Babiš se podělil o emoce ze zproštění viny a odletěl za Macronem zjistit, kdy skončí válka

Besední dům v Brně je nacpaný lidmi, stojí frontu na schodišti a pomalu se šinou dovnitř. Cestou do sálu si nechávají podepsat knihy od Andreje Babiše a fotí se s ním. Především mu ale chtějí pogratulovat k velkému dni - k tomu, že v den poslední zastávky prezidentského turné byl u soudu prvoinstančně zproštěn viny v kauze Čapí hnízdo. “My jsme to věděli, že je nevinný,” říká pan Pavel ze Slavkova u Brna, který se přijel i s částí rodiny, ”a je to důkaz, že máme právní stát. Kdyby ho odsoudili, byl by to důkaz, že právní stát nemáme, a to bych nerad.” Andrej Babiš podepisuje a září.

“Mně to bylo jedno,” komentuje výsledek soudu Vlasta Hrčková, “já bych ho volila, i kdyby ten soud prohrál. Poznala jsem, že je to dobrý člověk, ten soud mě už nezajímal.” Je jí šestasedmdesát, dřív pracovala jako biochemička a teď tu postává u židle, na které je rukou psaná rezervační cedulka s označením Blansko. Přední polovina sálu je rezervována pro politiky, lidi, kteří se přes někoho z ANO nahlásili předem, nebo rovnou pro okresy - jako židle, kterou si vyhlédla paní Hrčková. Nakonec má štěstí - volnou blanenskou židli nikdo neobsadí a ona si může sednout do přední části sálu hned za paní Annu.

I ta má z osvobozujícího verdiktu radost, ale nepřekvapil ji, jak říká: rozumí prý dotacím, tak jí bylo jasné, že “účelovost není trestný čin”. “Nejsem dlouholetá příznivkyně Andreje Babiše ani jsem ho nechtěla volit. Ale budu. Právě kvůli té kampani, co tu proti němu je. Chci se ho tím zastat,” říká. Paní Anna do sekce “Blansko” patří, přijela sem s ostatními z Blanenska autobusem vypraveným hnutím ANO. “Máme tam poslankyni paní Dražilovou, ta to zorganizovala,” říká.

Sousloví “právní stát” tu skloňuje spousta diváků čekajících na vystoupení Andreje Babiše v show Řeknu vám úplně všechno. “Slyšeli jsme, jak se na tiskovce omlouval, že dřív pochyboval o právním státu, protože měl emoce a byl pod tlakem. Teď jsme rádi, že se potvrdilo, že právní stát máme,” říká František Zourek ze Šlapanic.

Jsem dojat

Zaplní se nejen židle ve velkém sále, ale i ochozy. Operní zazpívá z pódia píseň z pohádky jak se budí princezny: Běž dál, zbavený všech pout, tvá louč nemá pohasnout, běž dál jako řeky proud, vždyť ráj a štístko jsou tak blízko. Bílý, červený a modrý reflektor osvětlují sál a dělají státnickou atmosféru, liány světýlek ve stejných barvách visí před podiem od stropu, v národních barvách je vyveden i obraz na podiu: “Už žádné vládní pokusy. Chudneme! Jediný možný prezident. Volte Babiše,“ stojí na něm vedle fotografie bývalého premiéra. V ostré fázi už na fotografiích nemá ležérní rolák, je v obleku -  stejně jako originál, který právě za diváckých ovací vestoje přichází na jeviště.

“Strašně moc děkuji, jste fantastický, strašně se těším, že vás tolik přišlo. Jsem dojat,” říká Andrej Babiš sálu. Atmosféra je oproti jiným zastávkám turné slavnostní: lidé jsou dojati s hlavním protagonistou. “Bravo, bravo,” říká do potlesku paní Marie z Brna, v očích slzy, v ruce rozkousaný “závin s náplní krémovou”, jak se píše na obalu buchty, kterou spolu s reklamními letáky a lahví vody našli lidé na židlích.

“Je to obrovská úleva pro rodinu, pro děti, pro moji paní,” pokračuje Babiš, “bylo to náročné. Šest let jsem byl obviňován z něčeho, co jsem neudělal, takže se to těžko dá komentovat nějak bez emocí. Je to pro mě velmi důležité, že nakonec soud potvrdil, že jsme s paní Nagyovou nic neudělali. A že nás zprostil té obžaloby, která byla samozřejmě na základě vymyšlených věcí.”

