The Atlantic: Éra GPT se chýlí ke konci. Nová AI se místo papouškování bude učit jako krysa v bludišti

Během prvního prosincového týdne představil startup OpenAI nový model umělé inteligence, který šéf firmy Sam Altman označil za „nejchytřejší na světě“. Novinka by měla být výkonnější než jakýkoli podobný software v minulosti, a měla by se dokonce přiblížit způsobu, jakým uvažují lidé. 

Že se svět vydává na cestu k vytvoření superinteligence, oznámila společnost letos 12. září. Pod názvem o1 představila rané verze řady modelů umělé inteligence zkonstruované za použití nových metod, jež slibovaly její funkce vynést do nevídaných výšin. V té době mi tehdejší viceprezident OpenAI pro výzkum Mark Chen vysvětloval, že o1 se od standardního chatbotu ChatGPT zásadně liší mimo jiné právě tím, že „uvažuje“, tedy vykazuje charakteristický znak lidské inteligence. A proto tedy, jak následně oznámil Altman, vidíme před očima „úsvit věku inteligence“, v němž uvažující software lidstvu pomůže vyřešit klimatickou krizi a kolonizovat vesmír.  

Pátého prosince odpoledne pak startup zveřejnil první dokončenou verzi o1, která už plně disponuje schopností uvažovat. (Magazín The Atlantic nedávno navázal s OpenAI obchodní partnerství.) 

Na první pohled jde o podobný humbuk, jaký firmě pomohl dosáhnout hodnoty pohybující se v aktuálních číslech kolem 157 miliard dolarů. Mimo OpenAI totiž nikdo neví, jak přesně firma své technologie vyvíjí – a kolem o1 dělá společnost ještě více tajností. Tajemství přitahuje pozornost a investory. Počítačová lingvistka z Washingtonské univerzity Emily M. Bender, která patří k předním kritikům odvětví umělé inteligence, tomu říká „kouzelnický trik“. 

Běžný uživatel o1 nepostřehne rozdíl mezi tímto programem a výchozími modely ChatGPT, třeba GPT-40, jehož aktualizovaná verze byla s podobnými fanfárami představena letos v květnu. I tehdy OpenAI novinku uvedla na trh se slovy, jimiž se zaštituje po celou dobu své existence: že „pokračuje ve vývoji umělé inteligence tak, aby byla dostupná všem a také všem sloužila“, jako by šlo o léky nebo potraviny. Jenže GPT-40 žádnou revoluci nezpůsobil. 

S nástupem o1 se ale možná něco reálně mění, což si nakonec myslí i několik nezávislých expertů, s nimiž jsem o tom mluvil a kteří mi řekli, že nový program reálně představuje „úplně jinou ligu“ než starší modely a přináší zásadní vylepšení. Pro OpenAI je navíc hodně v sázce: firma se v poslední době potýkala s řadou kontroverzí a odchodem významných zaměstnanců a zdokonalování nových modelů obecně zpomalilo v celém průmyslu umělé inteligence. Produkty různých konkurenčních společností jsou od sebe téměř k nerozeznání – ChatGPT se velmi podobá programu Claude od startupu Anthropic, chatbotu Gemini z dílny Googlu nebo Groku od společnosti xAI – a firmy se ocitají pod velkým tlakem, aby obhájily obrovské náklady, které s sebou vývoj technologií nese. Takže se každá ze všech sil snaží najít novou cestu, jak posunout svůj produkt dál. 

Během posledních měsíců jsem se pokoušel rozkrýt, jak OpenAI vidí budoucnost generativní umělé inteligence. Mluvil jsem s řadou zaměstnanců firmy, externími počítačovými experty a kognitivními vědci a studoval jsem výzkum i nejrůznější zprávy, které společnost zveřejňuje. Pomohly mi k tomu informace o vývoji tzv. multimodální umělé inteligence, která pracuje s více způsoby přenosu informací, tedy s textem nebo obrazem. Zejména spuštění o1 ale poskytlo zatím nejpřesnější obrázek o tom, jaký typ umělé inteligence OpenAI a její následovníci budují. 

Firma sama považuje model o1 za svoji budoucnost. Mark Chen, z nějž se mezitím stal seniorní viceprezident pro výzkum, mi řekl, že pro OpenAI jde o „nové paradigma“, na které nyní soustředí své síly. Sam Altman to později doplnil slovy, že pro firmu jsou o1 a jeho nástupci „prioritou“. Společnost věří – nebo chce, aby tomu věřili její zákazníci a investoři –, že objevila něco zcela nového. A že éru GPT nyní nahradí éra umělé inteligence, která dokáže uvažovat. 

Kočka s třetí nohou

Centrála OpenAI sídlí v San Francisku v budově, kde se dřív vyráběla majonéza. Loni na jaře jsem si nejprve s Markem Chenem volal přes Zoom, pak jsem ho osobně navštívil v sídle firmy. Vedl v té době tým, který měl za úkol odstranit „velké překážky“ na cestě k obecné umělé inteligenci, tedy technologii, která by se vyrovnala lidské inteligenci, nebo ji dokonce překonala.  

Na schůzku jsem šel s otázkami zaměřujícími se na funkci, která byla do té doby hnací silou celé revoluce generativní umělé inteligence – na umění předvídat. Velké modely, které pohánějí ChatGPT a další chatboty, se učí tak, že hltají obrovské objemy textu, určují vztah mezi slovy a frázemi a za pomoci takto získaných znalostí a vzorců předpovídají, jaké slovo bude v té které větě následovat. Jak se tyto programy zdokonalovaly, tak také rostly: nasávaly více dat, využívaly větší počet počítačových procesorů, spotřebovávaly stále větší objemy elektřiny.