Jiří Havelka si přivlastnil nominace na České lvy

Dvanáct nominací na ceny Český lev získala hororová komedie Vlastníci od debutujícího režiséra Jiřího Havelky. O jednu méně má drama z druhé světové války Nabarvené ptáče Václava Marhoula. Třetím favoritem je z pohledu deseti nominací svérázná road movie Staříci Martina Duška a Ondřeje Provazníka. Kategorii nejlepší film letos kopíruje beze zbytku kategorie nejlepší režie. Zmíněné tři snímky v obou případech doplňuje na pětici nominovaných existenciální debut Tiché doteky Michala Hogenauera a vztahové drama s etnickým podtextem Jiřího Mádla Na střeše. Zatímco nominace na hraný film velké překvapení nepřinášejí, kategorie nejlepší dokument ano – a ne zcela v dobrém.

Vlastníci, Staříci i Nabarvené ptáče patří - každý z jiného důvodu - k letošním nejvýraznějším českým snímkům. Už posbírali také nejvíce nominaci na Ceny české filmové kritiky. Jiřímu Havelkovi se z vlastní divadelní předlohy podařilo udělat žánrově nestabilní snímek, který na mikrosvětě jedné schůze majitelů bytů nabízí metaforu současného Česka, kde jsou debaty bez konce zaměňované za demokratický proces a touha demonstrovat vlastní (iluzorní) moc je nadřazená prospěchu většího celku.

Václav Marhoul dotáhl po deseti letech do finiše a do hlavní soutěže v Benátkách adaptaci slavné novely amerického spisovatele Jerzyho Kosinského. Epický, černobíle snímaný příběh sirotka putujícího nepřátelskou válečnou krajinou prostoupenou brutalitou je rozhodně typem solitérního projektu, které v Česku běžně nevznikají. Staříci pak patří k největším překvapením loňska. Ondřej Provazník a Martin Dušek zvolili extrémně neakční pomalé tempo pro příběh o pomstě a hledání vlastní spravedlnosti. Road movie o cestě dvou starých kamarádů, kteří se rozhodnou zabít komunistického prokurátora, je stejně silná jako portrét stáří a touhy „nebýt odepsaný“ i coby konstatování, že pravda není relativní.

Tiché doteky Michala Hogenauera jsou esteticky promyšleným debutem, filmem intimně komunikujícím s evropskou artovou kinematografií nejen díky rozkročení mezi Česko a Nizozemí; vyprávějí příběh české au pair ocitající se ve sterilním, rigidním a nebezpečném prostředí patologické holandské rodiny. Titul Na střeše nabízející pohled na sblížení vietnamského mladíka a zapšklého starého profesora je pak pokusem o komorní vztahový film s přesahem k současným tématům společnosti, která je spíše rozdělená než inkluzivní.

Díky rozsáhlému hereckému ansámblu posbírali Vlastníci i rekordních sedm hereckých nominací. V kategorii nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli proti sobě stojí Dagmar Havlová za roli zákeřné domovní drbny a dohlížitelky a Tereza Ramba za roli entuziastické mladé matky tří dětí, která se snaží jako předsedkyně SVJ věci změnit. Dvojí nominaci mají Vlastníci i za mužský herecký výkon ve vedlejší roli a ženský herecký výkon ve vedlejší roli – pro Vojtěcha Kotka za roli manžela pod pantoflem a Davida Novotného jako nesvéprávného hlupáka, resp. Kláru Melíškovou za ztvárnění pedantické rýpalky a Pavlu Tomicovou, která si zahrála ordinérní dámu bez skrupulí. Jiří Lábus je pak nominovaný v hlavní roli za vypočítavého bývalého komunistu, protřelého v každém režimu.

Proti němu v mužských kategoriích stojí Alois Švehlík (Na střeše), Jiří Schmitzer (Staříci), Hynek Čermák (Národní třída) a mladičký Petr Koltár (Nabarvené ptáče). Za vedlejší roli jsou nominovaní Duy Anh Tran (Na střeše), Jan Cina (Národní třída) a Ladislav Mrkvička (Staříci). Nominovány v hlavní ženské kategorii jsou pak i Iva Janžurová za roli bývalé učitelky, která vezme do ruky zbraň v komedii Teroristka, Eliška Křenková za Tiché doteky a Jenovéfa Boková jako mladá žena hledající po rozchodu pevnou půdu pod nohama v intimním konverzačním dramatu Karel, já a ty.

Nízkorozpočtový Debut Bohdana Karáska, který vznikal svépomocí, patří vůbec k tomu nejlepšímu a zároveň nejvíce nenápadnému, co v Česku loni vzniklo. Na nominace v hlavních kategoriích ale film nedosáhl. Karásek má nicméně šanci uspět se scénářem, kde je nominovaný spolu s Jiřím Mádlem (Na střeše), Václavem Marhoulem (Nabarvené ptáče), Martinem Duškem a Ondřejem Provazníkem (Staříci) a Jiřím Havelkou (Vlastníci).

Díky techničtějším kategoriím se dostalo i na další zajímavé počiny, které jinak nebyly příliš vidět – například pohádku Hodinářův učeň, která patří k titulům s nejvýraznějšími kostýmy a výpravou. Za kostýmy je nominovaný Marek Cpin, za scénografii Martin Kurel. Sedm nominací – kamera, střih, zvuk, hudba, scénografie, masky a ženský herecký výkon ve vedlejší roli pro Annu Geislerovou – získal také snímek Amnestie Jonáše Karáska o vzpouře vězňů v Leopoldově, na které se nevztahovala prezidentská amnestie po listopadu 1989.

Karel, já a ty nebyl jediným filmem, kterého si hlasující příliš nevšimli. Hlasující filmoví profesionálové nezaznamenali například filmovou esej Karla Vachka Komunismus a síť aneb Konec zastupitelské demokracie nebo Sólo, vítězný snímek z jihlavského festivalu od debutujícího Artemia Benkiho, jenž s velkou citlivostí zachycuje věčně prohrávaný zápas talentovaného klavíristy s vlastní myslí.

Oba by přirozeně patřily mezi pětici nejlepších dokumentů. Místo toho do výběru hlasující poslali filmy často standardní a bezpečné, které spojuje hlavně to, že vyprávějí příběh některé z velkých osobností české kultury – ať už je to Jiří Trnka (Jiří Trnka: Nalezený přítel, Joël Farges), Miloš Forman (Forman v. Forman, Helena Třeštíková), Jiří Suchý (Jiří Suchý – Lehce s životem se prát, Olga Sommerová) nebo Jiří Bělohlávek (Jiří Bělohlávek: „Když já tak rád diriguju…“, Roman Vávra). Doplňuje je Dálava Martina Marečka – poetický film-cesta o pokusu napravit chyby z minulosti.

Zatímco noví držitelé Českých lvů budou známi 7. března, filmoví fanoušci si už svůj titul vybrali – nejlepším filmem jsou podle nich lifestylová komedie Ženy v běhu.