Komu na Rudém náměstí vzdával poctu velvyslanec Pivoňka

Český velvyslanec v Moskvě Vítězslav Pivoňka se v neděli zúčastnil na Rudém náměstí vojenské přehlídky konané pravidelně na den ruského výročí konce 2. světové války. „Vojáci Rudé armády a dalších armád, kteří bojovali, padli či byli zraněni při osvobozování Československa, si zaslouží naší úctu. Česká republika jim vzdá hold, stejně jako zástupci ostatních členských států EU a dalších spojenců,“ zní oficiální vysvětlení českého ministerstva zahraničí.

Pivoňka šel na přehlídku z rozhodnutí nového ministra zahraničí Jakuba Kulhánka krátce poté, co česká policie a tajné služby prokázaly, že za útokem na muniční sklad ve Vrběticích stála v roce 2014 ruská vojenská rozvědka GRU, konkrétně její komando 29155 používané na podvratné akce v zahraničí. Způsobena tehdy nebyla jen ohromná materiální škoda za miliardu korun, při explozi zemřeli i dva čeští občané.

Politika se často uskutečňuje prostřednictví symbolů. A je třeba jasně říct, že účast na vojenské přehlídce je v dnešní době chybou - kterou právem kritizovali někteří zástupci opozice. Součástí vojenského defilé totiž jsou ozbrojené síly Ruské federace, jejichž nedílnou součástí je i GRU. Pivoňka a jeho prostřednictvím i český stát tak sice vzdali hold vojákům, kteří nás na konci druhé světové války pomáhali osvobozovat, ale také současné armádě a politickému vedení země. Tedy těm, z jejichž rozkazu došlo ve Vrběticích k výbuchu, jenž stál lidské životy. Co si o tom mají myslet pozůstalí?

„Teroristický akt ve Vrběticích, za kterým stojí ruští agenti, nás nesmí nechat zapomenout hrdinství těch, kteří bojovali ve druhé světové válce za naši svobodu,“ argumentuje ministerstvo zahraničí. To je však alibismus. Česko mělo i jiné možnosti, jak si hrdinství připomenout, ale nevyužilo je. V Pobaltí například roky chodí pokládat den před přehlídkou květiny k hrobu neznámého vojína. Stejně letos měli postupovat i Češi.

Zároveň je důležité si uvědomit, že politické elity Ruska používají národní dějiny jako pojítko ruské společnosti a k prosazování své agendy. "Putin využívá historii a neustálé odkazy na ni k vedení země. Hlavní událostí, s níž pracuje, je vítězství v druhé světové válce, což je pro všechny ruské občany opravdu velmi sjednocující událost. Putin si ji uzurpoval pro sebe, prezentuje se jako obhájce památky velkých historických vítězství a zároveň jako jejich pokračovatel. Ve skutečnosti jde ve všech těch připomínkách minulých bojů o čistou propagandu. Její součástí je, že na Rusko chce neustále někdo útočit, že jsme opět ohroženi, že musíme bránit naše hranice ve smyslu historickém, ideologickém, kulturním, diplomatickém, vojenském,“ řekl před časem Respektu analytik Andrej Kolesnikov.

A o to tady jde. Přehlídky na Rudém náměstí už tak dávno nejsou připomínkou hrdinů druhé světové války, ale hlavně součástí důmyslné propagandy prezidenta Putina, jak skrze historii manipulovat současnost. Letos se to děje nejen ve stínu Vrbětic, ale i v momentu, kdy ruský prezident po neúspěšném pokusu o otravu nechal uvěznit svého vyzyvatele Alexeje Navalného a neposkytuje mu lékařskou péči. Kdy eskaloval napětí na ukrajinské hranici na samu hranu dalšího konfliktu a kdy jeho smrtící komanda stále častěji operují v Evropě.

Opravdu jsme tomuhle měli na Rudém náměstí prostřednictvím velvyslance Pivoňky tleskat?