Pojedu s tebou, Nancy!

Jak je patrné již dlouhou dobu, vztahy mezi USA a Čínou nejsou dobré. Události posledních dní nicméně připomínají, že i ty špatné mohou mít mnoho podob a úrovní. A navzdory tomu, že mezi oběma zeměmi se rozprostírá největší oceán světa, může mezi ně patřit i ostrý vzájemný střet.

Spekulace o možnosti konfliktu vyvolala zdánlivě nenápadná věc - plánovaná návštěva šéfky americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosi na Tchaj-wanu. Cesta je zatím pouze spekulativní, protože ji ani Pelosi, ani její kancelář nijak nepotvrdily. Deník Financial Times nicméně před týdnem s odkazem na šest lidí obeznámených se situací informoval, že Pelosi zvažuje, že by na Tchaj-wanu udělala zastávku během plánované srpnové cesty po Asii. Tu chtěla 82letá politička podniknout již na jaře, ale zabránil jí v tom covid.

Na zveřejněnou informaci okamžitě zareagovala čínská strana a od několika vysoce postavených činovníků padla velmi tvrdá vyjádření; podle několika znalců zvnitřku americké administrativy jde o tvrdší hrozby než kdykoliv předtím. Čínské ministerstvo obrany například v úterý uvedlo, že by „rozhodně jen neseděli a nedívali se“ - a slíbilo „silnou odpověď proti jakýmkoliv narušitelům zvenčí“.

Hemžení armád

Čína dlouhodobě považuje Tchaj-wan za svoji součást a Tchajwanskou úžinu, pás moře oddělující tento ostrov a pevninu, za své teritoriální vody. USA ji naopak vnímají jako mezinárodní prostor, který má být dostupný všem. Jednou z obav je, že by se čínská armáda mohla pokusit úžinu zablokovat, nebo dokonce celou oblast kolem Tchaj-wanu vyhlásit za bezletovou zónu. V takovém případě by letadlo s Pelosi riskovalo střet. Jinou skloňovanou možností je situace, v níž by čínská bojová letadla „doprovázela“ americký letoun a různými manévry mu mohla zabránit v přistání.

Jakýkoliv z výše podaných scénářů by představoval ze strany Číny obrovské vyostření a většina analytiků se shoduje, že Čína nejspíš zareaguje ukázkou síly, která by americkou političku bezprostředně neohrozila. Když například v srpnu před dvěma lety na Tchaj-wan přiletěl tehdejší ministr zdravotnictví Alex Azar, čínské bojové letouny v rámci provokativní hrozby doletěly za polovinu úžiny.

Ale i kdyby Čína zůstala „jen“ u odpovědi tohoto typu, vzrůstá riziko, že se kterákoli strana dopustí chyby nebo špatně přečte situaci a ke střetu dojde omylem. Pokud Pelosi na Tchaj-wan nakonec skutečně přicestuje, kvůli čínským výhružkám by s cestou byla téměř jistě spojena ještě větší bezpečnostní opatření než normálně. Jak informoval magazín Time, americká armáda by pravděpodobně zvýšila vojenskou přítomnost kolem Tchaj-wanu a do oblasti poslala víc bojových letadel, lodí a další techniky tak, aby se pojistila pro různé scénáře vývoje. Oblast, kde by se už dnes dalo napětí krájet, by tak zažila doslova hemžení nepřátelsky naladěných armád - to vše v situaci, kdy již delší dobou rostou obavy, že by se Čína mohla pokusit k sobě Tchaj-wan vojensky násilně připojit.

Právě kvůli rizikům možné cesty si dnes všichni zúčastnění lámou hlavu, jak situaci vyřešit. Část Bidenova kabinetu včetně hlavního poradce pro bezpečnost Jakea Sullivana je podle informací amerických médií proti návštěvě, protože ji považuje za příliš rizikovou. Kritici mají argumentovat tím, že cesta by přišla v době, kdy je čínský vládnoucí režim kvůli blížícímu se sjezdu komunistické strany extrémně citlivý na jakékoliv události, které vnímá jako narušení suverenity. Nepřímo se proti cestě vyjádřil i sám Joe Biden, který uvedl, že americká armáda návštěvu nedoporučuje.

