Sněmovna dostala do rukou svoji oblíbenou hračku

V parlamentu probíhá nenápadný souboj. Jako vždy, když se mění velmi důležitý a citlivý zákon na ochranu přírody a krajiny, mizí stranické rozdíly, poslanci se spojují do nečekaných koalic a berou ochranu přírody do svých rukou. Výsledky bývají tristní, ministerstvo životního prostředí se proto uvádí do stavu nejvyšší pohotovosti a snaží se změnám zabránit.

Opět to není snadné. Tentokrát vše spustila drobná novela, kterou vláda reaguje na změny evropských norem v oblasti invazivních rostlin. Při projednávání v zemědělském výboru, kde se obvykle koncentruje aktivita agrárních lobbistů, se ale objevily už začátkem února návrhy na podstatnější změny.  Duo z ODS Jan Zahradník a Petr Bendl přišlo s návrhem zrušit předkupní právo státu na pozemky v národních parcích - což by například usnadnilo obchody vlastníkům půdy na Šumavě, kteří mají tradičně blízko k jihočeské ODS, v níž je Zahradník doma.

Návrh byl zamítnut, ale s podstatně větší dávkou pochopení se setkala změna navržená poslancem ANO Josefem Kottem. Tomu se povedlo vsunout do novely tři slova, která by podle mínění expertů zcela zásadně snížila ochranu desítek druhů zvířat včetně těch nejohroženějších. Dnes totiž platí, že pokud chce zemědělec nebo lesník aplikovat nějaké jedy, musí brát ohled na chráněné druhy, které na pozemku žijí. Ochrana přitom neplatí pouze v případě, když jde o “prokazatelně nezbytná” řešení nebo z “hygienických důvodů”.

Kottovi se však povedlo při jednání na zemědělském výboru do návrhu zákona přidat, že ochrana odpadá i kvůli “mimořádným rostlinolékařským opatřením”. To by mohlo mít dalekosáhlé důsledky a zcela jistě by to mělo vliv na ochotu majitelů polí a lesů brát na ohrožená zvířata ohled. Změna by například otevřela cestu k plošnému hubení hrabošů, jehož se zemědělci vloni a předloni dožadovali a stát jim to právě kvůli hrozící otravě chráněných zvířat odmítal povolit.

Zemědělský inženýr z Vysočiny Kott namítá, že “ohrožená zvířata poškodit nechce” a jde mu jen o to sladit zákony, které si odporují. Ovšem pokud si teď něco odporuje, je to nový paragraf a evropské normy známé pod pojmem Natura. Kvůli nim se MŽP dožaduje zamítnutí Kottova doplňku.

Myslivci ano, zeleň ne

Později Josef Kott navrhl ještě jeden, také značně problémový pozměňovací návrh. Do paragrafu, který umožňuje kácení dřevin bez úředního povolení, vsunul větu “k odstraňování dřevin v ochranném pásmu vodovodů nebo kanalizací prováděném při provozování těchto zařízení”. Ochranáři přírody - ať vládní či nevládní - namítají, že pokud by byla tahle změna schválená, znamenala by velké ohrožení městské zeleně, jejíž likvidace by dostala volný průběh.

Před konečným schvalováním se pak objevily i další návrhy změn. Exministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) přišel s úpravou rozšiřující pravomoci myslivců a dvojice Zahradník - Bendl vrátila do hry zrušení předkupního práva státu na pozemky v národním parku. Pouze návrh upravili tak, aby nemohlo dojít k prodeji jeskyní, které jsou dnes ze zákona státní a jejichž privatizace prvním návrhem hrozila.

Ministerstvo životního prostředí se snaží změnám zabránit, ale poslance vidina omezení ochrany přírody tradičně spojuje, a MŽP to tedy asi u všech změn nedokáže. Při dohadování v zákulisí proto připustilo, že nebude rozporovat myslivecký přílepek a zemědělský výbor na oplátku nepodpoří Kottovy návrhy, s nimiž ministerstvo zásadně nesouhlasí. Konečné hlasování by se mělo odehrát během března.