České Švýcarsko: Pokud nezačne pršet, bude hašení požáru trvat týdny
S mluvčím národního parku Tomášem Salovem o největší katastrofě ve známé lokalitě za několik desetiletí
V národním parku České Švýcarsko už více než dva dny hoří les a hasičům se stále nedaří oheň dostat pod kontrolu - požár se naopak zatím spíše rozšiřuje. Může za to kombinace proschlého podloží a větru, který oheň roznáší do širokého okolí. Podle mluvčího národního parku Tomáše Salova bude hašení trvat týdny, nikoli dny – pokud se tedy nezmění počasí a nezačne pršet. „Za existenci správy parku ani za posledních mnoho dekád tady nikdo nepamatuje požár takového rozsahu. Je to úplně nová situace, které čelíme,“ říká Salov v rozhovoru pro Respekt. Nová je situace především ve velikosti plochy zachvácené ohněm, která je více než desetinásobně větší než požáry z minulosti. A také tím, že tentokrát hoří i lidská obydlí. Požár se momentálně snaží uhasit čtyři stovky hasičů, dvě letadla a čtyři vrtulníky, z nichž jeden během rozhovoru mluvčímu v pravidelných intervalech přelétá nad hlavou. „Hasiči vydávají všechno, co je v lidských silách,“ říká Salov, podle kterého oheň zcela jistě způsobil člověk. „Už léta komunikujeme pravidla chování v lese a národním parku s relativním úspěchem, mnozí to chápou. Pak jsou ale jednotlivci nebo celé skupiny, které se pravidlům nechtějí podvolit a spatřují v tom šikanu systému.“
Mluvíme spolu v úterý 26. července po jedné hodině odpoledne, přičemž hořet začalo v neděli dopoledne. V jakém stadiu je teď požár? Už se ho podařilo dostat pod kontrolu, nebo se dál šíří?
O tom, že by se požár podařilo dostat pod kontrolu, nelze v tuto chvíli vůbec hovořit - má v zásadě obří rozměry.
Jak velkou plochu zasahuje?
Podle poslední informace, kterou máme k dispozici, jsou to tři kilometry čtvereční na straně Českého Švýcarska. Jestli chcete jinou jednotku, tak to jsou tři stovky hektarů. To je tak velká plocha, že hašení, pokud se nezmění počasí a nezačne pršet, nebude trvat dny, ale spíše týdny. To už se teď jeví být jasné. Na hašení se v tomto okamžiku podílí asi 400 hasičů, přičemž polovina jsou dobrovolníci.
Proč se požár nedaří uhasit? Je to tím, že na takové ploše už je nemožné dostat ho pod kontrolu?
Nechci mluvit za hasiče, to je spíš otázka na ně. Nicméně obecně mohu říci, že je prostě sucho, horko, dlouhou dobu nepršelo. A nacházíme se v lokalitě, která má velice prosychavé podloží. V pondělí dopoledne jsme byli ještě relativně optimističtí: vypadalo to, že požár, který v tu chvíli měl rozsah několika málo hektarů, se dál nešíří. Nicméně odpoledne začalo foukat a šíření ohně nabylo na rychlosti. Neusnadnila to ani noc, kdy poryvy větru nabyly až síly 70 kilometrů v hodině. V těchto podmínkách se požár zvládá velmi obtížně. Hasiči vydávají všechno, co je v lidských silách, ale při požáru takového rozsahu musí mít také určené priority - takže se zaměřují zejména na to, aby nedocházelo k ohrožení lidí a aby minimalizovali škody na majetku.
Fotografie a videa z požáru evokují scény, které v Česku neznáme, připomíná to požáry na jihu Evropy. Zažili jste už v Českém Švýcarsku takový požár?
Mohu spolehlivě říci, že za existenci správy ani za posledních mnoho dekád tady nikdo nepamatuje požár takového rozsahu. Je to úplně nová situace, které čelíme.
Požár zasáhl i domy, obec Mezná musela být evakuovaná, což také v minulosti nebylo zvykem.