Slovo emoce - jak se v průběhu večera ukáže - je novinka, která přibyla do slovníku prezidentského kandidáta v den zprošťujícího verdiktu. Mluvil o nich na tiskovce a večer v brněnském Besedním domě ho používá mnohokrát. Odpovídá na dotaz moderátora show a poslance Aleše Juchelky, že právě proto nešel k soudu vyslechnout si verdikt: nechtěl, aby jeho emoce byly veřejné. Poplakal si doma v ložnici v pyžamu s manželkou a se synem, když se dozvěděl, jak soud dopadl.

A mluvil i o starším synovi z prvního manželství, jehož podpis na dokumentu o převzetí akcií k Čapímu  hnízdu se ukázal být zfalšovaný. Sám Babiš o něm v minulosti zveřejnil jeho psychiatrickou diagnózu, nechal ho manželem lékařky odvézt na Putinem obsazený Krym a v soudní síni dlouze citoval až intimní detaily o jeho životě nemocného člověka.

“Já jsem měl problém s tím, když vám v politickém boji sahají na děti. To nedělala ani mafie. Mafie, ti se mezi sebou zabíjeli, ale nikdy nesáhli na děti. A tady došlo k věcem, které jsou neuvěřitelné a člověk nechápe, že vůbec takoví lidi existují,” říkal o zatažení svého syna do kauzy Čapí hnízdo a o tom, že to na něj u soudu nepůsobilo dobře. “A pevně věřím, že i můj syn pochopí, že rodiče vždycky chtějí to nejlepší pro děti. Nechci už se k tomu vracet, je to fakt těžká věc. Měl jsem hodně ty emoce. Soudce mě tam napomínal. Ale když jde o děti, tak člověk nebere v podstatě ohled na nic,” říká Babiš a lidé mu mocně tleskají. A dozví se i to, že osvobozující rozsudek kandidát na prezidenta oslavil doma vaječňákem otevřeným od Vánoc.

Billboard na podiu se mění: “Mám rád lidi. Celý život jsem jim pomáhal,” říká na něm Babiš a video pak ukáže, jak chodí mezi lidmi, kteří se na něj smějí,  a dostává od nich polibky. Po videu se obraz mění na “Zastavme vládu a její kandidáty. Naše země trpí! Jediný možný prezident. Volte Babiše.” Babiš vysvětlí, proč by se to mělo stát: že je nebezpečné, aby pětikoalice měla ještě “svého” prezidenta. A dostane se i ke slibům kandidáta SPD Jaroslava Bašty. “Nekandiduju, aby tam byl nějaký protivládní prezident, ale ze všech kandidátů mám nejvíc zkušeností. Jeden z kandidátů tvrdí (Bašta, pozn. red.), že prezident může odvolat vládu. není to pravda samozřejmě. Ale když prezident bude pracovitý, tak je dostane i v tom mediálním prostoru do tlaku. Viděli jsme v Hustopečích, jak dvě stě lidí čekalo frontu na zubaře,” přechází volně k dlouhému tématu špatného českého zdravotnictví s tím, že on ho chtěl změnit a pořád chce.

Že chtěl postavit moderní onkologickou nemocnici, že jeho vláda do zdravotnictví poslala spoustu peněz a dělala reformu psychiatrické péče. “Řešil jsem přes Vánoce případ jedné holčičky, je jí devět let, začala se chovat nějak divně. Víte, jak dlouho trvá termín na nějakou akutní pomoc pro děti? Tři měsíce. Tři měsíce! Já jsem to řešil okamžitě,” říká o letitém neutěšeném stavu psychiatrie pro děti. “To, že Babiš vyřídí pro lidi psychiatra, to ano, ale všichni musí mít tu možnost. To je potřeba řešit a pokračovat v tom,”  říká a přesouvá se zpět k rakovině: “A prosím vás, choďte na tu prevenci.”

Taky byl pomluven

Na podiu se objeví ještě nápis “Nebojí se mocných” a video, jak Babiš v roli premiéra jednal se státníky. A pak nápis “Budu vám pomáhat”. Večer odlétá Babiš z brněnského letiště do Paříže, říká lidem s tím, že se druhý den setká v Elysejském paláci s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. “Budu mít zítra šanci ho znovu vidět na půl hoďky. Abych se dozvěděl, jak vyjednával s Bidenem a jak to vypadá a kdy teda by konečně měla skončit ta válka. My přece nechceme válku. Jasně, teoreticky to všichni zvládají - Putin musí odejít z Ukrajiny a válka musí skončit. Ale ve finále to nakonec musí někdo vyjednat,” popisuje Babiš a pokračuje:

“Já se ho budu taky ptát - pane bože, proč nezměníte ten green deal. My jsme ho vyjednali. My jsme ho nepodepsali. Jen rámcově. A teď se všechno změnilo. Macron rozhodl o zastropování cen elektřiny, 46 euro, to je 1150 korun, EDF je francouzský ČEZ, proto měl ještě nedávno i nejnižší inflaci. A co bude dál? Proč nezmění ten green deal? Jasně, jenže to nebyla jen Putinova agrese na Ukrajině, ale jaderky a uhlí, tam to začalo, emisní povolenky a další věci. Tak mě bude zajímat,  jak to je. Takže jsem rád že tak významný politik si na mě najde čas.”

