101 akademiků píše Babišovi, ať zastaví nový stavební zákon

Na Úřad vlády dorazil ve středu protest 101 akademiků proti novému návrhu stavebního zákona. Vláda má zákon projednat během května. Vzhledem k významu a rozsahu změn jde nejspíš o největší legislativní počin, s jakým se dosud Babišův tým setkal. Cílem je zrychlit a zjednodušit stavební řízení a rozproudit výstavbu.

Odpůrci však namítají, že se tak stane na úkor ochrany přírody a že se také aktivním lidem ztíží možnost bránit se novostavbám v okolí domova; kvůli tomu někteří mluví o jednom z největších polistopadových zásahů do občanských práv.  Akademici k tomu nyní konstatují, že tato negativa plynou ze způsobu, jak návrh nového zákona vznikal.

Ministerstvo pro místní rozvoj ho dalo napsat Hospodářské komoře a jedné z největších tuzemských advokátní kanceláří Havel & Partners. Komora zastupuje zájmy developerských a stavebních firem, od kterých má řadu zakázek i zmíněná kancelář. Návrh poté pro ministerstvo posuzoval expertní tým, kde ale opět dominovala stavební lobby.

„Věcný záměr nového stavebního zákona považujeme za nepřijatelný a vzhledem k jeho celkové koncepci i za nezpůsobilý k dalšímu projednávání. Žádáme Vás, aby byl stažen z legislativního procesu a využit pouze jako analytický podklad pro další legislativní práci,“ stojí v závěru dvoustránkového otevřeného dopisu, který je adresován předsedovi vlády a jednotlivým ministrům.

Iniciátorem akce je expert na správní právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Petr Svoboda – shodou okolností kolega jednoho z hlavních autorů návrhu Františka Korbela, který je kromě výuky na Právnické fakultě a práce v Legislativní radě vlády také partnerem Havel & Partners (se Svobodou a dalšími učiteli na fakultě sdílí jednu kancelář). Dopis dále podepsal například profesor architektury a uznávaný expert na památkovou péči Václav Girsa nebo loňský laureát Ceny Neuron a jeden z nejcitovanějších českých biologů Petr Pyšek z Botanického ústavu Akademie věd.

V čem je problém

Mezi nejspornější body, kde jde zákon stavbařům na ruku, patří třeba automatické kladné vyřízení žádosti, pokud ji úřad nestihne projednat v zákonné lhůtě. Ve všech typech správních řízení je nyní obvyklé, že úřad musí kladné i záporné stanovisko vydat aktivně a zdůvodnit – to nyní odpadne, což otvírá novou cestu, jak problematické projekty protáhnout systémem.

Nový režim se chystá také v ochraně přírody nebo památkové péče. Za ochranu takzvaného veřejného zájmu v těchto oblastech dnes ručí samostatné úřady, a pokud stavba do přírody nebo památkové péče nějak zasahuje, stavebník si musí u těchto úřadů vyžádat speciální souhlas. Podle návrhu se má část přírodovědců památkářů a úředníků z jiných dotčených orgánů přesunout rovnou na stavební úřady a tam o žádosti rozhodovat kolektivně. Pokud si tyto orgány vymůžou přes vládu uchování svojí samostatnosti, o čemž se stále jedná, mají ke stavebním záměrům vydávat už jen doporučení, tedy slabší verdikt, než je nynější závazné stanovisko.

Třetí z mnoha významnějších novinek je de facto odbourání dnešního dvoustupňového řízení, kdy se nejdřív na stavebních úřadech žádá o územní rozhodnutí – tedy o souhlas s umístěním stavby do prostoru, kdy se řeší jen její objem a základní podoba a není třeba detailní stavební projekt. A až poté o stavební povolení s detailním projektem. Nově má úřad vydávat jen územní rozhodnutí. Podrobný projekt budou místo úředníků posuzovat autorizovaní projektanti, tedy privátní experti placení těmi, kdo o povolení žádají. Úřad posoudí stavbu až při kolaudaci, tím ale odpadne třeba pro sousedy a dotčené orgány možnost zkontrolovat si detaily projektu a vznést včas námitky.

Další novinkou má být, že stavební úřady se vyčlení z obcí, kde nyní fungují v rámci takzvané přenesené státní správy, a včlení se buď pod ministerstvo pro místní rozvoj, nebo pod samostatný Nejvyšší stavební úřad. Tím má odpadnout dnešní možnost politického ovlivňování na lokální úrovni, ale posílí se centrální moc, a navíc tím vzrostou náklady pro státní rozpočet.

František Korbel však trvá na tom, návrh je vyvážený: „Odborný tým připravil to nejlepší, co bylo v jeho silách, dle zadání ministerstva pro místní rozvoj a vlády a bez preference jakéhokoli soukromého subjektu. Radikální zlepšení stavu stavebního práva by měli pocítit všichni,“ říká.

Proti původní verzi návrhu zákona se sešlo na ministerstvu pro místní rozvoj přes 1600 připomínek. Některé dílčí změny se již zapracovaly. Část námitek – třeba stanovisko Nejvyššího správního soudu, který lze v otázkách správního práva považovat za významnou autoritu – se však do návrhu opírala v principiální rovině a doporučovala vydat se jinou cestou, podobně jako dopis akademiků.

Nic ale zatím nenasvědčuje tomu, že tyto protesty k něčemu povedou. Zjednodušení stavebního řízení si Babišova vláda vytyčila jako jeden z hlavních programových bodů, z kterého už stěží vycouvá. Podle toho, jak zástupci ministerstva pro místní rozvoj informovali tento týden poslance při kolečku po stranických klubech ve sněmovně, měla ministryně Klára Dostálová návrh zákona do pátku podepsat a poslat k projednání ve vládě.

Finální verze bude – jako obvykle – hodně záležet na postoji premiéra, jehož podle některých informací zaskočila hlasitá kritika návrhu a také nároky na rozpočet. Když ministři věcný záměr odhlasují, do konce roku má být přepsán do paragrafů a příští rok projít parlamentem tak, aby od roku 2021 platil.

Otevřený dopis, StavZ, 16.4.19 by Jan Růžička on Scribd

Průvodní Dopis, 16.4.19 by Jan Růžička on Scribd