Dosud největší lesní požár jsme měli v národním parku v roce 2006. Hořelo na Jetřichovicku, shořelo tam tehdy osmnáct hektarů. Hasební zásah byl tehdy taky náročný. Hořel ovšem plně zelený les, po kůrovci tu tenkrát nebylo ještě ani vidu, ani slechu. Projev ohně byl podobný jako nyní, ale podařilo se ho uhasit. A nedošlo ani k ohrožení domů. Tenhle požár je specifický právě tím, že se rozšířil i směrem k obci Mezná, která byla evakuována. Stejně jako místní část Hřenska - Mezní louka. Evakuace proběhla i na turistických stezkách k Pravčické bráně, evakuován byl i objekt Sokolího hnízda pod Pravčickou bránou. Pak taky dětský tábor u Dolského mlýna, ale to bylo spíše preventivní, protože je to relativně daleko. Každopádně za existenci národního parku je to poprvé, co se kvůli lesnímu požáru řešily evakuace.
Bude potřeba evakuovat ještě další obce či osady?
S optimismem jsem opatrný, mohu jen vyslovit naději, že nikoli. Třeba teď se zrovna rozfoukává vítr, tak uvidíme, co to s ohněm udělá. Zároveň nemám aktuální informace, co se děje na saské straně, kam se požár také rozšířil. Nepříjemné je, že vznikají stoupavé proudy, které vynášejí drobné hořící částečky do výšky. Vítr je pak odnese daleko - ony někde spadnou a vytvářejí ona nová ohniska.
Která turistická místa jsou ohněm zasažena?
Zcela zavřené jsou soutěsky Kamenice, je zavřený provoz na silnici z Děčína do Hřenska, kam se návštěvníci vůbec nedostanou. Je zavřená Pravčická brána a přístupové cesty k ní. Jsou to vlastně všechny turistické atrakce v oblasti Hřenska. Přičemž my jsme rádi za každého návštěvníka, který se rozhodne se sem nevypravit. Kromě toho, že by se tu lidé vystavovali ohrožení, jejich přítomnost by nepomáhala ani hasičům.
Poškodil požár Pravčickou bránu nebo soutěsky Kamenice?
Poslední informace, které máme - a to říkám opatrně, protože situace se opravdu může dramaticky změnit – jsou, že zatím u Pravčické brány nejsme v situaci, kdy by ji oheň poškodil. Jinak v soutěskách hořelo na skalní hraně nad Edmundovou soutěskou a částečně i nad Divokou soutěskou. Určitě víme, že hořící stromy padaly dovnitř do soutěsky. Neumíme si udělat celkový obrázek, jak zlé to tam je, ale před zpřístupněním pro veřejnost rozhodně budeme muset udělat minimálně prohlídku - a nějak vše zabezpečit, aby nepadaly kameny na návštěvníky, protože svah je kvůli požáru destabilizovaný. Většinou se následně musí vyřešit kameny velikosti fotbalového míče, které by mohly padat do údolí. Stejně tak ohořelé stromy, které by časem také začaly představovat ohrožení.
Jak bude vypadat krajina, až se požár povede uhasit? Primátor Děčína řekl, že požářiště je tak velké, že České Švýcarsko poznamená trvale. Jak vzpamatovávání bude vypadat?
Po pravdě řečeno, teď je ve hře množství emocí a strachů, které se do vyjádření prolínají. Když se podíváme na požářiště z roku 2016 a na to, jak se za relativně krátkou dobu požární plocha zotavila, určitě nelze mluvit o trvalém poškození krajiny.
Myslíte, že to bude platit i teď, když je plocha mnohonásobně větší?
Není důvod o tom pochybovat.
Jak dlouho tedy trvá, než se les vzpamatuje?
Les samozřejmě neroste tak rychle, jak bychom si přáli. Krajina se navíc už už zotavovala po kůrovcové kalamitě, která propukla v roce 2018. Na mnoha místech už bylo vidět hezké zmlazení lesa - a to vše vzalo za své. Zmlazení odhořelo, takže les bude opět začínat od pomyslného bodu nula. Nicméně z požární plochy v Jetřichovicích naše zkušenost je, že v horizontu deseti let se plně zazelenala pionýrskými dřevinami. K těm patří bříza, borovice, různé jeřáby; takové druhy dřevin se tam rychle etablují, takže krajina se zotaví. Tím, že po kůrovcové gradaci odhořela vrstva jehlic, které okyselují půdu a vytvářejí horší podmínky pro zmlazení lesa, je teď dokonce startovní pozice z přírodního hlediska výhodná. Ale to neznamená, že je výhodná pro člověka. Nikdo z nás si nepřeje katastrofy takového rozměru. A rozhodně to nemá vyznít tak, že je dobré, aby lidé chodili podpalovat les a mysleli si, že konají nějaké dobro.
