I české akademické kruhy řeší, zda rozvázat spolupráci s ruskými vědci

Debata s dalšími pěti kolegy, kteří jsou spolu s ním členy Rady Botanického ústavu Akademie věd České republiky, Janu Rolečkovi jasné vodítko k vlastnímu rozhodnutí neposkytla. Brněnský akademik koncem minulého týdne začal zvažovat, zda v reakci na ruskou agresi proti Ukrajině neodstoupí z mezinárodního projektu soustředícího se na výzkum stepních dubových lesů pod vedením ruských kolegů. Akademie věd jako celek v prohlášení odsoudila ruskou agresi a současně vyjádřila a nabídla podporu ukrajinským studentům, postdoktorandům a vědcům.

Mezi členy Rady Botanického ústavu se ale den na to na e-mailu rozproudila debata, zda by neměli připojit za svůj ústav další stanovisko doporučující rozvázat spolupráci na výzkumu s ruskými kolegy a institucemi. Část z nich to viděla jako výrazné gesto a prostředek, jakým mohou ruskou stranu významněji zasáhnout, alespoň do doby, než se Moskva začne chovat civilizovaně. Také Jan Roleček v tomto gestu viděl sílu.

Další v tom však spatřovali uplatňování principu kolektivní viny, které by mohlo ještě více izolovat jedince neschvalující Putinův režim ani jeho kroky, zatímco pokračující spolupráce by mohla fungovat jako pozitivní motor. A upozorňovali na to, že by bylo problematické, pakliže by se bojkot dotknul ruských studentů, čemuž se chtěli vyvarovat všichni.

Nejednotný postoj nakonec Radě neumožnil vydat stanovisko. Botanik Roleček sice připouští, že rozumí výše zmíněným argumentům a také pro něj bylo rozhodování v této věci obtížné, jelikož s ruskými kolegy spolupracuje dlouhodobě. „Je to obtížné lidsky, zvláště když člověk předpokládá, že daná osoba není příznivcem Putinovy politiky, ale převážilo u mě uvažování strategické,“ vykresluje vědec, který nakonec toto pondělí vedoucí zmiňovaného projektu oznámil, že přerušuje spolupráci a důvodem je neospravedlnitelný barbarský útok ruských vojsk na Ukrajinu - pro něj osobně důležitou zemi, která se nachází v centru jejich výzkumné oblasti.

„Neberte to prosím osobně, velmi si vážím Vaší práce a úsilí, které věnujete poznání stepních doubrav, které mě tak zajímají. Bohužel si v současné situaci nedovedu představit další spolupráci s institucí státu, který popírá základní hodnoty mezinárodního mírového řádu. Navrhuji projekt pozastavit, dokud se situace nenormalizuje (pokud ano). Pokud ovšem chcete pokračovat, pak beze mě a dat, které jsem vám poskytl,“ zněla dále zpráva adresovaná vedoucí výzkumu. Ta jeho postoj akceptovala, a rovněž vyjádřila velkou lítost.

V podobné situaci botanik rozhodně není sám a pozoruje to i na obsahu své emailové schránky: tam, kde mezi vědci různých národnostní zapojených do společných projektů dosud proudila pošta zaměřená výhradně na odborná témata, chodí zprávy vyjadřující podporu ukrajinským kolegům a odsuzující ruský útok. „V mezinárodní vědecké komunitě toto téma velmi silně rezonuje,“ dodává Roleček.

Smlouvu s čtveřicí ruských univerzit vypověděla minulý týden Masarykova univerzita. Podle prohlášení rektora Martina Bareš by toto přerušení spolupráce nemělo postihnout studenty a akademiky s ruským občanstvím v Česku. Stejný krok učinila i Mendelova univerzita. Pražské ČVUT zase oznámilo zákaz prodeje svých licencovaných produktů do Ruska i Běloruska, zákaz cest do těchto zemí, a kromě odborníků prchajících před tamním režimem, nebude přijímat žádné z těchto zemí. Šéf resortu školství Petr Gazdík (za STAN) vyzval tuzemské vzdělávací a výzkumné instituce, aby zvážily zastavení spolupráce s ruskou stranou.

Otázky spolupráce řeší celý vědecký svět. Debaty na toto téma se rozeběhly i na ResearchGate, sociální síti propojující vědeckou komunitu, a v zásadě se nesou v podobném duchu jako debata Rady: vědci si kladou otázku, jaké kroky mohou podniknout ve věci útoku Ruska na Ukrajinu a vyjadřují podporu ukrajinským kolegům.

„Obvyklým akademickým reflexem je pohlížet na vědeckou výměnu jako na životně důležitou lidskou činnost, která by se neměla míchat s politikou. Ale brutalita ruské invaze tento pohled zpochybnila,“ vysvětluje ve svém textu na webu Science|Business Richard L. Hudson výjimečnost současné diskuze.

Massachusettský technologický institut minulý víkend 25.února ukončil jedenáctileté partnerství s ruským institutem vědy a techniky Skoltech. Tento krok, jak píše. Hudson, byl jedním nejvýraznějších opatření učiněných v akademickém světě. K vyloučení ruských výzkumníků z hlavního programu Evropské unie pro výzkum a inovace Horizont Evropa pak minulý pátek na půdě Evropského parlamentu vyzýval europoslanec Christian Ehler, který je také hlavním zpravodajem pro tento program.

Německé ministerstvo pro vědu a výzkum týž den nařídilo pozastavit s Ruskem dlouhodobou spolupráci. Důsledky ruské agrese jsou patrné i v kosmonautice, Evropská kosmická agentura ESA 28. února avizovala, že se za současné situace pravděpodobně nejméně o dva roky zpozdí start marsovského vozítka financovaného společně Ruskem a ESA.

Jak uvádí Hudson, zahraniční spolupráce pro ruské vědce byly čím dál důležitější: podle UNESCO činil podíl publikovaných výzkumů vzniklých společně se zahraničními spolupracovníky mezi lety 2017 a 2019 čtyřiadvacet procent. Nejčastěji šlo o spolupráce s americkými a německými výzkumníky, dalšími významnými partnery byla Francie, Británie a Čína.

Mezi nejvýraznější oblasti ruského výzkumu patří umělá inteligence a energetika. A technicky vzdělána třída je zde čtvrtá nejpočetnější na světě. „Od ruské anexe Krymu v roce 2014 se ale spolu s financemi určenými na výzkum rychle tenčí,“ píše Hudson.

Ticho ale není ani na druhé straně. Již 24. února zveřejněn protestní otevřený dopis tamních vědců a vědeckých novinářů, kde mimo jiné stojí, že pro válku vedenou jejich zemí neexistuje žádné racionální odůvodnění a signatáři požadují okamžité zastavení vojenských operací. Petici zveřejněnou na vědecké zpravodajské stránce TrV-Nauka podepsalo podle agentury AFP téměř sedm tisíc vědců a vědeckých novinářů.

Za vyjadřování podpory Ukrajině ovšem ruským akademikům hrozí velký postih. Ruská generální prokuratura ve čtvrtek uvedla, že tomu, kdo se zapojí do protiválečných demonstraci, hrozí stejný postih jako za podíl na činnosti extremistické organizace, to znamená až šest let za mřížemi - a tomu kdo by poskytl finanční nebo materiální pomoc Ukrajině, až dvacet let. Takový čin je posuzován jako vlastizrada.