Ochrana principu, nebo bramboračka? Proč se ODS rozpomněla, že chce mírnější dětský certifikát

Za znásilnění dětí dostal v roce 2007 tehdy sedmnáctiletý Jan Richter z Liberce podmínku. Stejný trestný čin však spáchal o necelý rok později znovu, když znásilnil třináctiletou sestru svého kamaráda z modelářského kroužku, a soud ho poslal na šest let za mříže. Po propuštění pak postupně začal pracovat s dětmi – pořádal soukromé tábory a provozoval soukromou školku.

Choval se však podezřele a jedna z matek si na něj stěžovala na policii – mimo jiné kvůli tomu, že má muž v bytě kamery a děti, které společně s manželkou hlídají, si neustále natáčí. Vyšetřovatelé ale věc odložili s tím, že nezjistili nic podezřelého, a Richter mezitím dál páchal sexuální násilí. Nakonec byl až v roce 2022 obžalovaný za znásilnění spáchaného na dětech, jejich zneužití k výrobě pornografie a za výrobu a jiné nakládání s dětskou pornografií.

Kauza, o které přesně před třemi lety informoval Radiožurnál, vyvolala značnou reakci a přiměla poslance napříč politickým spektrem k práci na registru, který by pachatelům určitých trestných činů znemožnil pracovat s dětmi tak, aby se podobné činy neopakovaly. Iniciativa se sice několikrát zadrhla, ale teď je návrh z dílny Barbory Urbanové (STAN), Taťány Malé (ANO), Radima Fialy (SPD) a dalších osmi poslanců ze šesti stran připraven jako pozměňovací návrh vládní novely trestního zákoníku. Čeká na druhé čtení a je zařazen na program příští schůze plánované na 15. duben.

Na podobě dětského certifikátu sice poslanci a poslankyně spolupracují s ministerstvem spravedlnosti a podle mluvčího Vladimíra Řepky s aktuálním návrhem souhlasí i šéf rezortu Pavel Blažek. Část jeho domovské ODS – mimochodem jediné strany, z níž nikdo nefiguruje mezi navrhovateli – však začala proti certifikátu brojit.  

Asi nejviditelnější jsou kroky poslaneckého matadora Marka Bendy, který společně s dalšími dvěma občanskými demokraty – Karlem Haasem a Pavlem Staňkem – předkládá vlastní návrh. Ten je v řadě bodů velmi podobný, ale liší se hlavně v tom, že by se délka zápisu odvíjela od délky konkrétního trestu, nikoli od horní hranice trestní sazby. Zápis v certifikátu by také měli pachatelé maximálně na třicet let. 

O tom, že kolegové podle něj pravidla nastavili špatně, pravidelně mluví Benda v médiích. Na návrhu skupiny poslanců mu vadí hlavně to, že by násilníci měli v některých případech „cejch do konce života“. Návrh označuje za populistický – a jako příklad člověka, který by za deset let mohl pracovat s dětmi, zmínil například bývalého poslance Dominika Feriho pravomocně odsouzeného za znásilnění.  

Zdůrazňuje, že jeho postoj je principiální a není ochráncem pedofilů nebo násilníků – jen poukazuje na to, že „nic nebývá na doživotí“. Bendovo jednání následně vyvolalo i obrat dvou zákonodárkyň ODS, které přitom původní návrh jasně podporovaly. Jeho tvůrkyně si to vysvětlují jako stranický krok.  

Zmizelá Decroix

Jednou z poslankyň ODS, které změnily názor, je Renáta Zajíčková. Proti tomu, jak Benda o certifikátu mluvil, se zpočátku na sociálních sítích ostře vymezila. Ředitelka pražského Gymnázia mezinárodních a veřejných vztahů na svém facebookovém profilu psala o „nezvládnuté komunikaci, která vrhá špatné světlo na ODS“.

