Babiš: Daňové ráje „nejsou zakázané“.  A máme „plno kandidátů“ na premiéra

Ani přímá konfrontace Andreje Babiše na pódiu středeční předvolební „superdebaty“ na ČT nepomohla zodpovědět hlavní hádanku jeho nejnovější kauzy – proč kupoval nemovitosti ve Francii přes daňové ráje, proti kterým se tolikrát vymezoval a sám o nich v českém parlamentu prohlašoval, že je nevyužívá. V závěru debaty pak nově připustil možnost, že nemusí být nutně příštím šéfem vlády. „Hnutí ANO má plno kvalitních kandidátů na premiéra,“ uvedl Babiš v odpovědi na otázku, jak daleko je ochoten jít při sestavování budoucí vládní koalice.

Zjištění z kauzy Pandora Papers Babiš v televizní debatě České televize shodil podobně jako ve svých předchozích vystoupeních tento týden. „Off-shore firmy nejsou zakázané,“ uvedl na vysvětlenou, proč v roce 2009 investoval 380 milionů korun ve Francii tak složitě, jak vyšlo najevo díky úniku dokumentů z jedné z právních kanceláří, které při nákupu nemovitostí využil. Problematičnost transakce odmítl s tím, že je 12 let stará, že v té době ještě nebyl v politice a peníze před nákupem nemovitostí zdanil.

Na hlavní otázku – tedy proč složitou offshorovou strukturu vůbec používal – ale uspokojivou odpověď nedal a moderátorka Světlana Witowská ji z něj ani nijak zvlášť nedolovala. Babiš tak vyvázl s vysvětlením, že „jsme spěchali“, že se řídil postupem, jaký mu „doporučila realitní kancelář“, a že drahé nemovitosti se takto nakupují „běžně“.

Babiš se detailním rozborům vyhýbá od neděle, ale ve čtvrtek je ještě debata na televizi Nova. Zbývá tak prostor dozeptat se, k čemu měla komplikovaná struktura se zapojením firem na Britských Panenských ostrovech, v USA a v Monaku sloužit, a o jaký byl původ peněz, které Babiš skrz tento mechanismus utratil.

Začátkem týdne tvrdil, že zdroj peněz objasnil už před čtyřmi lety, kdy vysvětloval jinou svou daňovou kauzu – a sice kde vzal peníze na nákup nezdaněných korunových dluhopisů.  Kvůli nim si nechal od auditorských firem EY a PWC zpracovat audit, který měl doložit, že na nákup dluhopisů měl v předchozích letech dost velké výdělky. Když toto pondělí vyšlo najevo, že koupě francouzských nemovitostí se do auditovaných příjmů už stěží vejde, přišel Babiš s dalším vysvětlením, a sice že v auditu nebyly všechny jeho příjmy a že měl před 12 lety dost peněz i na realitní investice.

Podstatou operace v roce 2009 bylo založení firmy na Britských Panenských ostrovech, do které Babiš nalil své peníze a skrz ni je půjčil dceřiné firmě v Monaku, která nemovitosti na Francouzské riviéře pořídila. Financování poté převzala francouzská banka Societe Generale a vlastnictví nemovitostí přešlo na firmu SynBiol z nynějšího Babišova svěřenského fondu. O skutečném motivu spletitých machinací lze jen spekulovat.

Mohlo jít o snahu zamaskovat, komu nemovitosti skutečně patří. Anebo o úsporu na daních - a to buď tím, že se Babišovi povedlo bez standardního zdanění vytáhnout peníze ze svých firem, anebo že se šikovně vyhnul francouzské dani z nemovitosti. Ta je totiž nižší, pokud je nemovitost zatížena dluhem – což mohl být právě tento příklad, protože zpočátku díky neprůhledné offshorové struktuře nebylo zjevné, že za půjčkou na nákup domů stojí sám Babiš.

Nic moc nového nepřinesl ani zbytek debaty. V úvodu se mluvilo o rostoucích cenách energií, kde s jedinou novou informací přišel právě Babiš díky funkci předsedy vlády. A sice že po úterním summitu evropských lídrů ve Slovinsku bude po volbách a po demisi vlády navrhovat nové sněmovně zrušení DPH na energie – tedy snížení daňové přirážky z dosavadních 21 procent „dočasně až na nulu“.

Byť není zcela jasné, jak to půjde udělat, protože

V zaběhlých kolejích zůstala debata i ohledně dalších oblíbených témat těchto voleb, jako je krize bydlení (straničtí lídři vesměs zopakovali nutnost „více stavět“), daně (všichni se slibují obejít bez extra daní pro lidi s běžnými příjmy), evropský green deal (všichni se shodli na nutnosti zamezit avizovanému zákazu spalovacích motorů) nebo očkování (nikdo ho nechce povinně, jen část stran jako SPD nebo Trikolóra, chce této povinnosti zamezit, protože – slovy Tomia Okamury – „SPD má pokaždé vizi o pár kroků dopředu“).

Přínosnější tak byl hlavně konec debaty, a to ve dvou bodech. Za prvé v tom, kdy televize straníky mírně vyvedla z konceptu otázkami, které připravila umělá inteligence. Jan Hamáček i Tomio Okamura nechali bez využití nahrávky v podobě otázek, co byste na sobě změnil, potažmo jakou byste chtěl mít superschopnost. Petr Fiala se nechal zaskočit otázkou, zdali by se umělá inteligence měla regulovat. I tato pasáž nakonec sklouzla do běžného politického provozu, když Andrej Babiš na otázku, jak bude vypadat svět budoucnosti, odvětil apelem, „aby zelení fanatici nezničili Evropu“.

Jako nejužitečnější se pak ukázal samotný závěr diskuse ohledně možných povolebních kombinací. Babiš uvedl (byť z kontextu je zjevné, že odpověď mu mohla jen v rychlosti „ujet“), že jeho hnutí má „plno kvalitních kandidátů na premiéra“, což lze chápat i tak, že na židli předsedy vlády pro sebe by tím pádem nemusel v zájmu sestavení koaliční vlády bazírovat.

Šéf ČSSD Jan Hamáček řekl, že „jednou z možností“ je pro něj pokračování vlády s hnutím ANO, a v závěrečném slově pak vytáhl předem připravenou figuru směrem k voličům KDU-ČSL, kterým se podle Hamáčka v rámci koalice SPOLU nedostane očekávaného zastoupení, a měli by proto volit ČSSD, neboť tak by prý postupoval i někdejší nejúspěšnější porevoluční lídr lidovců Josef Lux. Lídr koalice SPOLU Fiala využil posledních chvil debaty k přímému apelu na penzisty, kterým slíbil zkrocení inflace a současně lepší perspektivu pro jejich vnuky.

Zakladatel Přísahy Robert Šlachta využil závěrečného slova tradičně ke kritice rozkrádání, zástupkyně bloku Trikolóra Svobodní Soukromníci Zuzana Majerová Zahradníková k tomu, že její formace vrátí zemi předcovidový „normální život“ - a Andrej Babiš uzavřel debatu nabídkou svých „obrovských životních zkušeností“.