Chceme pesticidy, nebo funkční spermie?

Evropská unie a s ní samozřejmě i Česko dostaly další zprávu, že naplnění cílů green dealu bude komplikovanější, než se myslelo. Při hodnocení tohoto trendu je ovšem třeba vědět, že jde o víc než jen politická hesla a plány. Ve hře jsou zcela konkrétní okamžité důsledky, které evropskou společnost zasahují ještě citelněji než poněkud vzdálené snižování emisí.

Příkladem je zatím poslední bitva o zelenější Evropu, jež se odehrála tento týden v Evropském parlamentu. Středeční hlasování pléna i díky českým delegátům odmítlo dlouho připravovanou právní normu na snížení objemu pesticidů stříkaných na evropská pole o polovinu do roku 2030. Paradoxně jen o týden dříve otiskl časopis Environmental Health Perspectives výsledky rozsáhlého výzkumu týkajícího se spermií u mužů žijících v ekonomicky vyspělých zemích. jeho závěrem přitom je, že současná generace mužů má o polovinu méně pohlavních buněk, než měla generace předchozí.

V časech, kdy veřejnému prostoru dominují dramaticky negativní zprávy a každý druhý čtenář novin hledá jakoukoli cestu k úlevě, si zprávy o úbytku spermií koledují o pousmání a mávnutí rukou. Spousta mladých rodin, jež nervózně čekají na vytouženého potomka, ovšem ví, že toto téma až taková legrace není. Mnohem spíše jde o nezvykle přímočarou zprávu o tom, jak se politická rozhodnutí promítají do našich praktických životů.