V listopadu 2010 byl někdejší bankéř Antonín Moravec pravomocně odsouzen ke třem letům vězení. Po 17 letech se tak uzavřel první případ českého bankovního tunelu. V roce 1992 koupil Antonín Moravec na dluh EKO banku Kroměříž a přejmenoval ji na Kreditní a průmyslovou banku (KPB). Patřil tehdy k prominentním politikům KDU-ČSL a dokonce kandidoval ve volbách do Federálního shromáždění. Moravec postupně začal půjčovat ze své KPB několika desítkám firem, ale také politickým stranám jako KDU-ČSL a ODA. Banka tak během roku a půl rozpůjčovala 3,5 miliardy korun – nejméně třetina přitom šla do Moravcových firem.
Kvůli špatnému hospodaření na KPB v roce 1993 uvalila Česká národní banka nucenou správu a o dva roky později se KPB ocitla v konkurzu. Odsouzení Moravce je jedním z mála tuzemských případů, kdy na korupci či korupční spojení někdo skutečně a viditelně doplatil.
„Vždyť to, co dělal, bylo běžné, dělali to tak všichni. Banky se přece zakládaly proto, aby hlavně akcionáři měli přístup k penězům,“ řekl v roce 2004 Oldřich Choděra právník Antonína Moravce (Respekt 5. 9. 2004, Marek Pokorný)
„Jsem patnáct let takto šikanován, ale jsem přesvědčen, že na konci všeho bude osvobozující rozsudek,“ řekl soudu Moravec při svém závěrečném slovu. (Aktuálně 3. 9. 2008, První tunel banky potrestán: Moravec dostal 5 let)
Tunelování českých bank v 90. letech bylo tak unikátním fenoménem, že se tento pojem ujal celosvětově. Vlivem nedostatečných zákonů a absenci systémových pojistek došlo ke zpronevěře miliard korun ve prospěch jednotlivců.
foto: Ludvík Hradílek
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
