Moskva a Teherán si rozumějí, mají stejného nepřítele

Ruský diktátor Vladimír Putin si potřásl při návštěvě v Teheránu rukou s ajatolláhem Alím Chameneím, náboženským vůdcem Íránu. Vůdci dvou pro svět nebezpečných režimů se při tom podle tiskových agentur shodli na oprávněnosti ruského útoku na Ukrajinu. „Válka je násilná a nepříjemná záležitost a Islámská republika lituje, že se do ní zapletli civilisté. Ale pokud jde o Ukrajinu, kdybyste se nechopili iniciativy, NATO by začalo stejnou válku s použitím Krymu jako záminky,“ řekl Putinovi podle íránských webů Alí Chameneí.

Představitelé tajných služeb zemí NATO považují podle informací Respektu setkání Putina s Chameneím a také s íránským prezidentem Ebráhímem Raísím za velmi rizikovou záležitost. Podle řady indicií našel Putin v Íránu účelového spojence, který už léta mluví o zničení demokratického světa; spojence, který dodá zřejmě ruské armádě některé moderní zbraně. Ale také ekonomického partnera, který – jak zmiňují ruská a íránská média – pomůže Rusku v „dedolarizaci“ světového obchodu. Obě země se předběžně dohodly, že zastaví používání dolaru ve vzájemných obchodech.

Setkání Putina s vůdci radikálního islámského režimu může pomoci Íránu v připojení k hospodářské skupině BRICS – Írán na počátku léta požádal o vstup do organizace. BRICS tvoří Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika. Je to uskupení, které je bezpečnostními institucemi považováno za ekonomického i bezpečnostního konkurenta USA, Velké Británie a Evropské unie s potenciálem stát se v budoucích dvaceti letech dominantní světovou ekonomikou.

Země BRICS jsou dodnes zdrženlivé k jakémukoli odsouzení ruské agrese proti Ukrajině. Podle některých analýz spojeneckých tajných služeb bude uskupení pod vedením Ruska a Číny hledat spojence v zemích, jako je Írán, některých jihoamerických státech, Turecku a hlavně v Africe. Setkání Putina s Chameneím a Raísím může být začátkem této cesty, která by s velkou pravděpodobností skončila „spuštěním nové železné opony“ mezi BRICS a jejími spojenci a západním světem a jeho spojenci.

Je docela zajímavé se podívat, jak na návštěvu Putina v Íránu reagují tuzemské proruské weby, které donedávna označovaly za hlavní světové nebezpečí islámský radikalismus a terorismus. Buď schůzku pomíjí, nebo zdůrazňují ruské a íránské tvrzení, že válku na Ukrajině vyvolal Západ a že Rusko se vlastně jen brání.

Íránská Putinova mise měla i další rozměr. Teherán navštívil také turecký prezident Recep Tayip Erdogan a všechny tři země mluvily o situaci v Sýrii, kde zase považují Rusko a Írán za hlavní problém „nelegální přítomnost amerických vojenských okupačních jednotek“.  Erdogan se snažil s Putinem vyjednat pro Ukrajinu možnost vývozu tamního obilí z Ruskem blokovaných ukrajinských přístavů. Nicméně hlavním vzkazem setkání je sbližování dvou současných nejagresívnějších nepřátel demokratického světa. Tedy Ruska a Íránu.