V Paříži má Andrej Babiš ještě před Macronem další schůzku, o té v Besedním domě nemluví - ráno posnídá s podnikatelem Bernardem Arnaultem, majitelem koncernu, do nějž patří například značka Louis Vuitton. A od manželky spisovatele Milana Kundery se dozví, zda spisovatelovo zdraví dovolí, aby ho navštívil. “Je to náš nejslavnější spisovatel. Taky byl pomluven nějakou pseudoaférou, to je mi moc líto,” říká o Kunderovi, který podle historického zkoumání v mládí udal StB kamaráda své kolegyně z vysokoškolských kolejí, “kdybych byl náhodou na Hradě, tak bych mu to vyznamenání dal.” Sedmdesátiletý pan Jan v zadní části sálu mezitím potichu říká, že Babiš udělal chybu, když se nespojil s SPD, že by tu nemusela být ta “strašná vláda”, co nadbíhá “ukrajinským fašistům” a plundruje finančně Česko.

“A tak doufám, že to co mě i tebe tak mrazí, nejsou jen tři tečky na konci frází. Protože ty a já jsme jedno, jen ze dvou částí, protože ty a já jsme dvě křídla nad propastí,” zpívá pak zpěvák za klávesami na podiu píseň skupiny Kryštof a hostka pořadu Alena Schillerová následně vypráví publiku, jak Andrej Babiš poslal jednou peníze mamince dítěte, které se narodilo s postižením a rodina neměla na pomůcky, když ho na její trable upozornila. Na to Babiš pak vypráví, jak poslal peníze ženě, která se mu svěřila, že nemůže otěhotnět a umělé oplodnění je drahé. “A za dva roky jsem dostal zprávu, že mám dvojčata,” rozesmává Babiš sál. Lidé se smějí dlouho a hodně.

A na své si přijde i pan Jan. Zjistí, že jeho myšlenka na spojení s SPD není ojedinělá - Babiš mluví o tom, že se na něj obracejí lidé, kteří si přejí, aby spolupracoval s Okamurou. Svůj postoj k tomu Babiš nevyjeví, ale dostává se k tématu prezidentské volby  - sociální sítě zaplavily výzvy, aby lidé, kteří nechtějí Babiše v druhém kole, volili kandidáta SPD Baštu, že tím uberou bývalému premiérovi - a Babiš to zjevně zaznamenal. “Pan Okamura mě dokonce vyzval, abych podpořil pana Baštu. Nechápu proč, když to je hlas ve prospěch kandidátů, kteří jsou tam za pětikoalici. Pokud to dopadne tak, že se nedostanu do druhého kola, tak nevím, jak bude pan Okamura vysvětlovat svým voličům, že přispěl k tomu, že bude na Hradě někdo, koho bude řídit vláda,” říká Babiš.

Otázka z publika se pídí po tom, co by Babiš udělal pro generaci lidí do 30 let a proč by ho tato generace měla volit. Zdá se, že ho otázka potěšila. “To je skvělá otázka,” říká kandidát. A dál už je to složitější: “Tak John Fitzgerald Kennedy vždycky říkal, že se lidi mají zeptat sami sebe, co udělají pro svoji zemi. A mladí si dnes vezmou občanku a jedou do Vídně, to by za našich časů byl obrovský problém. Mají obrovskou výhodu a ten obrovský potenciál můžou realizovat,” říká Babiš.

Pak mluví o tom, že kdyby se vlády po revoluci rozhlédly po světě, zjistily by ve Finsku, že nejdůležitější je pomoci nalézt dětem ve školách, nač mají talent. Následně mladé vyzývá: “Takže makejte, učte se jazyky, podnikejte, kromě školy dělejte i něco jiného.” A přidá, že i on se na škole snažil, aby se dostal na brigádu do zahraničí. A že děti a rodiny a to, aby měly kde bydlet a dobré podmínky, je to nejdůležitější, to že je na vládě. “Takže mladí se musí prosadit, takže… jsem úplně nepochopil tu otázku.”

Nakonec zazní z pódia slova díků publiku a pak hymna. Zpívá ji operní pěvkyně, Andrej Babiš, Alena Schillerová, Aleš Juchelka i celý sál, který stojí v pozoru, nad hlavami bílo-modro-červená světla z reflektorů a paní s obalem od závinu v ruce už zase slzí.