Polsko si říká o americké jaderné zbraně
Ke smůle všech se úkolu zhostil prezident Andrzej Duda
Čtete jeden z našich pravidelných newsletterů. Přihlaste se k jejich odběru a budou vám chodit do e-mailové schránky. Píšou je pro vás Tomáš Brolík, Pavel Turek, Magdaléna Fajtová, František Trojan, Ondřej Kundra, Jiří Sobota a Silvie Lauder.
„Nadešel čas, aby Američané rozmístili své jaderné zbraně i na polském území,“ oznámil světu, a tím pádem i samotným Američanům, polský prezident Andrzej Duda v rozhovoru s polskými novináři. Činovník, kterému za tři měsíce končí mandát, tak udělal razantní diplomatický krok, který vyvolal silnou odezvu i kritiku – především proto, že nebyl příliš diplomatický.
O samotnou podstatu věci nejde. Polsko spojenecké jaderné zbraně na svém území chce, a chce je dlouhodobě. Menší země si někdy musejí projít podobnou debatou. Chceme u sebe mít zařízení značného vojenského významu? Jistým způsobem to bezpečnost zvyšuje (zaútočit na někoho, kdo je, byť zprostředkovaně, vyzbrojen třeba právě jadernou bombou, je k rozmyšlení), a zároveň jistým způsobem snižuje (taková země se stává přednostním cílem). Češi takto hovořili o radaru a výsledkem bylo jeho odmítnutí. Poláci mají jasno – cokoli, co může odstrašit Rusy od útoku, je dobré.
Otázka, na kterou zná odpověď jen prezident Duda, zní, proč se k takto delikátní věci rozhodl promluvit v rutinním novinovém rozhovoru. Není to překvapivé. Andrzej Duda se za deset let svého prezidentství nenaučil diplomacii a s pravidelností dělá v tomto oboru zásadní chyby. Jel na oslavu narozenin Miloše Zemana a pak se divil, s kým vším tam sedí. Uspěchal setkání s Donaldem Trumpem a svou zemi ponížil tím, že ho Trump přijal v lobby, na konferenci, na pár minut. To jsou jen příklady z posledních měsíců.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
