Kdo je Karina Kubelková?

Do vedení centrální banky se vracejí Eva Zamrazilová a Jan Frait, třetí volné místo obsadí Karina Kubelková. Kdo to je? Proč si ji Hrad vybral? Co si myslí o měnové politice? Na většinu těchto otázek chybí spolehlivá odpověď, to ale Miloši Zemanovi zjevně nevadí. Naopak. Vytáhnout z klobouku neznámé jméno, do poslední chvíle ho tajit a nikomu se v této volbě nezpovídat zapadá do Zemanova pojetí úřadu. Nebere svou roli jako službu, ale jako panování - a do rozhodování vladaře přece nikomu nic není.

Česká pravidla pro výběr šéfů centrální banky dávají Zemanovi jedinečnou možnost, jak si tenhle přístup užít. Podle Ústavy má absolutní moc jmenovat do bankovní rady, koho chce, aniž musí svůj výběr konzultovat s kýmkoli ve vládě nebo v parlamentu. Nemusí nikomu vysvětlovat, proč se rozhodl tak, či onak; nemusí svoji volbu nijak obhajovat.

Smyslem této volnosti je zajistit nezávislost centrální banky na politickém provozu. Tato potřeba trvá, protože centrální banka zodpovídá za stabilitu měny a cenové hladiny, což někdy – třeba právě teď – obnáší dělat nepopulární opatření. Ale ponechat osud tak důležité instituce na libovůli jediného člověka je příliš velké riziko. Jasně se to prokázalo před měsícem, když Zeman jmenoval guvernérem od července Aleše Michla, jehož hlavní kvalifikací byla přísně vzato- jak už jsme psali - pomoc s kampaní Andreji Babišovi a poté šikovnost v tom, jak pracovat se Zemanovou ješitností, jak jít naproti jeho názorům a jak se stát jeho oblíbencem.

Michl je kvůli těžko čitelným a nestálým postojům všeobecně vnímán jako hodně pochybná volba. Nutnost dohodnout se s jiným orgánem veřejné moci by vedla k tomu, že se o kandidátech povede širší diskuse a že budou nuceni svoji nominaci obhájit. V zahraničí jde o běžnou praxi - stejně jako u jiných důležitých institucí v Česku, kde je nezávislost také zásadní (jako je třeba Ústavní soud).

O Karině Kubelkové není ve vztahu k fungování centrální banky známo nic. Víme jen, že má doktorát z Vysoké školy ekonomické a že jako analytička Hospodářské komory je od roku 2018 členkou Výboru pro rozpočtové prognózy, kontrolního orgánu složeného z ekonomů z privátní sféry, kteří mají podle zákona za úkol ověřovat realističnost odhadů, na nichž vlády stavějí svoje rozpočty. Na Hradě se za ni patrně přimluvil šéf komory a neúspěšný adept na guvernéra Vladimír Dlouhý, možná i premiér Petr Fiala, v jehož sboru poradců Kubelková působí, případně někdo další z vlády, jíž při nynější velké obměně bankovní rady patrně došlo, že je na čase zkusit směřování důležité instituce také nějak ovlivnit.

Výběr tří nových členů rady, potvrzený až ve středu ceremoniálem na Hradě (do té doby se o nominantech jen spekulovalo), je pro další směřování banky stejně zásadní jako výběr guvernéra. O všech důležitých rozhodnutích se v sedmičlenné radě hlasuje a k prosazení podstatných změn personálního či organizačního charakteru je potřeba mít většinu. (Stejně jako pro rozhodování o úrovni úrokových sazeb, kde ale přes nynější vyhrocenou debatu možná nebude potřeba po nástupu nových členů zase tak moc zasahovat – stávající bankovní rada už dala najevo, že v červnu sazby ještě jednou výrazně zvedne, po prázdninách už inflace může začít v případě stabilizace cen energií odeznívat, a tak bude čas ponechat sazby beze změny a nějakou dobu se rozkoukávat.)

Přese vše řečené noví členové vypadají spíš jako garanti kontinuity než příznivci překotných změn, což je uklidňující. Frait v centrální bance po absolvování minulého mandátu v letech 2000–2006 zůstal, vedl důležitou sekci finanční stability a je vnímaný jako člověk, který ctí principy, na kterých fungování banky dosud stálo. Zcela normálně svůj minulý mandát v ČNB vykonávala i Eva Zamrazilová, která se od července stává novou viceguvernérkou. Hádankou je tedy hlavně Kubelková – a další dvě místa, která se v bankovní radě uvolní v únoru, tedy už po prezidentských volbách, ale stále ještě v době, kdy Zeman bude v úřadu.

I kdyby měl při nynějším a příštím výběru šťastnou ruku, což se klidně může stát, bylo by pro příště žádoucí výběrový mechanismus pro jistotu pozměnit.