0:00
0:00
Zahraničí30. 9. 20113 minuty

Alespoň fráze aby zůstaly

Gerard Straka se už od 70. let z vlastní iniciativy snaží zachovat vymírající dialekt Egerländer, kterým mluvili jeho česko-němečtí předkové, když roku 1863 přistáli na Novém Zélandě. Egerländerem mluví nejspíše nejméně lidí na světě, přesto to Gerard Straka nevzdává.

Astronaut
Ben Straka s manželkou Autor: Respekt

Jak dlouho se věnujete záchraně dialektu Egerländer?

Začal jsem někdy kolem roku 1978 nahráváním svého otce Bena Straky, kterým tímto dialektem živě komunikoval se svými příbuznými. Nahrávky jsem rozdával komukoli, kdo měl zájem. Tehdy ale existovaly jen kazety, které jsou na učení dost nepraktické. Když přišly počítače, začal jsem vyrábět digitální nahrávky, které obsahují také ony původní nahrávky ze 70. let. Pak tu byl internet a já si založil vlastní

. Skrze web se o dialektu dozví daleko větší počet lidí, než z předávání kazet.

Učí se někde tento dialekt?
Bohužel ne. Na novozélandských univerzitách se učí pouze němčina, a ta se od tohoto dialektu velmi liší.

Zabýval se dialektem někdo na akademické půdě?
Co vím, v 60. letech se jím zabýval Werner Otto Droescher, profesor z Aucklandské univerzity.

Kolik lidí mluví dialektem Egerländer ve vesnici Puhoi?
Pár lidí ze starší generace (česko-německých osadníků, kteří si dodnes říkají Bohemians - pozn. red.) mluví celkem obstojně, ale není jich mnoho. Těch, kteří dialekt ovládají dokonale, je ale už asi jen deset až dvanáct. 

Jaké další zvyky si čeští Němci na Novém Zélandě uchovávají dodnes?
Před deseti lety byla velmi aktivní taneční skupina, která tančila klasické tance jako polku a skočnou v krojích. Jenže jak lidé stárnou, vytrácí se o tyto zvyky zájem. Existuje ještě Puhojská historická společnost (Puhoi Historical Society), ale členů také bohužel ubývá. Já pro ně digitalizuji různé materiály a sbírám nové dokumenty. Také existuje hudební skupina, která hraje tradiční písničky. V Puhoji je malé muzeum, které má vynikající sbírku dobových předmětů. Já osobně jsem nedávno na web přidal několik původních receptů, podle kterých vařili naši předkové.

Jaké máte plány do budoucna?
Chtěl bych ještě nahrát těch pár lidí, kteří dialektem mluví. Rád bych se pustil do srovnání dialektu, kterým mluví nebo mluvili česko-němečtí osadníci v americké Minnesotě, a tím, kterým se mluvilo v Puhoji. Jak se od sebe liší, jak se liší od mateřské němčiny? Také bych rád na svůj web přidal přepis nahraných frází, mám ještě mnoho nezpracovaných nahrávek konverzací mezi otcem a prastrýcem. Ale toho se musí ujmout nějaký lingvista. Já sám to nedokážu. Podle mého je to ideální téma na diplomovou práci. Jsem realista. Je mi jasné, že dialekt se plynně už nikdo nenaučí. Přál bych si ale, aby přežily alespoň základní fráze, pozdravy, rčení atd.

Proč myslíte, že je důležité zachovávat jazyk, kterým už skoro nikdo nemluví?
Jednak nám může prozradit hodně o tom, jak lidi spolu kdysi komunikovali, jaké zvyky měli, čím žili. Také je to jakési uctění památky našich předků a můžu Vám říct, že čeští Němci byli velmi pyšní na svůj původ, včetně jazyka. A pro nás je to také způsob, jak udržet pohromadě naši česko-německou komunitu.

Autor: Naďa Straková

Puhojské muzeum se chlubí sbírkou dobových předmětů.

Autor: Naďa Straková

Původní knihovna z 19. století stojí dodnes.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Česko podle BabišeZobrazit články