Co udělá Polsko, až půjde s Ruskem opravdu do tuhého?

Žádní polští vojáci na Ukrajině, taková je shoda mezi polskými politiky ve vládě i opozici. A žádné „nic nevylučujeme“ nebo „záleží na řadě budoucích proměnných“. U dlouhodobě největšího a nejbližšího spojence Ukrajiny, jak se Polsko samo rádo tituluje, se taková ráznost může zdát překvapivá. Ale není vzhledem k tomu, jak Polsko dlouhodobě o svojí bezpečnosti a vztahu k sousedům přemýšlí.

U opozice je to už řadu měsíců přehledné. Prezident Andrzej Duda (kterému skončí mandát v květnu) ochotně přejal vyprávění současné americké vlády o naprostém selhání Evropy a Ukrajiny a jejich vině na tom, že na Ukrajině se válčí. Jeho oficiální návštěva ve Spojených státech byla plánovaná na březen, on ji raději – bez vědomí polského ministerstva zahraničí, jen se svým týmem – uspíšil a s Trumpem se setkal uplynulý víkend na CPAC, mezinárodním sletu lidí, kteří se označují za konzervativce.

Polský prezident tam dostal deset Trumpových minut kdesi v lobby, ponížil tím sebe i svou zemi a vyplýtval šanci na mezistátní setkání, kde je možné smysluplně jednat. Ještě předtím ukrajinskému prezidentovi Zelenskému vzkázal, ať se „uklidní a spolupracuje s Trumpem“.