Přirovnání lékařů k prostitutkám a tři dopisy. Brnu hrozí kolaps chirurgie 

Jedna v Brně funguje už devadesát let a nezastavilo ji ani bombardování na konci druhé světové války. Druhá je nejstarším zdravotnickým zařízením na Moravě a stojí už od 18. století. I teď jsou nenahraditelné – kromě dvou fakultních nemocnic se Brňané a lidé z okolí spoléhají hlavně na ně: Úrazovou nemocnici Brno a Nemocnici Milosrdných bratří. Nepostradatelnou součástí brněnského zdravotnictví je zejména jejich chirurgická péče, která je zásadní pro to, aby medicína ve druhém největším českém městě fungovala.

Podle lékařského statistika Ladislava Duška to platí hlavně pro příjmy pacientů ze sanitek mimo běžnou pracovní dobu – v noci nebo třeba o víkendech. Jsou zkrátka nenahraditelné a – jak šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Dušek podotýká – „není představitelné, že by chirurgická péče v nich z měsíce na měsíc zmizela“. Něco takového však teď reálně hrozí, protože proti řediteli obou špitálů Pavlu Pilerovi se vzbouřila část lékařů. Brněnští radní v čele s primátorkou Markétou Vaňkovou (ODS) musí situaci co nejdříve vyřešit.

V Úrazové nemocnici totiž skončilo od začátku roku šest chirurgů včetně primáře oddělení. Zbylo jich čtrnáct, část z nich ale pracuje na částečný úvazek a jsou nespokojení. Až tak, že vedení města poslali dopis, v němž si stěžují, že v takovém počtu se nedá tahle náročná práce dělat. „Plný (původní) stav, schopný zajistit kvalitní fungování a rozpis služeb bez přetěžování sloužících lékařů, je dvacet,“ napsali lékaři radě města a pohrozili, že pokud se situace nevyřeší, tedy pokud nebude v jejich oddělení co nejdříve obnoven plný stav personálu, oni buď odejdou, nebo od 1. října přestanou sloužit přesčasy.