Robin Hood kontra Wall Street. Kauza GameStop není pohádkou o boji dobra se zlem

Zprávy z finančního světa se většinou nestávají událostmi dne, o nichž se vášnivě diskutuje na sociálních sítích. Kauza kolem akcií firmy GameStop, která už přes týden okupuje přední pozice na světových zpravodajských serverech, ale tenhle stereotyp popírá.

Nejspíš proto, že celý příběh, ve kterém na jedné straně stojí drobní investoři komunikující přes sociální síť Reddit a na druhé miliardáři z Wall Street, trochu připomíná pohádku, ve které se malí obyčejní lidé odvážili postavit mocným obrům a dokázali nad nimi zvítězit, byť třeba na malou chvíli. Číst kauzu - která se nejspíš brzy dočká filmového zpracování od Netflixu - jako souboj dobra se zlem je ale zjednodušující a nepříliš přesné. I tady platí, že věci nejsou tak černobílé, jak se na první pohled zdá. Nebo přinejmenším nabízejí různá čtení.

Lekce prohnilým

Společnost GameStop byla donedávna celkem nenápadnou, středně velkou americkou firmou provozující síť obchodů s počítačovými hrami. Firmě se ekonomicky dlouhodobě příliš nedařilo, protože stále více lidí si videohry místo v kamenném obchodě kupuje na internetu - a nástup covidové pandemie tenhle trend ještě zrychlil. Akcie firmy proto v uplynulých měsících celkem předvídatelně klesaly. Jejich hodnotu ještě dál snižovaly velké hedgeové fondy sázející na burze vysoké částky na budoucí pokles firem, které jsou z jejich pohledu neperspektivní.

V burzovní hantýrce se této praxi říká short trading nebo také short selling. Hedgeový fond si od jiného investora půjčí akcie firmy, kterou považuje za málo perspektivní, ihned je prodá, později je znovu nakoupí za mnohem nižší cenu a inkasuje rozdíl mezi oběma částkami. Hedgeové fondy tímto způsobem na poklesech firem jako je GameStop dobře vydělávají, problém však nastává, když situaci špatně odhadnou a akcie začnou navzdory jejich prognóze růst. V takové chvíli fond přijde o soustu peněz, protože je naopak nucen prodané akcie nakoupit za mnohem vyšší cenu, aby je mohl vrátit. Této situaci se říká short squeeze - a přesně k takovému „zmáčknutí“ došlo v případě firmy GameStop.

Akcie GameStop se ještě na začátku ledna obchodovaly za dvacet dolarů, ale na konci ledna vystřelily prudce nahoru na více než pět set dolarů za kus. Celková hodnota firmy stoupla za několik dní ze dvou až na 24 miliard dolarů. Důvodem nebyla převratná inovace nebo nová obchodní strategie firmy GameStop, která by naznačila její perspektivnost, a tedy i vyšší tržní hodnotu – ale tisíce lidí sedících u svých počítačů, kteří se v určitou chvíli prostě jen rozhodli začít akcie hromadně nakupovat. Tento roj malých investorů tlačící cenu vzhůru se dal dohromady na sociální síti Reddit v diskusním fóru pojmenovaném WallStreetBets, které sledují asi čtyři miliony lidí po celém světě. Mezi těmi, kteří se pohybují ve fóru WallStreetBets, se občas mihne i bohatý finančník, ale v drtivé většině jde o amatérské investory z řad studentů, kuchařů, programátorů, zdravotních sester, nebo dokonce evangelických farářů, kteří mají nakupování akcií jako koníčka či přivýdělek.

