Pevnější svazek s Tchaj-wanem znamená posílení české ekonomiky i bezpečnosti

Je pro Česko lepší soustředit se na Čínu, nebo na Tchaj-wan? Předsedkyně poslanců Markéta Pekarová Adamová právě v Asii demonstruje to druhé, když se rozhodla na několik dní navštívit malý ostrovní stát. Znamená to pro ni i jisté osobní nepohodlí: musela se svou delegací obletět kus světa, protože přes Ukrajinu, Rusko, Irán a Čínu to z bezpečnostních důvodů nejde. Peking už proti její cestě protestoval, neboť na Tchaj-wan vznáší územní nároky. Zatím ale zůstalo u slovního zastrašování.

Není vyloučené, že Čína půjde tentokrát o krok dál a bude se snažit mstít českým firmám působícím na jejím území, nebo v zemích, kde může uplatňovat svůj mocenský vliv. Nedávný případ Litvy nicméně ukazuje, že není zas tak moc čeho se bát. Vilnius Čínu rozzlobil, když Tchaj-wanu umožnil otevřít diplomatické zastoupení pod vlastním, nikoliv čínským jménem. Čína odmítá všechny snahy o větší uznání nezávislosti ostrova, a následovala proto odveta.

Peking nechal zavřít litevskou ambasádu v Číně a začal osekávat společný obchod. Litva ale necukla a nakonec na tom neprodělala. Tchaj-wan reagoval tím, že se zavázal investovat do litevského čipového průmyslu deset miliónů euro (právě čipům patří budoucnost byznysu, a tak trochu celého světa). A následovaly další kontrakty. Některé chudé země si podobný postoj dovolit nemůžou, vydírání Čínou by pro ně bylo příliš bolestivé. Litva, Česko a další evropské státy jsou však v jiném postavení: jsou na tom ekonomicky lépe a výpadky obchodů s Říší středu dokážou vykrýt.