0:00
0:00
Kontext13. 12. 20225 minut

Proti Zemanovi se přímo postavilo pět ústavních soudců, ostatní nechtějí spekulovat

Prezident potvrdil informace Respektu, že by mohl ještě do konce svého mandátu jmenovat nástupce Pavla Rychetského

Ústavní soud; ilustrační foto
Autor: ČTK

Prezident Miloš Zeman potvrdil v Radiožurnálu informace Respektu, že zvažuje, že by ještě před březnovým koncem svého mandátu mohl jmenovat nového předsedu Ústavního soudu. Ústavní experti se většinou shodují, že ústava mu takovou pravomoc nedává. Současný šéf soudu Pavel Rychetský musí z čela soudu odejít v létě 2023, kdy mu vyprší desetiletý mandát, a jeho nástupce by měl podle nich vybírat až nově zvolený prezident, nikoliv Zeman.

Zeman musí předsedu učinit někoho ze soudců, kteří už jsou u Ústavního soudu. Na rozdíl od návrhu na nové soudce k jmenování předsedy nepotřebuje schválení Senátem. Jako o Zemanově muži na Ústavním soudu se mluví o soudci Josefu Fialovi, který se na soud dostal v době, kdy se zhoršily vztahy mezi prezidentem a předsedou ÚS Rychetským. V minulosti měl o Fialovi hradní kancléř Vratislav Mynář mluvit jako o kandidátovi na senátora za Stranu práv občanů (Zemanovce), kterou tehdy vedl. Nakonec ale k nominaci nedošlo. Ani na opakovaný dotaz Respektu, zda by funkci přijal, se Fiala nevyjádřil. „Prosím, respektujte, že podobnými formami s médii nekomunikuji již čtvrtstoletí,” zopakoval naposledy v pondělí.

↓ INZERCE

Respekt se na všechny současné ústavní soudce s výjimkou předsedy Rychetského obrátil s dotazy, zda by takové jmenování bylo podle nich ústavně v pořádku, co by dělali a jak by hodnotili, kdyby nabídku přijal někdo z jejich kolegů. A zda by jmenování případně akceptovali oni sami. V současné době je na Ústavním soudu i s Rychetským čtrnáct soudců, jedno místo je nedoplněné (prezident už má na 15. místo své jméno, jak informoval Deník N). Na otázky jich odpovědělo dvanáct, Radovan Suchánek se omluvil, že má dovolenou. Proti tomu, aby Zeman personálně zasáhl do vedení soudu, se přímo postavilo pět soudců.

„Na rozdíl od občanů, kteří mohou činit vše, co není zákonem zakázáno, ústavní činitelé při výkonu veřejné moci smějí činit jen to, co jim zákon/ústava výslovně svěřuje (čl. 2). Proto se prezident Zeman v nedělním rozhovoru pro Český rozhlas mýlí, když svou úvahu o jmenování předsedy Ústavního soudu dlouho před koncem mandátu toho současného staví na tvrzení, že mu to Ústava nezakazuje,“ uvedl soudce Jiří Zemánek a doplnil:

„Časové omezení výkonu jeho mandátu se nepřekrývá s obdobím, kdy bude končit mandát předsedy Pavlu Rychetskému. Proto by bylo nutno jmenování nástupce předsedy ÚS již v tomto období pokládat za ústavní exces prezidenta a jako svévolné jednání za paakt nicotný od samého počátku, k němuž žádný orgán státu nepřihlédne a nově zvolený prezident jím nebude vázán. Došlo-li by přece k tomu, bude namístě posuzovat jednání prezidenta ‚hrubé porušení Ústavy‘ podle čl. 65 odst. 2 s důsledky tam vymezenými,“ vysvětlil.

Zdroje Respektu: Zeman na Hradě řešil jmenování budoucího předsedy Ústavního soudu

I soudce Tomáš Lichovník se domnívá, že tato pravomoc bude patřit až novému prezidentu, po jehož nástupu skončí funkční období stávajícího předsedy ÚS. „Předpokládám, že nikdo ze stávajících soudců ÚS by neprojevil takový nedostatek respektu k ústavnímu pořádku a pravidlům demokracie, aby funkci (od současného prezidenta – pozn. red.) přijal,“ míní Lichovník. Podobně to vidí soudce David Uhlíř. „Nemyslím, že by mi hrozilo jmenování předsedou Ústavního soudu. Kdyby tomu tak bylo, velmi bych se zdráhal, neb mám pochybnosti o ústavnosti takového jmenování. Doufám, že žádný z mých kolegů by takové jmenování nepřijal. Pokud by tak učinil, vyloučil by se z případného rozhodování Ústavního soudu o věci,” říká Uhlíř.

Další z ústavních soudců Jaromír Jirsa si myslí, že by šlo „o velmi nebezpečný pokus o rozvrat českého Ústavního soudu“ - a dodal, že „v sousedním Polsku s tím mají jisté zkušenosti.” Proti je i soudce Vojtěch Šimíček. „Z důvodu chybějící časové působnosti je ústavně nepřípustné, aby prezident republiky překračoval trvání svého mandátu tím, že by jmenoval veřejného funkcionáře s ‚odloženým‘ nástupem výkonu funkce. Toto jmenování je v rozporu (zejména) s principem vlády na čas (prezident dostal mandát od voličů jen na vymezenou dobu, kterou takto nemůže svévolně překračovat), s principem dělby moci (jmenováním s odloženým začátkem výkonu funkce stávající prezident vyprazdňuje pravomoc prezidenta nově zvoleného) a v konečném důsledku i s principem suverenity lidu (prezident překračováním trvání svého mandátu nerespektuje časové omezení mandátu, uděleného mu voliči ve volbách),” říká Šimíček.

Kdyby Zeman jmenoval budoucího šéfa Ústavního soudu s výkonem funkce od srpna 2023 nyní, bude se podle Šimíčka „jednat o právně neexistující rozhodnutí, které si bude moci nově jmenovaný ‚předseda‘ zarámovat, ale to je asi tak všechno. Nikdo ho totiž nebude respektovat; zejména nikoliv nově zvolený prezident republiky”.

Soudci Pavel Šámal, Vladimír Sládeček, Milada Tomková, Jan Filip, Ludvík David a Jaroslav Fenyk se konkrétně nevyjádřili – většinou s odkazem, že by se věci mohli v budoucnu rozhodovat u Ústavního soudu, proto chtějí být zdrženliví. Některým by zároveň nepřišlo etické mluvit o jmenování dřív, než by se tak skutečně stalo, protože jde z jejich pohledu stále o spekulaci.

Nikdo z odpovídajících soudců neřekl, že by v současné době od Miloše Zemana funkci budoucího předsedy Ústavního soudu přijal. Faktem zároveň je, že řadě z nich skončí právě v průběhu příštího roku mandát.

Čtěte také: Rychetský: Stanovisko odborníků je evidentní, prezident si tuhle pravomoc nemůže přisvojit


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].