Odchod ruských špionů je důležitější než vyslovení nedůvěry

Dva opoziční bloky – koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) a Pirátů se STAN –ve středu oznámily, že společně vyvolají hlasování o nedůvěře vlády. Mělo by k němu dojít v červnu a reálně je tedy možné, že poté zde budeme mít premiéra Andreje Babiše bez důvěry. Opozice má na tenhle krok právo, jakkoli za ním už možná můžeme číst i předvolební taktizování. Každopádně jsou však okamžiky, kdy jsou ještě důležitější věci – a to je bezpečnost země.

Jak vláda v polovině dubna oznámila, policie a tajné služby zjistily, že za útokem na muniční sklad ve Vrběticích, při němž zemřeli dva čeští občané a byla způsobena miliardová škoda, stála ruská vojenská rozvědka GRU, konkrétně její speciální komando 29155. V reakci na to ministři vypověděli osmnáct ruských špionů, do konce května pak musí odejít 63 dalších zaměstnanců velvyslanectví - opět jde z nemalé části o příslušníky ruské špionáže.

A právě v tomto momentě se snaha shodit vládu protíná s bezpečnostními zájmy státu. Dokud totiž zbylí ruští zpravodajci neodejdou, je ze strany opozice hazardem zbavovat kabinet důvěry. V ten okamžik by enormně vzrostl vliv proruského prezidenta Miloše Zemana, který o tom, co se ve Vrběticích stalo, v uplynulých týdnech lhal ve prospěch Ruska.

Například tím, že nepravdivě tvrdil, že existuje více vyšetřovacích verzí případu. Nahrál tak na smeč ruské propagandě, která začala šířit, že GRU za teroristickým útokem nestojí. Kdyby padla vláda a špioni byli stále na území Česka, lze předpokládat, že Zeman by na oslabeného premiéra v demisi či svého nominanta na post předsedy úřednické vlády naléhal, aby tu mohli zůstat (stejně jako by mohl tlačit další agendu, která s Ruskem nebo Vrběticemi více či méně souvisí: konec šéfa BIS Koudelky i ředitele ČT, další relativizace zapojení GRU ve výbuchu, přehodnocení postoje BIS k riziku spojenému s Rosatomem v Dukovanech).

Ze strany opozice je proto rozumné, že datum hlasování o nedůvěře odsunula až na červen. Je ale nutné sledovat, jestli k v odchodu Rusů skutečně dojde - a jestli nepřijdou průtahy. Kdyby to nastalo, opozice by měla v prvé řadě prosazovat splnění tohoto bodu a až poté spustit pokus o odstranění kabinetu. Zároveň s tím by měl parlament začít prošetřovat, od kdy prezident a jeho lidé věděli o spojení GRU s Vrběticemi.  Skutečně až od 7. dubna, kdy k tomu měly dostat od tajných služeb analytický podklad?

Jak je známo, loni v létě nastoupil na Hrad do té doby hlavní analytik kontrarozvědky BIS Jiří Rom, muž s velkými ambicemi, který si myslel na post ředitele BIS. K tomu však nedošlo, a tak přešel do „srdce nepřítele“, na proruský Hrad. Vzbudilo to rozruch, neboť to byl právě Rom, který se ještě na BIS podepisoval pod výroční zprávy varující před vzrůstajícím vlivem Ruska na českou politiku. Je proto nutné zabývat se i tím, co Rom o Vrběticích věděl, s čím na Hrad odcházel a jestli o tom mluvil s prezidentem.

Momentálně to není jasné, ale vidět jsou následné kroky Miloše Zemana - a ty vzbuzují nedůvěru. Loni v říjnu Zeman žádal BIS o poskytnutí jmen ruských špionů a jejich českých spolupracovníků; to mohlo jít o snahu dozvědět se o Vrběticích víc. Před Vánoci pak Zemanův poradce Martin Nejedlý navzdory koronavirové uzávěře odjel do Ruska, jak tehdy zjistil Respekt a Aktuálně.cz. Týkalo se to rovněž Vrbětic?

Ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun nedávno Hospodářským novinám řekl: „Jednoznačně vidíme zvýšenou aktivitu různých proruských sociálních sítí, dezinformací a zkreslených interpretací faktů. Dokonce to bylo vidět s předstihem, než došlo k vlastnímu oznámení toho případu. Takže Rusové na to zjevně byli připravení a přizpůsobili tomu svou strategii.“

Byli tedy skutečně Rusové na Vrbětice dopředu připraveni? A jestli ano, kdo je upozornil? Hlasování o nedůvěře je pro opozici důležité, ale hlavní energii by měla napřít k získání odpovědí na výše zmíněné otázky.