V čem se opozice při kritice Babiše mýlí

Kromě trefného hesla “Babišova drahota” upozorňujícího na růst cen potravin udeřila ODS při velké předvolební debatě TV Prima na Andreje Babiš kvůli tomu, jak v Evropské radě  vyjednával o Green Dealu. Tady však strana Petra Fialy míjí terč o délku dospělého slona a předvádí, jaká rizika její případná účast v příští vládě slibuje.

Kritici z opozice říkají, že Babiš měl při schvalování Green Dealu využít  svého práva veta a vynutit si u evropských partnerů zařazení jaderné energetiky mezi zelené zdroje. To je důležitá věc, protože pokud Evropská komise tohle razítko nedá, nové jaderné elektrárny nám sice nikdo do budoucna nezakáže, ale na jejich stavbu nebude možné získat výhodné úvěry, a tím se celá věc dál výrazně prodraží. Cesta k bezemisní ekonomice, jak si ji Česko naplánovalo, by se tak zásadně zkomplikovala.

Babiš při loňském schvalování Zelené dohody pro Evropu měl skutečně právo veta a teoreticky mohl celý plán na dosažení emisní neutrality EU poslat ke dnu, ale je dobře, že navzdory své silné domácí protiunijní rétorice postupoval v Bruselu opatrněji.

Pořád se dá vyjednávat

Česko dnes není ve své snaze osamoceno. Plán zařadit atomové elektrárny mezi zelené zdroje sdílí řada unijních států v čele s Francií. Naopak proti se staví odpůrci jádra, především Rakousko. Čeká se na rozhodnutí Evropské komise, která zatím celou problematiku analyzuje. Letos na jaře zveřejnila zprávu své poradní odborné skupiny JRC, která konstatuje, že jadernou energetiku lze považovat za ekologicky udržitelnou. Sama Komise se nicméně zatím k tomuto názoru nepřidala a její závěry se očekávají spíš až příští rok.

Pokud by Babiš vloni podmínil schválení Green Dealu zařazením jaderné energetiky na seznam zelených zdrojů, postupoval by z pohledu svých partnerů velmi neobvykle. Obešel by zmíněnou proceduru, popudil proti sobě zbytek EU a mimo jiné připravil Česko o peníze z fondu obnovy. Mohl také ztratit podporu projaderných členských států, s nimiž má Česko stále možnost na dosažení svého cíle spolupracovat a dotáhnout uznání jaderné energetiky do kýženého konce.

Samozřejmě to nebude snadné. Lze očekávat dohady kolem likvidace jaderného odpadu, která stále není uspokojivě vyřešena, a jaderná energetika tak možná dostane jen statut přechodového zdroje. Věc se však stále řeší a Babiš tedy postupoval v rámci svých reálných možností dobře.

Ostatně sázka na jaderné elektrárny je sporná i z dalších důvodů. Zahraniční příklady z posledních let potvrzují, že stavba velkých jaderných zdrojů trvá mnoho let a stojí výrazně víc peněz, než politici v počátcích slibují.

Pokud potřebujeme snižovat emise a doplnit energetické zdroje zhruba v průběhu deseti patnácti let, nové jaderné reaktory tak rychle pravděpodobně zprovoznit nepůjdou a sázka na jadernou jistotu se může zvrátit do solidní energetické nejistoty. Zvlášť pokud by Česko tlačilo své zájmy bez jakéhokoliv ohledu na partnery v EU.