Česko se připravuje na obranu před Ruskem a zatím to zvládá

Česko zatím vzorově pomáhá části obětí války na Ukrajině, tedy uprchlíkům, především ženám a dětem, které byly nuceny opustit vlast. Potom je tu druhá, méně viditelná a méně uchopitelná část tuzemské odpovědi na útok ruských vojsk na nedalekou evropskou zemi. Tedy tuzemská vojenská reakce na invazi i příprava na její možné rozšíření do dalších zemí.

Tuhle možnost pokračování ruské agrese nevylučuje žádný expert a podle informací Respektu s variantou pokračování ruského útoku počítají i operační plány ministerstva obrany a Bezpečnostní rada státu. Jak se tedy připravuje česká armáda, další bezpečnostní instituce na další vývoj a jaká rizika z ruské strany očekáváme? Jedna informace je uklidňující: většinu obranných operací připravuje ve spolupráci a pod velením spojeneckých sil NATO v Evropě.

O inventuru nejde

„Válka se odehrává blízko našich hranic, je vedena v kontextu výhrůžek ruského prezidenta Putina, z nichž vyplývá, že jeho zájmem je získat znovu vliv v zemích bývalého Sovětského svazu. I bez analýz či spekulací o tom, jak skončí ruská invaze na Ukrajinu, byl v Česku oživen obranný operační plán,“ říká po úterním jednání šéf poslaneckého výboru pro obranu a nedávný ministr obrany Lubomír Metnar. To obnáší řadu zdánlivě rutinních kroků.

Prvním je inventura zbraní a munice. Vojáci kontrolují, jestli jsou jejich stíhačky v perfektním stavu, kolik raket mají na jejich případné manévry. Totéž se děje s obrněnými vozidly, děly, protivzdušnou obranou, samopaly, proviantem, pohonnými hmotami. Většina české armády má zvýšenou pohotovost, k nasazení do boje je připravena hlavně lehká brigáda rychlého nasazení. Její vojáci – jsou jich necelé tři tisíce – jsou součástí sil NATO okamžitého nasazení, a když dá velení aliance rozkaz, musí se česká jednotka být schopna přesunout na jakékoli místo určené plány. Stejnou pohotovost mají příslušníci výsadkového pluku nebo jednotky speciálních sil známé pod zkratkou 601.

Podle obranných plánů Česka i aliance „převzalo operační velení nad českou armádou velení evropských sil NATO“. Vrchním velitelem některých jednotek české armády se do velké míry stal generál Tod D. Wolters - evropským silám velí podle vnitřních dohod v NATO vždy americký generál, který vede všechny evropské vojenské operace aliance.

Wolters dává nyní dohromady armádu z evropských členů NATO a určuje, kam bude která jednotka přesunuta. V současnou chvíli se přesunují jednotky NATO na východní hranici aliance - do Polska, na Slovensko, do Maďarska, Rumunska a Bulharska. Letectvo všech zemí NATO je připraveno prakticky k okamžitému přesunu na letiště, z nichž by se dalo efektivně bránit evropské území. Pět českých gripenů se v dubnu přesune do pobaltských zemí, kde v rámci programu air policing bude součástí ochrany pobaltských členů NATO.

Není tajemství, že současná česká armáda sama o sobě nedokáže ubránit české území. Že na to není stavěna, upozorňoval třeba náčelník Generálního štábu Aleš Opata dva dny před počátkem ruské invaze na Ukrajinu. Když se v rámci strategie NATO přesune česká jednotka rychlého nasazení do zahraničí, sníží se počet přítomných tuzemských vojáků, kteří jsou určeni přímo k boji, o celou třetinu. Zbytek armády, která má celkem přes dvacet tisíc mužů a žen, tvoří především týlové zabezpečení, případně obsluha radarů či protivzdušných systémů.

Součástí obranných plánů je samozřejmě zesílená ostraha strategických objektů – letišť, jaderných elektráren, vládních a komunálních správních budov. Na to nemá armáda lidi, počítá se s nasazením tzv. aktivních záloh. Armádou registrovaných civilistů, kteří chodí na pravidelná cvičení. Těch je 3,5 tisíce. Potom jsou tu ještě záložníci, muži a ženy, kteří prošli službou v armádě třeba už před třiceti lety a mohli by být v případě napadení Česka povoláni. „Plány jak to udělat a jak je vyzbrojit se ale od pádu komunistického režimu nikdo nezabýval,“ upozorňuje Metnar.

Putin směřuje na Západ

Nicméně ministerstvo obrany dostalo před deseti dny do rozpočtu navíc miliardu korun, které použilo na urychlení nákupu ručních palných zbraní. Proč zrovna pušky, samopaly a pistole, už je tajné, podle informací Respektu půjde část na výbavu některých profesionálních jednotek, zbytek bude rezerva pro aktivní zálohy nebo právě pro případné povolání běžných záložáků.

„Ministerstvo obrany musí urychlit nákupy všeho, co se týká zvýšení bojeschopnosti. Jsme už svým způsobem ve válce a podle mého názoru tu jsou možnosti, jak se vyhnout zdlouhavým výběrovým řízením,“ dodává někdejší náčelník Generálního štábu Jiří Šedivý. Podle generála nicméně rozhodující příprava nespočívá v inventuře či rychlém dokupování zbraní, ale v přípravě strategie a politických rozhodnutí reagujících na další vývoj ruské agrese na Ukrajině.

To je v tento okamžik největší neznámá. Ukrajinci se mohou bránit ruskému útoku hodně dlouho, Rusové budou devastovat města i civilisty. Ukrajinci se budou účinně bránit a ničit ruské zbraně a zabíjet okupanty. Přijdou další mírová jednání, která mohou situaci nějak řešit. Většina světových expertů včetně tuzemského poradce vlády Tomáše Pojara ale předpokládá, že Ukrajina přijde o část území.

Možná celé pobřeží Azovského a Černého moře, možná o celé území za řekou Dněpr, možná jen o Krym a doněckou a luhanskou oblast. Mír to bude zřejmě jen dočasný, Ukrajiny se podle předpokladů se ztrátou území nesmíří. NATO včetně České republiky bude muset věc řešit politicky - a pořád s vědomím, že Putin směřuje na Západ a že ho bude nutné zastavit. Za jakých okolností, o tom se vedou na Západě zapálené debaty, jejichž výsledek nebudeme předvídat. V každém případě je Česko politicky, zapojením do aliančních projektů i snahou vylepšit obranu svého území docela a slibně aktivní.