Část uživatelů fóra se dohodla, že začnou nakupovat akcie GameStopu (a ještě několika dalších neperspektivních firem), protože si všimli, že velké hedgeové fondy sázejí naopak na jejich pokles několik miliard dolarů. Teorie za plánem zosnovaným amatéry na Redditu byla jednoduchá: když budou tisíce členů fóra akcie nakupovat, jejich cena poroste a hedgeové fondy budou nucené je rychle nakupovat, aby snížily ztrátu, čímž jejich cenu vyženou ještě výš. Drobní investoři na tom vydělají a ještě dají lekci prohnilým miliardářům z Wall Street, kteří za hedgeovými fondy stojí – tak zněl plán domluvený na Redditu.

Wall Street je rozbitý

Přinejmenším u části uživatelů byla hlavním impulzem pro celou akci právě chuť porazit finančníky na jejich vlastním hřišti. Například mladý evangelický pastor Justin Speak, který na vzestupu GameStop vydělal 1700 dolarů, pro deník New York Times řekl, že byl frustrovaný, jak dobře se od ekonomické krize v roce 2008 daří lidem ve finančním sektoru. „Vidět je přijít o trochu peněz přináší pocit jisté katarze,“ řekl deníku. Právě široce sdílený pocit, že finanční trhy jsou ovládané úzkou elitou, která je manipuluje ve svůj prospěch, motivoval řadu uživatelů Redditu k účasti na bezprecedentní akci.

Jak ale cena akcií GameStopu rostla, ke zlaté horečce se přidávali i další drobní investoři, u nichž byla motivace čistě ekonomická. Tedy nakoupit akcie levně, nechat se vyvézt na rostoucí vlně, ve správnou chvíli z ní vystoupit a výhodně prodat. Například mladý britský inženýr Alex Patton, kterého cituje BBC, investoval tisíc liber a prodal akcie se ziskem dvou tisíc liber. „Před nástupem covidu jsem přitom o investování nevěděl vůbec nic,“ řekl BBC.  Akcie GameStopu tak  za několik dnů stouply o více než tisíc procent a velké hedgeové fondy, které si vsadily na jejich pokles, tak přišly o miliardy dolarů. Někteří z velkých hráčů z Wall Streetu jako třeba společnost Melvin Capital se kvůli tomu podle médií dokonce ocitli na hranici bankrotu, ačkoli sama firma to popřela.

Malí investoři akcie nakupovali prostřednictvím aplikace Robinhood a dalších podobných mobilních platforem. Robinhood umožňuje investovat do cenných papírů ihned a prakticky každému, tedy i lidem, kteří s tím nemají žádné zkušenosti. Stačí si ji stáhnout do mobilu a začít „hrát“. V kombinaci s probíhajícím lockdownem, kdy miliony lidí nemůžou chodit do práce a pobírají finanční kompenzace od vlád, se právě z amatérského investování v USA i jinde stává oblíbená volnočasová kratochvíle mnoha mladých lidí, píše CNN.

Firma Robinhood, stejně jako několik dalších aplikací umožňujících obchodování malým investorům, na nastalý chaos po několika dnech reagovala tím, že obchodování omezila s odůvodněním, že chrání uživatele před finančním rizikem ze ztráty úspor. Později se ukázalo, že to bylo prohlášení dost pokrytecké a firma chránila především sama sebe, protože finanční krytí tak velkého objemu transakcí pro ni bylo příliš velkým rizikem. Mezi uživateli Redditu každopádně omezení obchodování vyvolalo pobouření a společnost osočovali z dvojích standardů. Jak to, že velké fondy smějí prodávat a nakupovat pořád, ale oni jen do doby, dokud to vyhovuje velkým hráčům?

Na stranu naštvaných uživatelů se v tu chvíli přidali také politici. Zavládla dokonce vzácná nadstranická shoda, že omezovat obchodování pro malé investory je nedemokratické. „Snaží se zablokovat obchodování, aby ochránili hedgeové fondy na Wall Street, kradou tím miliony dolarů svým uživatelům, aby ochránili lidi, kteří burzu po desetiletí využívají jako kasino,“ kritizovala firmu Robinhood a jí podobné demokratická kongresmanka za Michigan Rashida Tlaib. V podobném duchu ale mluvili i republikánští zákonodárci, například známý senátor Ted Cruz.

