Stát nechce, aby malé nemocnice dělaly složité operace. Mají výrazně horší výsledky  

Mít blízko domova třeba jen městskou nebo okresní nemocnici vypadá jako nezpochybnitelný bonus. Ten se ale někdy může změnit v cosi jako past. Konkrétně ve chvíli, kdy praktičtí lékaři nebo specialisté z polikliniky pošlou do malých nemocnic i vážně nemocné pacienty, kteří potřebují vysoce odbornou péči včetně složité operace. Takových případů je v Česku stále hodně a řeší se při nich obávané diagnózy včetně rakoviny plic, jater, slinivky břišní nebo jícnu. Jde přitom o problém, který se dlouho odsouval. V posledních měsících se jej však ministr zdravotnictví Vlastimil Válek rozhodl řešit. Na řadu nemocnic bude mít změna nemilý dopad, ale pacienti na ní vydělají.

Devadesát proti jedné

„Už koncem minulého tisíciletí se začaly na zahraničních kongresech objevovat dobře dokumentované přednášky o tom, že objem chirurgické péče jednotlivých pracovišť úzce souvisí s výsledky této činnosti,“ říká chirurg Martin Oliverius z pražské Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, jeden z předních českých expertů na operace slinivky. Už dlouho se tedy ví, že čím více složitých, život ohrožujících operací určitá nemocnice provádí, tím větší šanci na přežití pacienti mají.

Oliverius to pozoruje ve své specializaci. Odhalení jedné z nejobávanějších nemocí, rakoviny slinivky břišní, přežije v Česku o více než pět let jen méně než každý sedmý pacient. Jde o jeden z nejhorších údajů na světě a na vině je kromě nezdravého životního stylu zdejšího obyvatelstva i dosud přehlížený faktor: vysoký počet nemocnic, v nichž se tyto náročné operace provádějí.