První velkým případem ovlivnění práce vyšetřovatelů ze strany politiků, bylo rozmetání protikorupční jednotky Evžena Šírka. Ta vyšetřovala černá konta ODS, závažné bankovní podvody sahající k vlivným sociálním demokratům, ale i propojení bosse českého podsvětí Františka Mrázka s politiky. Na 17. února 1999 připravovala tato jednotka rozsáhlou akci, která neproběhla, neboť v ten samý den byl Šírek zadržen a neoprávněně obviněn z trestného činu ohrožování tajných dat služby (později byl soudem plně rehabilitován).
Silnému tlaku politiků čelil i Jan Kubice, šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Jeho tým rozkrýval, jak organizovaný zločin prorůstá do státní správy. Vyšetřování vedlo do nejvyšších sfér politiky. Práci zastavila 16. května 2006 Inspekce ministra vnitra Františka Bublana, když Útvaru zabavila na základě banálního podezření počítače obsahující důkazy. Pro záchranu výsledků vyšetřování Kubice sepsal zprávu pro Branně-bezpečnostní výbor Poslanecké sněmovny, namísto dalšího vyšetřování byla zpráva využita v předvolebním boji. ÚOOZ postupně opustila celá řada znechucených detektivů včetně jejich šéfa.
„Cílem dezinformací a podnětu k zahájení mého trestního stíhání je pouze diskreditace mé osoby, nebo dokonce celé služby,“ uvedl Šírek (iDNES.cz, 23. 2. 1999).
„Naše práce bude zbytečná, pokud budou politici nadále zaštiťovat různé grázly, pokud budou dávat jejich aktivitám jakousi legitimitu,“ řekl v minulosti Jan Kubice (Respekt, 3. 11. 2007)
Nezávislost policejního vyšetřování je nezbytným předpokladem boje proti korupci.
Jan Kubice se stal v dubnu 2011 ministrem vnitra.
foto: Ludvík Hradílek
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].