Demokratická kongresmanka Maxine Waters předsedající finanční komisi ohlásila v reakci na kauzu slyšení na půdě Kongresu, které se má zabývat případem GameStop, praxí short sellingu a také novými aplikacemi, které podobné kauzy umožňují. „Američtí zaměstnanci už roky vědí, že systém Wall Streetu je rozbitý a oni za to musí platit. Přišel čas, aby Kongres zajistil, aby ekonomika fungovala pro všechny, nejen pro Wall Street,“ přidal se k hlasu lidu i demokratický senátor za Ohio Sherrod Brown.

Užitečná role

Právě ve chvíli, kdy se do případu zapojili politici s příslibem postavit se na stranu obyčejných lidí, v kauze zcela převládl veřejný narativ o souboji malých investorů proti zlým miliardářům z Wall Streetu. Pro armádu malých spekulantů má pochopení třeba známý komentátor Mohamed El-Erian. Kauza podle něho odhalila obrovskou asymetrii mezi establishmentem a obyčejnými lidmi, kteří nakonec vždy musí zaplatit za státní i vlastní dluhy a právem se v současné pandemii obávají o ekonomické vyhlídky. Tyto jejich obavy přitom v nejbližší době jen porostou, stejně jako pocit marginalizace a odcizení, píše El-Erian na webu Financial Times.

„Vzpoura malých investorů připomínala řadu politických hnutí vznikajících odspoda, jejichž cílem je větší inkluze a zapojení běžného člověka,“ píše El-Erian. Akci se ale nepodařilo tuto energii udržet a tak zvolna pohasíná. „Síly, které stály u vzniku tohoto povstání, tu s námi ale zůstávají. Trhy se vrátily ke svému běžnému fungování, aniž by si z lekce odnesly ponaučení. Což otevírá dveře pro další podobné akce v budoucnu,“ dodává El-Erian.

Ekonomičtí komentátoři i akademici ale naopak často upozorňují, že číst kauzu jako příběh souboje Davida proti Goliášovi je problematické a zjednodušené. „V kauze GameStop nejsou jasní padouši ani hrdinové,“ tvrdí v komentáři pro Guardian ekonom Jeffrey Frankel z Harvardovy univerzity. Podle Frankela je logické, že se veřejné mínění kloní na stranu obyčejných lidí a proti velkým fondům, které mají špatnou pověst – obzvlášť v dnešní době obrovské ekonomické nerovnosti. Tvrdí ale, že praxe short tradingu, kterou hedgeové fondy prováděly, sama o sobě není zlá nebo společensky špatná.

Jejím smyslem je přiblížit hodnotu firmy její reálné ceně a hedgeové fondy v sázení na pokles často plní užitečnou společenskou roli, kdy odhalují finanční bubliny na trhu. Dobrým příkladem z nedávné minulosti je podle něho nadhodnocená firma WireCard, jejíž pochybné obchodní praktiky pomohly odhalit právě firmy z Wall Street spekulující na pokles ceny akcií. Naopak ignorování bublin na burze – k nimž patří i firmy, které nemají reálný základ - podle Frankela může vést k finančním krizím, jako byla ta v roce 2008, kdy praskla bublina přefouknutého realitního trhu.

Ekonomická novinářka deníku Washington Post Catherine Rampell si pak všímá hlavně praktických dopadů. „GameStop není příběhem o morálce, ve kterém outsideři porazili tyrany z Wall Streetu,“ píše ve svém komentáři. A tvrdit něco takového je podle ní nezodpovědné. Ve skutečném životě totiž řada Goliášů i Davidů, tedy velkých investorů i amatérských obchodníků, přijde o hodně peněz. Jenže zatímco většina Goliášů to zvládne a nakonec na tom ještě vydělá, většina Davidů v této hře ztratí úspory, až cena akcií zase klesne na reálnou hodnotu.  A na její slova, zdá se, už došlo: v polovině tohoto týdně akcie spadly pod sto dolarů za kus. Ti, kteří na vlnu růstu naskočili až u vrcholu, již přicházejí o peníze.