Zároveň Pelosi nemůže jen tak couvnout, protože by vypadala, že podléhá čínskému tlaku. Situace se logicky chopili opoziční republikáni, kteří dlouhodobě demokraty kritizují za to, že jsou na Čínu moc měkcí. Bývalý republikánské šéf Sněmovny reprezentantů Newt Gingrich, který Tchaj-wan navštívil v roce 1997 a byl posledním takto vysoce postaveným americký politikem, který na ostrov přijel, Pelosi doporučil, aby „Bidenovu týmu vzkázala, ať sklapnou“ a na Tchaj-wan kouká odjet. Někdejší Trumpův ministr zahraničí Mike Pompeo pak pro změnu na Twitter napsal, že pokud to pomůže, pak „pojedu s tebou, Nancy!“.

Jako dvě lidské bytosti

Dilema demokratů ještě komplikuje další fakt, a sice že Pelosi jako šéfka Sněmovny reprezentantů fakticky nemá s Bidenovým kabinetem nic společného. Má být nezávislou představitelkou legislativy, a pokud bude chtít odjet, Biden nemá, jak jí v cestě zabránit. Ale jak si všímají i američtí komentátoři, je s podivem, že by se Pelosi a Biden, kteří spolu úzce spolupracují v řadě věcí, neshodli na něčem tak klíčovém, jako je návštěva Tchaj-wanu.

Pelosi se dlouhodobě o Čínu a Tchaj-wan zajímá. Když byla ještě řadovou poslankyní, v roce 1991 například při návštěvě Pekingu položila květiny na Náměstí nebeského klidu, kde dva roky předtím čínská armáda zmasakrovala stovky protestujících. Kritici namítají, že současná návštěva by byla pouze symbolická a Tchaj-wanu by nepřinesla nic hmatatelného. Řada tchajwanských politiků také anonymně přiznává, že se na jednu stanu bojí, že návštěva tlačí Čínu k eskalaci, na druhou stranu tuší, že pokud z cesty sejde, začnou se bát i jiní podporovatelé Tchaj-wanu. V pondělí mimochodem Tchaj-wan zahájil vojenské cvičení s cílem přípravy na potenciální čínský útok.

Vzhledem k tomu, že demokraté pravděpodobně v říjnových volbách do Kongresu utrpí porážku, sněmovní vedení Pelosi se nejspíš blíží svému konci - a zlí jazykové spekulují, že je možná motivovaná i snahou zapracovat na svém odkazu. Navzdory množícím se spekulacím zatím sama Pelosi neřekla nic víc, než že cestu komentovat nebude, ale „podpora Tchaj-wanu je důležitá“.

Napětí kolem cesty jen přiživuje nejistotu, jak to vlastně s americkou politikou vůči Tchaj-wanu je. Spojené státy se dlouhodobě drží politiky „strategické nejednoznačnosti“. Ta stojí na tom, že když nikdo neví, jak by se zachovaly v případě čínského útoku na Tchaj-wan, Čína si agresi patřičně rozmyslí - stejně tak jako si Tchaj-wan rozmyslí přílišnou aktivitu směrem k formální nezávislosti. Nedávné výroky Joe Bidena, že by USA Tchaj-wanu přišly vojsky na pomoc, ale vyvolaly otázky, jak to tedy s nejednoznačností je.

Biden si má tento čtvrtek volat se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Ačkoliv původně měli řešit jiné problémy ve vzájemných vztazích, cesta Pelosi bude jistě jedním z hlavních témat. Nikdo ale nečeká, že by telefonát přinesl průlom. O trochu větší naděje se pojí plánovaným osobním setkáním obou prezidentů, ke kterému by molo dojít na podzim buď během setkání skupiny G20 na Bali nebo na ekonomickém fóru v Bangkoku. „Mohli by si popovídat jako dvě lidské bytosti. Možná se spolu i najíst,“ shrnul stav očekávání bývalý americký diplomat Craig Allen pro server Politico.