„Nedokážu pochopit, že vůbec vedeme debatu o tom, zda dát násilníkům druhou šanci pracovat s dětmi. Naopak – máme vést debatu o tom, jak zpřísnit současné nepochopitelně nízké tresty!“ vyzvala s tím, že jí osobně se na názor nikdo neptal, ale „plně podporuje přísnější variantu návrhu“.  

„Doživotní zákaz práce s dětmi pro pachatele těchto činů je pro mě osobně správný, jediný možný a morálně neoddiskutovatelný,“ napsala jasně Zajíčková. Tento postoj jí však dlouho nevydržel – jak se ukázalo, když ji Respekt kontaktoval ohledně souboje o podobu novely a postoje ODS.  

Nyní vysvětluje, že svůj status psala s hlubokým přesvědčením, že „v oblasti sexuálního násilí – zvlášť na dětech – české právo musí přitvrdit“. To prý však neznamená, že neslyší argumenty kolegů, kteří upozorňují na právní rizika. Přestože s Bendou o tématu osobně nemluvila, říká nyní, že je potřeba o tématu ještě debatovat s právními experty.  

Sama oslovila Českou advokátní komoru, Soudcovskou unii nebo Unii státních zástupců. Na základě toho, co zjistí, Zajíčková zvažuje vlastní návrh úprav. Jde jí prý hlavně o to, aby případy nakonec neshodili ústavní soudci. Ústavní právník Jan Kysela si však nemyslí, že by měl Ústavní soud s návrhem problém. „Není možné vyloučit nějakou specifickou situaci. Ale nemám pocit, že by úprava sama byla taková, že musí narazit,“ konstatuje expert. 

I další poslankyně z ODS, místopředsedkyně strany Eva Decroix, ještě v únoru ve videu na sociálních sítích nad dětským certifikátem takřka jásala. Prohlašovala, že lidé s násilnou trestnou minulostí nebo lidé, kteří „mohou představovat riziko pro naše děti“, budou mít nově záznam v dětském certifikátu. „Chráníme naše děti a nastavujeme jasná pravidla pro jejich bezpečnost,“ řekla ve videu, které doplnila popiskem, že si „všechny děti zasluhují bezpečné prostředí“ a hashtagem #DělámeCoJeTřeba.  

Na konci března však pro Forum 24 napsala komentář nazvaný Smutný příběh dětského certifikátu aneb Justice na přání lidového soudu, v němž používá podobné argumenty jako její kolega Benda. Píše, že nesouhlasí ani s jedním pozměňovacím návrhem a rovněž chystá vlastní variantu. A nakonec na celé téma rezignovala. „Osobně se v této věci už neangažuji, neb celou situaci považuji z mnoha důvodů za krajně nešťastnou,“ napsala Respektu bez dalších podrobností. Na doplňující dotazy už neodpověděla.

Podporu máme

Na to, aby navrhovali úpravy dětského certifikátu, měli přitom poslanci z ODS podle jeho autorek tři a půl roku. „Jestli ho řešit nechtěli, měli to říct. Příležitostí měli x. Teď hledají, proč je to špatně, místo aby konstruktivně jednali. Asi pochopili, že s tím prostě neuspějí. Ale je to škoda,“ říká poslankyně Barbora Urbanová.  

„Podle mě je hodně důležité, že je na našem návrhu nadstranická shoda. Uznávám, že je to velká věc – nejde o jednu větu, je to docela složitá legislativa. A celou dobu jsme k tomu tak přistupovali. Teď se z toho dělá bramboračka, což je škoda,“ přibližuje poslankyně za STAN s tím, že Marek Benda chce podle ní „ukázat na hysterické aktivistky, které si prosazují nějakou kravinu“.  

Její kolegyně z hnutí ANO, která je u přípravy legislativy rovněž od začátku, nejvíc nechápe právě přístup Evy Decroix. „Ve vyjádřeních členů ODS už se ztrácím. Je fascinující, jak se z jednání stáhla. Na začátku se mediálně vyjadřovala v tom smyslu, že je to důležitá věc. Pak už nebyla na posledním jednání podvýboru (pro problematiku domácího a sexuálního násilí – pozn. aut.) a na posledním jednání s ministrem Blažkem a zástupci ministerstva spravedlnosti už vykřikovala argumenty o cejchu na čele. Ty zároveň říká i Marek Benda,“ tvrdí poslankyně Malá.