Oslavovat skutečnost, že kdokoli může přes aplikace typu Robinhood kupovat akcie a vítat to jako ušlechtilou demokratickou vzpouru, je podle komentátorky špatné chápání příběhu. „Pokud tito lidé přišli vyhodit Wall Street do vzduchu, pak jde o sebevražedný útok. Běžní lidé přijdou o své úspory kvůli pomýleném narativu o potrestání hedgeových fondů,“ píše Rampell. Politici by podle ní měli spíše vzdělávat nezkušené lidi v investování, než aby se stavěli na barikády za práva občanů hazardovat na finančních trzích.

Mocný trend

Celá kauza má nakonec skutečných vítězů poměrně málo. Kromě části malých investorů, kteří skutečně zbohatli, je to především Robinhood a další podobné aplikace. Probírání kauzy v médiích a na sociálních sítích k online obchodování přilákalo miliony dalších lidí, kteří v tom vidí možnost jak rychle vydělat. Podle CNBC si jen za leden stáhly aplikaci tři miliony lidí.

Vítězem kauzy je také finanční společnost Citadel, která pro Robinhood vypořádává finanční transakce a z každé z nich si bere zlomek, čímž při milionech nákupů a prodejů vydělává velké peníze. A byla to právě firma Citadel, která po útoku malých investorů hodila hedgeovému fondu Melvin Capital záchranné lano a vložila do něj investici 2,75 miliardy dolarů. Potvrzují se tak vlastně slova komentátorky Rampell, která tvrdí, že nakonec vyhrají velcí hráči.

Fascinující příběh malých investorů každopádně nekončí. Část uživatelů z diskusního fóra WallStreetBets se po útoku na GameStop zaměřila na stříbro, jehož hodnotu vyšroubovali na rekordní úroveň (avšak po několika dnech znovu klesla). Někteří se stále drží svých investic do GameStop ve víře, že se jim vklad vrátí. Například třicetiletý chemik z Bostonu Tigran Avetisian vložil do akcií GameStop 40 tisíc dolarů ze svých úspor ve chvíli, kdy stály 275 dolarů. Od té doby přišel o více než polovinu. „Součástí obchodování s akciemi je vědět, kdy prodat,“ přiznal deníku New York Times ve chvíli, kdy se cena pohybovala kolem stovky dolarů.

Kauza bude mít dohru také v politice – a nepůjde jen o zmíněný „rozbitý Wall Street“. Americký Kongres a nová administrativa budou společně zkoumat i to, zda tisíce drobných investorů organizovaným domlouváním na manipulaci s cenou akcií samy neporušují zákony. Pozornosti ale neujdou ani zmíněné velké firmy Citadel a Robinhood, které rovněž čelí podezření, že svými zásahy do obchodování mohly porušit pravidla. Nová americká ministryně financí Janet Yellen už svolala na toto téma slyšení finančních regulátorů.

Jisté je, že podobných případů bude podle analytiků přibývat, což nejspíš povede k tomu, že ceny akcií budou podléhat stále větším cenovým výkyvům. „Průměrní Joeové a Jonesové jsou silou, se kterou odteď Wall Street musí počítat,“ píše CNN. „Je to mocný trend, který teprve začíná. Lidé mají informace a mají moc je použít,“ řekl stanici Kerim Derhalli, zakladatel aplikace Invstr, která se rovněž specializuje na obchodování s akciemi. Někteří komentátoři v této souvislosti naopak zdůrazňují ideové pozadí kauzy – ale jako pohádku ji rozhodně nevnímají. Podle nich za útokem na Wall Street stojí obecné antielititářské tendence, které vedly i k populistickému povstání, jež nakonec dostalo k moci Donalda Trumpa.