Nancy Pelosi přiletěla na Tchaj-wan. Nebudeme to akceptovat, reagoval Peking

Navzdory čínským hrozbám i odrazování Bidenova kabinetu dorazila šéfka americké Sněmovny Nancy Pelosi na Tchaj-wan. Na ostrov, na nějž si Čína dělá dlouhodobě nároky, přilétla v úterý pozdě večer tchajwanského času. Návštěva nebyla v jejím oficiálním kalendáři a sama politička se k ní dříve odmítla jakkoliv vyjádřit, není tak jasné, jak dlouho na ostrově zůstane ani s kým se potká (podle informací některých amerických médií by se měla setkat s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen).

Na konkrétním programu ale zase tak nezáleží: i kdyby se Pelosi nepotkala vůbec s nikým, sama přítomnost třetího nejvýše postaveného amerického politika je pro Čínu dostatečně dráždivou záležitostí. Bezprostředně po přistání Pelosi vydalo čínské ministerstvo zahraničí prohlášení, že „návštěva v jakékoliv podobě je zásadní politická provokace. Čína to nebude akceptovat“. Čínští vojáci po celé úterý prováděli manévry v Jihočínském moři a čínská letadla kroužila nad Tchajwanskou úžinou blízko dělící čáry, která odděluje čínský a tchajwanský vzdušný prostor. Tchajwanská armáda v minulých dnech naopak trénovala odražení případného čínského útoku a v úterý pak byla uvedena do nejvyšší pohotovosti.

Pelosi přiletěla v americkém vojenském letadle. Na letišti v Tchaj-peji ji přivítali tchajwanský ministr zahraničí a zástupce Amerického institutu na Tchaj-wanu, neoficiální ambasády USA na ostrově. Sama Pelosi chvílí po přistání vydala oficiální prohlášení, v kterém uvedla, že „návštěva zástupců Kongresu je potvrzením neochvějné americké podpory Tchaj-wanu a jeho demokracii“. Šéfka Sněmovny si pak dala záležet, aby zdůraznila, že její cesta nijak nemění oficiální politiku USA vůči Tchaj-wanu i Číně. „USA dál nesouhlasí s jednostrannou změnou statu quo,“ uvedla.

To lze číst jako slova jak směrem k Číně, aby se nepokusila násilím připojit sporný ostrov, tak vůči Tchaj-wanu, aby se nepokusil o vyhlášení úplné nezávislosti. Americká politika vůči Číně i Tchaj-wanu je nicméně v posledních měsících stále méně čitelná. Přispěly k tomu i výroky Joea Bidena, který několikrát řekl, že v případě konfliktu by USA vojensky Tchaj-wan podpořily. Už jen fakt, že Pelosi na Tchaj-wan vyrazila navzdory tomu, že Bidenův kabinet byl proti, staví americkou diplomacii do složité situace.

Bidenův bezpečnostní poradce Jake Sullivan se s Pelosi měl setkat a vysvětlit jí rizika možné cesty, sám americký prezident řekl, že „armáda si myslí, že to není dobrý nápad“. Jak trefně připomíná magazín Economist, jakmile informace o plánované návštěvě unikla do veřejného prostoru, Biden již vybíral jen ze špatných možností. Pokud by návštěvu podpořil a silou své funkce se za ni postavil, vzkázal by do Pekingu, že USA neberou vážně jejich obavy. Pokud by Pelosi od cesty odrazoval, vypadal by, že podléhá čínskou tlaku a vydírání.

Nakonec prezident a jeho kabinet zvolili jakousi střední cestu: v minulých dnech zdůrazňovali, že jde o soukromé rozhodnutí Pelosi, a že je potřeba vnímat, že není součástí americké vlády. Jen těžko lze však očekávat, že čínští politici budou chladně rozvažovat, jak funguje v Americe dělba moci a kde leží hranice mezi legislativou a exekutivou, co se týče tvorby zahraniční politiky. Hlavním sdělením, které si nejspíš odnesou, je to, že Pelosi je nejdůležitější americkým politikem,  který  na ostrov přijel od roku 1997 (kdy Tchaj-pej navštívil tehdejší republikánský šéf Sněmovny Newt Gingrich).

Americký deník Washington Post bezprostředně poté, co kongresová delegace (s Pelosi jede několik dalších poslanců) dorazila na ostrov, zveřejnil - evidentně předpřipravený – projev šéfky Sněmovny. Pelosi, která je ohledně vztahů k Číně dlouhodobě známá velmi kritickým postojem, v něm píše o nutnosti obhajovat demokracii. „Ve stejné době, kdy Rusko vede svoji předem promyšlenou nelegální válku na Ukrajině a zabíjí tisíce nevinných lidí a dětí, je nutné, aby Amerika a její spojenci ukázali, že se nikdy nepoddají autokratům,“ napsala Pelosi a dodala, že když v dubnu navštívila v Kyjevě ukrajinského prezidenta Zelenského, ujistila ho o svém obdivu k tamnímu boji za demokracii. „Cestou na Tchaj-wan se hlásíme k našemu závazku chránit demokracii. Svoboda Tchaj-wanu - a všech dalších demokracií - musí být respektována.“

Podobně mluví často i Joe Biden, který od nástupu do úřadu opakovaně zdůrazňuje nutnost sešikování demokracií proti autoritářským režimům. V tomto případě nicméně americký prezident cestu Nancy Pelosi veřejně nepodpořil a jeho kabinet zdůrazňoval spíš rizika, která s sebou cesta nese - včetně možnost vojenského střetu s Čínou, i kdyby k němu mělo dojít jen nedopatřením.

Pokud američtí demokraté v listopadových volbách dopadnou tak špatně, jak jim momentálně věští průzkumy, Nancy Pelosi o pozici šéfky Sněmovny přijde. Cesta na Tchaj-wan tak může být i její snahou ještě jednou naposledy ukázat, co je pro ni důležité. Nedojde-li k nečekané eskalaci a ostrému střetu s čínskou armádou - většina analytiků od Číny očekává demonstrativní ukázku síly, ale ne přímý konflikt - dlouhodobé následky zhoršených americko-čínských vztahů už bude řešit zase Bidenův kabinet.