Zemřel oddaný služebník bolševické zvůle Lubomír Štrougal
Jednoho z hlavních aktérů československého komunismu nedokázala porevoluční justice za 30 let odsoudit
Jedna z největších tragédií československé normalizace se odehrála v poli nedaleko Bratislavy. Osmnáctiletý Hartmut Tautze z východoněmeckého Magdeburgu se tudy snažil uskutečnit to, co nyní každodenně bez potíží dělají stovky lidí - překonat státní hranici do Rakouska. Tautzeho doba ale podobným nápadům nepřála.
Vše začalo zřejmě ilegálním přechodem už na hranici u Ústí nad Labem do Československa. Do Bratislavy přicestoval Hartmut Tautze vlakem prvního srpna 1986 a ubytoval se ve studentském internátu. Po týdnu se večer vydal v Petržalce k rakouské hranici. Už za tmy se doplazil k ostnatým drátům, ty přestříhal a kukuřičným pole se dostal k další stěně z drátů. I ty překonal a už měl před sebou pouze volný prostor ke státní hranici.


Cestou mezi dráty ovšem zavadil o signální stěnu, která na „narušitele“ upozornila vojáky. Ti vypustili dvojici psů cvičených na nabíjení lidí. Psi Hartmuta dostihli pouhých dvacet metrů od hranice a do krve ho pokousali. Ke sténajícímu mladíkovi pak přiběhla dvojice pohraničníků a místo toho, aby ho co nejrychleji dopravili k lékaři, začali ještě na místě s výslechem. Hartmut Tautze se tak dostal až po hodině a půl do nemocnice, kde na vykrvácení zemřel.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu