V neděli 12. března 2023 zemřel ve věku 94 let historik Karel Kaplan. Bez jeho prací si nelze ani dnes představit poctivé studium dějin Československa v letech 1945 až 1968. Vůči jeho úctyhodnému dílu se každý historik tohoto období nějak vymezuje, odmítá ho či se s ním vyrovnává, každopádně ho však nemůže minout.
Když jsem se jako student s profesí historika na konci 90. let seznamoval, byl Kaplan již legendou. Cokoliv se chtěl člověk dozvědět o vykonstruovaných procesech, Miladě Horákové, Rudolfu Slánském, stalinistické ekonomice, sovětských poradcích nebo Únoru 1948, dříve nebo později skončil u nějakého toho Kaplana. S postupem času jsem ho objevoval i jako příslušníka pro historii Československa klíčové generace lidí narozených na konci 20. let 20. století. Formovaly je válka, třetí republika i převzetí moci komunisty, k nimž se mladý Kaplan v roce 1947 přidal.
Kaplan byl dělníkem historie v několika rovinách. Pocházel z chudých poměrů a prostředí manuálně pracujících. Během války si prošel baťovskou školou a v pozdějších vzpomínkách se netajil obdivem k tomuto prostředí. Poukazoval na to, že jakýsi dělnický pracovní styl, pravidelný, přesný, neúnavný, přímočarý, se přenesl i do způsobu jeho práce. Volně chápáno byly takové i jeho práce: nekomplikované, pozitivistické, faktograficky někdy až příliš vyčerpávající, s optimistickým přesvědčením, že historikovou úlohou je odhalovat v dokumentech ukrytou pravdu… a že tam i skutečně je.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
