0:00
0:00
Kontext28. 2. 202410 minut

Schillerová v řetězech, Havlíček s vidlemi a Babiš v kůži – ANO cílí na mladé

Zatímco vládní strany u nejmladší generace ztrácejí, opoziční hnutí výrazně posiluje. I díky TikToku.

Učit se volby. (Studentské volby ve Zlíně)
Autor: ČTK / Glück Dalibor

Dvě předvolební koalice – Spolu a Piráti se Starosty – jsou nyní třetím rokem u moci i díky tomu, že k volbám v roce 2021 přišlo více mladých voličů než k těm předchozím. Nešlo o jediný rozhodující faktor, přesto – jak se psalo v povolební analýze PAQ Research – mladí „díky vyšší mobilizaci mohli tvořit až 23 procent voličů a výrazně pomoci k lepšímu výsledku liberálních a středopravých opozičních stran“. Teď je, zdá se, všechno jinak. Ony „liberální a středopravé strany“ v čerstvém šetření organizace Člověk v tísni u středoškoláků výrazně propadly. Naopak hnutí ANO u studentů narostlo, a to z 8 na 20 procent podpory. 

Nálady mezi nejmladší generací (průzkum Člověka v tísni nálady měřil mezi středoškoláky) se očividně mění. Důvod, že v polovině vládního období odjakživa koalice na popularitě ztrácí a opozice získává, sám o sobě neobstojí. Nakonec u starších ročníků přes měřenou nedůvěru ve vládu preference pětici stran příliš neklesají. Co se to tedy s mladými děje? 

↓ INZERCE

Konec covidu a Feriho 

Při pohledu na čísla z posledního šetření mezi mladými v roce 2020, na která současné vládní strany (zejména Piráti s 30 procenty, TOP 09 a STAN se 24 procenty) dosáhly, působí propad drasticky (viz graf). Pojďme se ale vrátit do chvíle, kdy Člověk v tísni tato data sbíral. Je podzim 2020, Česko má za sebou první vlnu covidové pandemie, která vyřadila z provozu prezenční výuku na školách nebo kroužky. Po letních měsících, při kterých se na virus Česko snažilo zapomenout, zaspala vláda ANO a ČSSD (dnes SOCDEM) s opatřeními – a situaci musela právě na podzim dohánět tvrdšími restrikcemi, tedy například znovu tím, že děti místo v lavicích seděly doma u počítačů. 

S proticovidovou omezující praxí rostla u veřejnosti nespokojenost a spolu s ní šly nahoru jak preference tehdy opozičních stran, tak i chuť voličsky nejmladší generace dorazit k urnám. „Vypadá to, že pandemie mládež aktivizovala. Najednou na ně dopadla přijatá anticovidová opatření a oni si na nich uvědomili, že pro jejich život není jedno, kdo sedí ve Strakově akademii,“ vzpomínal na tu dobu v létě 2021 v rozhovoru pro Respekt analytik sociologické agentury Kantar Pavel Ranocha. Mladí se tedy politicky probudili a u voleb svůj hlas hodili opozici. S ústupem proticovidových opatření pak logicky tento vzmach opadl a podle současných průzkumů počet mladých voličů deklarujících ochotu přijít k volbám klesl oproti roku 2020 o 17 procent. 

Ranocha dnes ale navzdory zmíněnému propadu říká, že občas vyslovované stesky o malém volebním zájmu zdejší mládeže už dávno neplatí. Viditelná mobilizace mladých u posledních sněmovních i prezidentských voleb byla podle něj jen pokračujícím trendem, jehož start Ranocha datuje od roku 2017. „Tehdy se volební účast srovnala a dnes je ve všech věkových skupinách skoro stejná,“ říká. Propad zájmu mladých Čechů o využití práva volit tak procentuálně vzato není odlišný od (ne)zájmu jejich rodičů a prarodičů. 

„Okolností nám v roce 2020 byly daleko více nakloněny,“ potvrzuje Ranochovo vysvětlení úspěchu u minulých voleb Kateřina Stojanová, předsedkyně Mladého Pirátstva – tedy mládežnické organizace Pirátů. „I proto, že jsme seděli v opozici, odpovědnost za covidové dění měl Andrej Babiš. To nám hrálo do karet,“ dodává. 

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Svět s napětím sleduje české vědceZobrazit články