Reportáž: Dělali jsme, co bylo v našich silách. Ale prostě to už nešlo

Policejní hlídka staví v úterý večer auta u parkoviště v Jetřichovicích - dál se už nesmí. Dva kilometry odtud začíná obec Vysoká Lípa, jejíž rybník v noci z pondělí na úterý poskytoval vodu hasičským cisternám. V pondělí v jedenáct večer stála kousek od rybníka hasičská auta a místní dobrovolní hasiči vyprávěli, že už je to čtvrtý rybník na krátké trase z Krásné Lípy do Hřenska, který toho dne vytěžili až k bahnu na dně.

Voda je od noci pryč a pryč jsou v úterý večer i lidé z obce: hasiči s policisty je právě evakuují na bezpečnější místo. Les Českého Švýcarska hoří tři dny a Vysoká Lípa je po Hřensku a Mezné dalším místem, z nějž museli kvůli blížícímu se ohni lidé odejít. Nejdřív jede sanitka: v obci je jeden nepohyblivý člověk, toho zdravotníci odvážejí do Krásné Lípy. Turisté z hotelů dostali od hasičů pokyn, že se mají sbalit a odjet domů - nebo zkrátka někam jinam. A místní občané odjeli buď k rodině nebo přátelům, patnáct z nich přijalo místo v tělocvičně sportovní haly v Děčíně.

Na jetřichovickém parkovišti, odkud se dál nesmí, staví auta, která dál chtějí. Jedna rodina si na chalupě zapomněla doklady - musí čekat na hasičský doprovod a povolení, až pak mohou dál. Další rodina, turisté z Brna ve dvou autech s koly na nosičích, se do svých apartmánů taky dostali - přijeli z výletu, směli si zabalit věci a rychle zmizet. Teď tu na parkovišti obvolávají penziony v okolí, kde je v sedmi lidech se psem vezmou: objíždět na kolech Národní park České Švýcarsko měli původně naplánováno až do soboty, nechtějí si dovolenou krátit. Penzion nakonec najdou.

“Přijeli hasiči, měli jsme chvilku na sbalení věcí,” říká majitel hotelu Lípa Václav Plzák. Hosté z jeho hotelu odjeli většinou už přes den: odhady, že Vysoká Lípa může být na trase ohně, byly známy od dopoledne.

Pan Petr z roubeného domu naproti jetřichovickému parkoviště si nosí věci krabice s věcmi do auta. Nechce čekat na případný termín od hasičů a balit ve spěchu, chce to udělat v klidu - jako nejcennější vyhodnotil alba s fotkami, dokumenty a předměty, které pro něj a jeho blízké nesou nějakou vzpomínku. “Jsme hned vedle. Připravujeme se, kdyby byla evakuace i tady. Chceme být nachystaní,” říká Petr, který se představuje přezdívkou Medáček - má v lese včely a prodává tu domácí med. “Kdyby to sem přišlo, včely si neporadí. Zůstanou v úlu a prostě zahynou. To je život,” říká, “ale věřím, že hasiči si poradí a nestane se to.”

Vysokou Lípu policisté dál hlídají, i když už je úplně prázdná. Pořád tam nikdo nesmí. “Jde i o ochranu majetku, který tam lidé zanechali,” vysvětluje mluvčí hasičů Milan Rudolf.

Po deváté večer večer hlásí hasiči, že evakuace je u konce, a před desátou večerní utichá i zvuk letadla a vrtulníků, které se tu nesou z nebe po celé dny. V noci se z oblohy hasit nedá, pokračovat budou piloti s hašením z vaků pod vrtulníky zase brzy ráno. Je to třeba hlavně tam, kde je nepřístupný terén. Obtížný terén je v Národním parku české Švýcarsko sice všude, je to území skal, příkrých úbočí a táhlých úzkých údolí, ale někde to jde ještě hůř: kolem Pravčické brány nebo v soutěskách. Pravčická brána, nejznámější místní přírodní atrakce, podle informací hasičů v úterý večer “zatím držela”.

