Místo atomovky nasadila Nova volební ukolébavku

Od poslední prezidentské debaty se čeká, že bude vyhrocená, napínavá, rozhodující. Poslední debata na Nově byla spíš selankovitým čekáním na konec. Místo dramatického projetí cílovou páskou sledovali diváci ve čtvrtek večer vyhození rychlosti a pomalé dokodrcání do cíle. Často zmiňovaná atomovka, tedy zveřejnění kompromitujících informací, na které už se před volbami nedá vzhledem k nedostatku času reagovat, se nekonalo. Tedy pokud za atomovku nepovažujeme Babišovo sdělení, že knihami, které ho v životě formovaly, byly verneovky. 

Televizní vystoupení volebního finále měla skutečně opačnou tendenci, než se čekalo. Babiš začal po vyhlášení výsledků prvního kola zhurta - agresivní tiskovou konferencí, manipulativními billboardy a útočnou debatou v České televizi. Jako hlavní téma nastolil válku, i když tomu říkal „mír“. Vylíčil svého soupeře jako válečného štváče a vyděsil hlavně staré lidi.

Čekalo se, že to celé podniká s nějakým rozmyslem a bude pojetí kampaně gradovat právě v posledních televizních diskusích. Stal se ale pravý opak. Stratégům ANO muselo v průzkumech během kampaně vyjít, že lidé chtějí úplně jinou agitaci - klidnější a méně útočnou. K té totiž Babiš v posledních dnech mířil a nejvíc to bylo patrné právě na Nově. 

Pár svých manter tam sice sice zopakoval (třeba že Pavel je vládní kandidát), sjel také novináře za moc válečné otázky, omílal, jak on je proti válce, a teatrálně se divil, proč o ní ostatní pořád mluví. Byl to ale jiný Babiš než v pár dní dřív. Skoro se divák měl chuť zeptat: Proč kandidujete, pane Babiši? (V jedné z dřívějších debat se na totéž zeptal Babiš Pavla.) 

Debata Novy byla opět nejhůř moderovaná. Rey Koranteng vůbec nepřipomínal politického novináře, spíš moderátora nudnější sobotní zábavy. Na promluvy kandidátů nedokázal reagovat a spíš se radoval, že už má to které téma za sebou a může jít dál. Neozval se, ani když Babiš za svoji oblíbenou knihu označil Hovory s TGM a ve vzduchu znatelně visela pochybnost, jestli si pamatuje, kdo je autorem.

Těžko říct, jestli v té době už mnozí diváci neodpadli. Jednotlivá témata byla už stokrát probraná a moderátor z nich nedokázal nebo nechtěl vymačkat víc. Třeba když Pavel podpořil legalizaci marihuany a nabízelo se zeptat, jestli má ponětí o důsledcích, jaké by to mohlo mít. Neozval se ani hodný Babiš, který toho večera do studia Novy dorazil.

Předseda ANO ovšem měl i své „silné“ chvilky. Jeho opakované stížnosti, proč se pořád mluví o válce, opět zaváněly manipulativností (ve skutečnosti je otevřel během voleb sám) a starým známým diletantstvím projevujícím se údivem, proč se o válce mluví. Přece pokud tisíc kilometrů od našich hranic létají bojové rakety a v Česku se volí vrchní velitel armády, je diskuse o válce asi docela pochopitelná. 

Pavel glosoval Babišův postoj jako strkání hlavy do písku a nemusel být tak stručný, jak obvykle bývá. Rozpovídat se mohl i v dalších tématech, třeba když se Babiš vzrušil při tématu vysoké inflace. Tam se nabízelo zmínit, že Babišova obhajoba nízkých úroků a pomalejšího snižování inflace souvisí s tím, že Agrofert má obří dluhy a na inflaci slušně vydělává. Nebo že ji sám způsobuje zdražováním svých potravin.

Toho dne byl ale i Pavel naladěný na klidnou tóninu a Babiše ušetřil jízlivosti a kritiky, jež předvedl o den dřív na Primě. Debata dlouhou dobu připomínala diskusní pořad na téma současné vlády a budoucí výkon prezidentských pravomocí v ní nešlo poznat. 

Pak ale došlo i na věcná témata - třeba jmenování ministrů z SPD. Pavel by je jmenoval, obsazení silových resortů by se však bránil. Babiš by se nebránil. Zřejmě mu v týmu vysvětlili, že jeho odmítnutí možné budoucí koalice ANO a SPD z Primy byla chyba.

Majitel Agrofertu měl nejslabší chvilku, když útočil na náčelníka generálního štábu Karla Řehku. „Co nejrychleji bych si pozval ministryni obrany Černochovou a vyzval ji, aby Řehku odvolala,“ řekl mírotvorce Babiš. Nelíbí se mu totiž to, že Řehka mluví v rozhovorech o hrozící válce a „stresuje lidi“. 

Dá se přitom odhadnout, jak by asi rázná a sebevědomá ministryně na takovou výzvu prezidenta teď v době konfliktu na Ukrajině reagovala, protože o čem jiném by měl asi náčelník generálního štábu mluvit? Zvlášť když Babišovi vadí, že Řehka před časem velmi případně varoval českou veřejnost, že skutečně můžeme v budoucnu čelit válce velkého rozsahu.

„Ať nestraší ty naše lidi, ty naše ženy, naše děti. Ať mlčí!“ dožadoval se ovšem na Nově Babiš. Pavel mohl v té chvíli namítnout, že Babiš sám je mistr ve strašení, ale to zaniklo v otázkách na neinvestiční dotace do zemědělství. Ty padly bez toho, že by moderátor divákům Ulic a Ordinací v růžové zahradě naznačil, co to vlastně je. Babiš nepřekvapil. „O zemědělství se každý stát na světě se stará,“ řekl s tím, že rozhodně chce dotace zachovat. Jak by také ne, když je sám nadšeně pobírá.

Na závěr se dostavily na pódium viditelně vystresované manželky a měly říct poslední slovo: Eva Pavlová divákům popřála, aby si po volbách vytvořili co nejlepší domov, „jak se to píše v české hymně“. Monika Babišová připomněla nadaci Agrofertu a to, že její manžel nemá na mysli nic jiného než pomáhání. Pak se ještě svěřila, že bude po volbách slavit bez ohledu na to, jestli se první dámou stane, nebo ne. Vzhledem k závazkům, jež funkce první dámy přináší, nebylo těžké jí to věřit.