Kriminalita klesá, ale zločin se přesouvá na síť a vítězí

Čerstvá zpráva Nejvyššího státního zastupitelství o stavu českého zločinu a o tuzemské schopnosti jej potírat nepřináší temné obrazy kriminality nebo korupce. Vyvolává nicméně spoustu otázek, kam vlastně boj s mafiány i obyčejnými zlodějíčky v tuzemsku směřuje. Zejména při přemýšlení nad hlavním rozporem. Statisticky kriminalita v Česku klesá, její objasněnost stoupá, přesto se při čtení zprávy žalobců zdá, že hrozí vítězství zločinců – minimálně v jejich nepostižitelnosti.

Není udání, není případ

Výroční zprávu předkládají státní zástupci ministrovi spravedlnosti a veřejnosti už dvacet tři let. Z původní suché statistiky se během té doby změnila na solidní analýzu zločineckých rizik i kapacit žalobců a policie bránit před nimi řádné občany.

Tentokrát se hlavně čekalo, jak žalobci zhodnotí výkony nově vzniklé Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), která byla loni postavena na troskách nečekaně zrušeného Útvaru na odhalování organizovaného zločinu.

Žalobci tehdy varovali, že změna může ochromit vyšetřování závažných případů, které se týkají vlivných podnikatelů a politiků. A že policejní reforma, jak byla operace nazývána, je jen zástěrkou snahy politiků dostat detektivy pod mocenskou kontrolu. Navzdory očekávání ovšem hodnotí zpráva NSZ práci centrály jen několika strohými větami a konstatuje, že dopad změn bude možné zanalyzovat nejdříve na konci letošního roku.

NCOZ nicméně během posledních sedmi měsíců provedla několik úspěšných akcí, v jejichž sítích skončili politici. Prosincový zásah proti zneužívání dotaci proti severočeským politikům, zejména sociálním demokratům. Květnovou razii proti Miroslavu Peltovi a náměstkyni ministerstva školství Simoně Kratochvílové či nyní proti podřízeným hradního kancléře Vratislava Mynáře jsou nadějí, že se policie pod politické otěže nedostává. Žalobci ale upozorňují, že všechny úspěšné akce vedly regionální expozitury NCOZ, které si i po roce uchovaly na centrále v Praze velkou nezávislost.

Spolupracujeme

Pokud jde o nadějné statistiky klesajícího počtu trestných činů, bere nám naopak report NSZ iluze. Klesá totiž především počet bagatelních trestných činů, protože „poškození nejsou motivováni k jejich oznámení“. Občané mají dlouholetou zkušenost, že drobnými krádežemi jejich majetku se policie zabývá jen formálně - a pokud nepotřebují věc nahlásit kvůli pojišťovně, už se cestou na okrsek ani neobtěžují.

Navíc podle zprávy roste velmi prudce kyberzločin, třeba vykrádání účtů. Krádeže informací, hackerské útoky; občané často ani nezaregistrují, že se stali oběťmi. Řada majetkových trestných činů, ale třeba i prodej drog se podle NSZ přesunula právě do kyberprostoru. Když k tomu přidáme přiznanou malou úspěšnost při odhalování korupce a stále hůře postižitelnější sofistikované daňové úniky, vypadá to, že zločin vítězí.

Zpráva však zároveň ukazuje, že žalobci i policie jsou na cestě tohle možné vítězství zločinu zastavit. Zločin je mezinárodní, a stejně tak se přeshraniční stává práce detektivů a žalobců – čímž se zmenšuje možnost místních politiků, i těch komunálních, ovlivňovat vyšetřování. Tuzemská policie i žalobci začínají spolupracovat s evropskými vyšetřovacími institucemi, které se zabývají bojem proti daňovým únikům, proti zneužívání dotací, ale i proti drobnému elektronickému vykrádání účtů.

V potírání kyberzločinu už národní hranice ztrácejí úplně smysl. Zločinec v elektronické síti sedí často v jiné zemi než jeho oběť. Tento fakt vyvolal nebývalé zjednodušení mezinárodní právní spolupráce. Například rozhodnutí českého soudu o zpřístupnění profilu podezřelého policii platí i ve Francii. Nedá se tvrdit, že česká policie nebo žalobci jsou už dnes „evropští“, ale cesta k evropské spravedlnosti je jim otevřená.