Zákaz nášlapných min zvýhodňuje Rusko. Musíme ho zastrašit za každou cenu

Estonsko v úterý odstoupilo od mezinárodní úmluvy, která zakazuje používání nášlapných min. Nechvalně proslulé zbraně ve světě ročně připraví o život tisíce lidí, často i desítky let po ukončení konfliktu. Předseda zahraničního výboru estonského parlamentu Marko Mihkelson vysvětluje důvody kontroverzního rozhodnutí. Evropa podle něj musí upustit od odzbrojovací politiky z konce studené války a Rusko zastrašit za každou cenu.

Estonsko právě odstoupilo od tzv. Ottawské úmluvy, která zakazuje použití, skladování, výrobu a prodej protipěchotních min. Proč se vaše země k takovému kroku rozhodla?

Je velmi důležité, že se naše vláda spolu s dalšími pobaltskými státy a Polskem rozhodla od úmluvy odstoupit. Je to velmi důležitý krok. Dává nám více svobody udělat všechno, co je nutné, abychom odstrašili Rusko. Bude o tom ještě nejpozději v květnu hlasovat náš parlament. Ale jsme první země, od podepsání této dohody v roce 1997, která z ní vystupuje. Ukrajina z dohody nemohla odstoupit, protože podle pravidel úmluvy to během probíhajícího konfliktu nejde. Ale právě její zkušenost s ruskou agresí nám jasně ukazuje, že miny bohužel hrají ve válce klíčovou roli. Rusko úmluvu nikdy nepodepsalo, takže dohoda by svazovala ruce jen nám.

Znamená to, že nyní začnete na své hranici s Ruskem miny rozmisťovat?