Anarchista obviněný z plánování útoku na vlak zahajuje hladovku

Tento čtvrtek se chystá oficiálně zahájit hladovku anarchista Martin Ignačák (30), který je přes třináct měsíců ve vazbě, momentálně na pražském Pankráci. Státní zástupce ho obžaloval kvůli tomu, že spolu s Petrem Sovou a svojí přítelkyní Alexandrou měl plánovat shození zápalných láhví na vlak. Sovova přítelkyně Radka a squatterka Katarína pak půjdou před soud proto, že plán nepřekazily. Operace Fénix a údajný plán teroristického útoku na vlak s vojenským materiálem či auty Hyundai však budí řadu pochybností - viz aktuální Respekt a text Hrozí nám levicoví teroristé?

Zvěsti o tom, že zahájil či chce zahájit hladovku, se šířily už minulý týden. Je úterý večer, nejnovější zprávy o Martinově stavu a plánech má jeho rodina, matka a především o devět let starší sestra Pavla Baďurová. Scházíme se krátce po jejich návštěvě u Martina, v kavárně kousek od metra Vyšehradská.

„Minulý týden se Martin na hladovku připravoval,“ říká Pavla Baďurová. „Postupně si snižoval dávky jídla. Ve čtvrtek ráno hladovku oficiálně ohlásí.“ Konkrétně navštíví vězeňského lékaře, řekne mu, že zahajuje hladovku a lékař je pak povinen věc nahlásit státnímu zástupci a řediteli věznice. Prohlášení, ve kterém důvody hladovky vysvětlí, chce zveřejnit prostřednictvím webu Antifenix.

Jako osobu, kterou má věznice kontaktovat v případě vážnějších zdravotních potíží, si Martin vybral právě sestru Pavlu. „Zvažoval i suchou hladovku, bez tekutin,“ říká sestra. „Nakonec si to rozmyslel hlavně proto, že by ho věznice asi celkem brzo nechala převézt do nemocnice na kapačku.“ Sestra mu zároveň do vězení přinesla papír, kde s pomocí internetu a konzultace s lékařkou vypsala možné komplikace, při kterých by měl Martin zvážit konec hladovky. „Mě a mamce sliboval, že bude opatrný,“ říká sestra.

Hlavním důvodem hladovky je fakt, že soud zamítl žádost o propuštění z vazby. Přesněji, pražský Městský soud ho z vazby letos 29. dubna propustil, státní zástupce Vladimír Pazourek se však proti tomu odvolal a Vrchní soud mu vyhověl. Rozhodl tak především na základě informací od Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, podle kterého „nelze vyloučit, že se Ignačák pokusí záměrně ukrývat před stíháním“. A je prý riziko, že zmizí dokonce do zahraničí – protože byl v kontaktu s polskými squattery v Katovicích a „polsky přinejmenším rozumí“.

„Pocházíme z Jesenicka,“ říká sestra. „Tam umí polsky skoro každý.“ Administrativní pracovnice Baďurová si za bratra chtěla v případě propuštění z vazby vzít záruku. Nevyšlo to, Útvar pro odhalování organizovaného zločinu ji nepovažuje za důvěryhodnou osobu kvůli tomu, že je v kontaktu s Martinovými kamarády a přišla bratra podpořit na několik shromáždění u zdi věznice. „Baďurová je hlavní organizátorkou a iniciátorkou spontánních (neohlášených) protestů anarchistického hnutí před objekty vazebních věznic,“ dovozuje ÚOOZ.  „V této souvislosti se stala součástí anarchistického kolektivu Antifénix.“

Pavla Baďurová se za žádnou součást jakékoliv anarchistické skupiny nepovažuje, na Martinovy kamarády ale nedá dopustit. Do Prahy to má totiž rodina daleko, Baďurová žije v Olomouci a Martinova matka ve Zlatých Horách na Jesenicku. „Kluci chodí pravidelně do věznice, odnášejí špinavé prádlo, nosí tam čisté. Uspořádali sbírku, díky které Martin dostává pravidelně krabici s veganským jídlem, když mu ho věznice odmítla zajistit,“ vyjmenovává. „Teď si vzpomněl, že má chuť na nějaký druh kávy, kterou ani neznám – a kluci hned slíbili, že ji do další návštěvy seženou.“

Hladovku zahájila pár dní před Martinem, tuto neděli, i sama Pavla Baďurová. „Zatím se držím, snědla jsem jen jedno jablko, když se mi udělalo špatně,“ říká po třech dnech. Důvodem její hladovky je jednak to, že chce podpořit bratra, a také to, že se jí dotklo, že ji ÚOOZ vykreslil jako nedůvěryhodného člověka.

Podle informací Pavly Baďurové se k hladovce připojuje také jedna ze tří žen, které jsou stíhané spolu s Martinem. Nechce ale říci která. „Dělá to jen sama za sebe, jako soukromou solidaritu s kamarádem,“ vysvětluje Baďurová. „Nechce o tom vydávat veřejné prohlášení.“

Na radu Markuse Papeho, německého aktivisty žijícího dlouhá léta v Česku, který působí i jako právní konzultant diskriminovaných menšin (mimo jiné zastupoval oběti žhářského útoku ve Vítkově, rodinu těžce popálené Natálky), si Baďurová nechala přidělit sociální pracovnici. Ta může jejím jménem komunikovat s věznicí a dalšími institucemi a zjišťovat, jak na tom Martin je. Baďurová je ráda, že jí bude krýt záda pro případ, že by bratrův stav prožívala příliš emotivně nebo by jí vlastní hladovka diskvalifikovala.