0:00
0:00
Kontext21. 5. 202411 minut

Jak zastavit spirálu násilí

Lze postavit jiné Slovensko? Hledání cesty, jak problémy řešit skrze instituce, a ne agresivitou či útokem

Přátelé. (Premiér Vladimír Mečiar a prezident Michal Kováč. První je dodnes podezřelý, že nechal tajnou službou unést prezidentova syna)
Autor: ČTK / KOŠNÁROVÁ Jana

„Problém vlivu mafií na stát vyřešíme jen tak, že Slovensko vytvoříme nově, protože Slovensko bylo od začátku založeno jako zločinecká organizace. Já to vím,“ konstatoval před čtrnácti měsíci v debatě ve slovenské Dunajské Stredě někdejší policejní prezident, legenda tamního boje proti korupci a organizovanému zločinu a nyní poslanec hnutí Progresivní Slovensko Jaroslav Spišiak. Odpovídal na otázku, co s mafiemi, které podle tazatele mají stále velký vliv na současnou slovenskou politiku. Spišiak později – po výhradách, že by měl složit poslanecký mandát, pokud si myslí, že je představitelem zločineckého státu – svůj výrok zmírnil: „Je zapotřebí změnit legislativu tak, aby dala větší nezávislost institucím a stát by tak mohl řešit efektivněji násilí a nenávist, které provázejí Slovensko od chvíle jeho vzniku,“ řekl.

Ve slovech Jaroslava Spišiaka je možné vnímat širší podhoubí, které přivedlo zemi až k současnému šoku z atentátnické střelby na premiéra. „Atentát nemusí být přímým důsledkem těch třiceti let, kdy instituce, které měly bránit spravedlnost, často spíše podporovaly zájmy politiků, kteří byli u moci. Nevíme, co vedlo střelce k jeho činu. Ale faktem je, že fyzické i slovní násilí, které třicet let provází slovenský veřejný život i politiku, vytvořily atmosféru, kdy lidé berou spravedlnost do svých rukou, protože se domnívají, že je to tak v pořádku,“ říká k tomu slovenský sociolog Michal Vašečka.

↓ INZERCE

Oba dva citovaní muži – terénní znalec slovenské společenské praxe i její akademický výzkumník – se při hledání viníka současné krize shodnou na základním: Slovensko má slabé instituce, které dlouhodobě umožňovaly tamním politikům využít násilí, manipulaci a nenávist pro své mocenské zájmy. Novodobá slovenská historie je plná příkladů, které tvrzení obou mužů podporují. Otázkou je, jestli je kvůli tomu opravdu nutné – a možné – „postavit Slovensko nově“. 

Zabijte je 

Začalo to už v roce 1993, kdy se moci v čerstvě vzniklém samostatném státě chopil jeden z hlavních motorů jeho vzniku Vladimír Mečiar. On a jeho straničtí a koaliční souputníci dosadili do čela státních institucí jim poslušné lidi. Třeba ředitelem nově vzniklé slovenské tajné služby SIS se stal Mečiarův kamarád Ivan Lexa a jeho náměstkem bývalý estébák Jaroslav Svěchota – ten zřejmě za odměnu, v tu dobu jej slovenská média podezřívala, že zlikvidoval Mečiarův spis vedený u StB, a dodnes není jasné, zda a jak Mečiar s StB spolupracoval. Podobné to bylo u policie či na prokuratuře. Jmenování kamarádů a spojenců se Mečiarovi brzy vyplatilo při operaci, která dva roky po zániku československé federace otřásla samostatným Slovenskem.

Michal Kováč patřil při rozpadu Československa k Mečiarovým hlavním spojencům a ten ho pak podpořil při volbě prezidenta. Kováč ale ve funkci prodělal velký politický obrat, začal Mečiarovi odporovat, kritizoval ho za autoritářské praktiky a stavěl se proti jeho snahám podřizovat instituce svému mocenskému vlivu. Pak najednou koncem srpna 1995 zmizel prezidentův syn. O dva dny později zavolal anonym (pozdější vyšetřování ukázalo, že šlo o důstojníka SIS Jána Takáče) rakouské policii, že se před policejní stanicí v dolnorakouském Hainburgu v zaparkovaném mercedesu nachází člověk, na kterého je vydán mezinárodní zatykač. V autě pak policie našla uneseného, ​zbitého a do bezvědomí opilého Michala Kováče mladšího.

Kováč junior byl skutečně vyšetřován v Německu za údajný podvod (v roce 1996 byl soudem osvobozen). Slovenští i rakouští policisté několik měsíců hledali bezvýsledně pachatele únosu – do chvíle, než se jim v Bratislavě přihlásil důstojník SIS Oskar Fegyveres, který vypověděl, že únos (na kterém se sám podílel) organizovala SIS na příkaz šéfů Lexy a Svěchoty. Klíčový svědek ovšem, jak se svěřil svému příteli z policejních řad Róbertu Remiášovi, slovenským vyšetřovatelům přes svou dobrovolnou výpověď nevěřil, měl strach o život a začal se skrývat v zahraničí. SIS při pokusu ho najít začala sledovat Remiáše a v dubnu 1996 vybuchla v Remiášově autě nálož, která muže, jenž věděl o únosu hodně podrobností, zabila.

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc