal, že kancléř jednal se soudci v souladu s jeho pokyny.