Co vlastně víme o tom, jak požár vznikl?
To je spekulativní, nicméně s jistotou můžeme vyloučit přirozenou příčinu. U nás je jedinou přirozenou příčinou zásah bleskem při bouřce - a tady v posledních dvou týdnech žádná bouřka nebyla. Na zapálení lesního porostu se tedy nějakým způsobem podílel člověk. A typické jsou tu dvě příčiny: neopatrná manipulace při kouření, tedy zpravidla odhozený nedopalek, a pak rozdělávání ohně v lese. Oba tyto způsoby jsou v tomto suchém počasí zavrženíhodné; je krajní nerozum nakládat jakkoli s ohněm v lese.
Uvažujete, že změníte pravidla chovní v národním parku?
Pravidla jsou dána a většina návštěvníků je dodržuje. Máme návštěvnost kolem tři čtvrtě milionu lidí ročně. Pak jsou ale jedinci, kteří si to nenechají vzít - a dobře vědí, co porušují.
V německém parku Saské Švýcarsko se z těchto důvodů v noci nesmí chodit do lesa. Uvažujete o zavedení něčeho podobného?
Německé prostředí je trochu specifické. Je tam tradice nocování, takže jsou tam i nocoviště přímo v národním parku. Německá ochrana přírody z toho není úplně šťastná, ale nocoviště se do chráněného území dostala z tradičních důvodů. Byla historicky využívána horolezci, kteří v saském národním parku mají určitá privilegia. Původně nocoviště byla vyhrazena jen pro ně, nicméně pak si někdo všiml, že by to mohlo být diskriminační a vysoudil, že tam může chodit kdekdo. Přestali tam chodit horolezci, začala tam chodit veřejnost a začala masově vznikat další, už ilegální nocoviště. |A mnoho z těch přenocování bylo spojených s rozděláváním ohně. V roce 2018 v národním parku Saské Švýcarsko hořelo devatenáctkrát. To vedlo kolegy v Sasku, že v takových dobách sucha a vedra vyhlašují noční zákaz vstupu do lesa, kdy tam návštěvníci nesmí mezi 21. hodinou večer a 6. hodinou ranní, a to ani na lesní cesty. Je to velmi tvrdé opatření. U nás je taky institut zákazu vstupu do lesa - vzniká na základě vlastníka lesa, ale popravdě řečeno je poměrně obtížně vymahatelný.
Změní se tedy po tomhle požáru něco, aby se už neopakoval?
Asi teď aktuálně zažádáme o vyhlášení zákazu vstupu do lesa, což je formální krok. Samozřejmě permanentně jsou v lese přítomní naši strážci, kteří kontrolují známá nocoviště, aby někdo nerozdělával oheň. Napomínají kuřáky, to je v podstatě na běžném pořádku. Ale prostě jednou za čas se stane, že někdo unikne, a potom hoří. Já nevím, jestli je cestou revoluční změna v předpisech. Spíš je to otázka kultury pobytu v přírodě. My v podstatě už léta opakovaně komunikujeme pravidla chování v lese a národním parku s relativním úspěchem, mnozí to chápou. |Ale pak jsou jednotlivci nebo celé skupiny, které se těm pravidlům nechtějí podvolit a spatřují v tom šikanu systému.
Kdy myslíte, že lidé budou moci do Českého Švýcarska na výlet?
Asi bych měl říct, že požár nezasáhl celý národní park. Oblast kolem Jetřichovic, Krásnolipsko nebo Českokamenicko, vlastně všechno na východ a na jih od zasažené části, je návštěvníkům dál k dispozici. Ale pokud jde o ikonické cíle, jako jsou soutěsky Kamenice nebo Pravčická brána, tak se neodvažuji žádnou prognózu vyslovit. Myslím, že ji budeme schopni udělat možná týden po dohašení. Pak naši terénní pracovníci vyrazí na zasažená místa, zhodnotí stav turistických tras, jestli jsou tam nebezpečné stromy a jestli jsou destabilizované skalní objekty; to vše se musí prověřit.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].