„Teď Eva Decroix dělá, že zmizela ze světa a o dětském certifikátu v životě neslyšela. Kdyby ta debata byla konstruktivní a oni kritizovali jen některé parametry, jsem diskusi otevřená,“ říká Malá s tím, že v ODS „zkrátka asi někdo zavelel“.  

O novele trestního zákoníku – a tedy i návrzích dětského certifikátu – se bude s největší pravděpodobností ve druhém čtení hlasovat v tomto nebo příštím týdnu. Verze Urbanové a spol. má přitom před Bendovým návrhem velký náskok. Jejich variantu minulý týden podpořil i sněmovní ústavně-právní výbor.  

„Vnímám to tak, že máme silnou podporu. Naším cílem vůbec není kohokoli diskriminovat nebo někomu ubližovat. Soud vždycky může rozhodnout o tom, že zápis prostě nebude. Pokud by se objevily aplikační problémy, jsme ochotni parametry upravit, aby vše bylo funkční,“ uzavírá Malá.  

Jak má novala fungovat?

Nová pravidla počítají s tím, že by pachatelé pravomocně odsouzení za vybrané úmyslné trestné činy (například vraždu, týrání nebo znásilnění) dostali záznam do rejstříku. Pokud jim bude hrozit sazba do pěti let vězení, s dětmi nebudou smět pracovat dvacet let. Když spáchají zločin, za nějž by jim hrozilo přes pět let za mřížemi, budou mít zápis do sto let věku pachatele. Autoři se inspirovali v Dánsku, kde zákaz platí do pachatelových osmdesátin. V zemích Evropské unie je doživotní stopka práce s dětmi pro osoby odsouzené za sexuální zneužívání běžná, využívá ji jedenáct zemí Evropské unie včetně Rakouska, Německa nebo Slovenska.

Kterých trestných činů se týká?

• Vražda (§ 140)
• Těžké ublížení na zdraví (§ 145)
• Ublížení na zdraví podle § 146 odst. 2 písm. b) tzn. činy páchané na dětech pod 15 let
• Obchodování s lidmi (§ 168 odst. 1 písm. a) a § 168 odst. 2 písm. a) tzn. kdo přiměje k sexu nebo vydá dítě, aby bylo zneužito, a to i pod pohrůžkou násilí či zneužitím tísně či závislosti
• Znásilnění (§ 185)
• Sexuální útok (§ 185a)
• Sexuální nátlak (§ 186)
• Pohlavní zneužití (§ 187)
• Zneužití dítěte k výrobě pornografie (§ 193)
• Týrání svěřené osoby (§ 198 odst. 2 a 3) tzn. zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem, těžká újma na zdraví, na dvou osobách, páchá-li po delší dobu, způsobí-li tím smrt.
• Týrání osoby žijící ve společném obydlí (§ 199 odst. 2 a 3) tzn. zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem, těžká újma na zdraví, na dvou osobách, páchá-li po delší dobu, způsobí-li tím smrt.

Podle autorů návrhu vychází jejich výčet z trestných činů, jejichž pachatelé už nikdy nemohou pracovat například u policie.

Co chce Marek Benda?

Odsouzení k více než osmiletému vězení nebo čtyřletému v případě trestního opatření by měli záznam třicet let od vykonání, promlčení nebo prominutí trestu. Zápis na dvacet let by v rejstříku trval u lidí s více než pětiletým trestem vězení, u trestního opatření s více než třicetiměsíčním. Další hranicí bylo více než dvouleté vězení a u trestního opatření více než roční, v takovém případě by byl záznam na deset let. Pětiletý zákaz by platil pro odsouzené ke kratším trestům včetně podmíněně odložených.