Světlo ve Varnsdorfu

Praskání ohně je slyšet všude v doutnajících lesích. I když to není na první pohled patrné a zdá se, že se z lesa valí jen dým, oheň prohořívá kmeny. Každou chvíli se odněkud ozve rána: to padá strom, který už oheň prožral. Když jedeme v úterý dopoledne silnicí mezi zbytky doutnajícího a praskajícího lesa do obce Mezná, kterou hasiči evakuovali už v pondělí, vidíme doutnající pařezy, doutnající zem, doutnající stromy i jejich pahýly. Dým štípe do očí. Když se o hodinu později vracíme stejnou cestou zpět, na místech, kde to doutnalo, už zase hoří: vítr rozžhavenou zem i prohořívající stromy rozfoukal znovu do plamenů.

“Hasíme tam, kde hrozí, že se vítr roznese. Tam, kde je jasné, že se zastaví u silnice, nebo že nemá kam dál jít, to neděláme,” vysvětluje jeden z hasičů, proč kolem menších ohňů projíždějí bez povšimnutí. Zastaví se jen u větších nebo na místech, která vyhodnotí jako nebezpečná, a kropí. Cestou z Hřenska do Mezné, kde oheň zcela zničil v noci na úterý tři domy, na dalších třech vzal střechu a u dalších dvou poničil fasádu, to udělají na několika místech. Vytrvale hasí prudkým proudem skálu, resp. hořící porosty na ní.

Na skály pouští vodu i v Hřensku: díky tomu tu nejsou ohněm zasaženy domy. V prudkém svahu nad nimi hořelo dlouho a občas se tu objeví další ložisko i teď. Hasiči je z třicetimetrových žebříků proudem vody, který dostříkne dalších patnáct metrů, vytrvale kropí celý den. Ze svahu se občas skulí kámen, kus oddrolené skály.

V Mezné to hluboko v noci vzdali: oheň byl tak nekontrolovatelný, vítr tak silný, že - jak místní hasiči vyprávějí - museli se stáhnout tak rychle, že tam nechali shořet hadice; nestihli je srolovat. “Hájili jsme to tu ze všech sil,” říká jeden z nich, “ale prostě už to nešlo.”

Déšť, v který tu doufali a předpovědi ho na noc mezi pondělím a úterým hlásily, nepřišel: o půl čtvrté, kdy tu měl být, ani nekáplo. A nečeká se teď až do pátku.  Co tu všichni bedlivě sledují, je vítr. Suchý les, suchá zem - kolem Hřenska nepršelo už mnoho týdnů a vítr k tomu. To je kombinace, která nedává moc naděje, že by byl oheň zlikvidován dřív než v řádu dnů. A možná podle prognóz hasičů spíše za několik týdnů. Přeskakuje, šíří se.

V úterý dopoledne začal být vítr zase prudší, oheň se šířil dál směrem od Labe do vnitrozemí. Hasiči odhadli, že už je zasaženo deset kilometrů čtverečních. Kousek od Vysoké Lípy se pustili i do masivní ochrany osady Kamenická Stráň.

Pach ohně a spáleniny je z českého Švýcarska cítit až v Praze a dalších místech. Ve Varnsdorfu se v pondělí ve dne spustilo pouliční osvětlení: dým tam byl tak silný, že čidla vyhodnotila, že se setmělo. Místní už ten smrad ani necítí - sami páchnou kouřem tak, že už za tři dny se začíná zápach stávat běžnou součástí jejich života. Stačí pohled na nebe: v dálce i blíž jsou vidět sloupce, chuchvalce, mračna dýmu. Když hasiči zrovna nechladí zem a nehasí a dělají si přestávku, občas si na chvilku sednou na klády nebo lehnou na trávník: mnohdy hasí i 24 hodin v kuse. V úterý jich tu bylo přes čtyři sta, z toho polovina dobrovolných.

Mezi domy v Mezné chodí vyšetřovatel hasičského sboru. Vyšetřování příčin požáru se teprve pořádně rozběhne, až bude oheň pod větší kontrolou, ale nikdo tu nepochybuje, že lidé ho i založili. Blesk to nebyl, musel to být člověk. Počátek ničivého lesního požáru začal kousek od Hřenska v Malinovém údolí, hlavní teorie zní, že tam někdo nocoval pod širákem a špatně uhasil oheň. A pak přišel vítr.

Je pozdě večer třetího dne požáru. Hasiči tu obydlí budou “hájit” opět celou noc.