Informační servis

Čínské tajné služby hledají v Česku spolupracovníky, zatímco ty ruské se snaží rozdělovat místní společnost. To jeden z hlavních závěrů výroční zprávy Bezpečnostní informační služby. Ruské služby k naplnění svých cílů zdejší proruské aktivisty, kteří zde ve velkém šíří dezinformační zprávy. Jedni to dělají z obdivu vůči Rusku a jeho prezidentovi Vladimírovi Putinovi, ale další jsou provázáni s ruskou státní mocí či řízeni ruskými zpravodajskými službami. Cílem Ruska je oslabit Evropskou unii a NATO.

Číňané naopak v Česku především navazují vazby na vlivné osoby, přes něž se posléze snaží prosazovat své zájmy. Nejčastěji podle BIS  dotyčného pozvou na školení, semináře či poznávací zájezdy. Někdy účastníkům prý poskytnou i kapesné a snaží se, aby si je zavázali. Čínské služby podle BIS cílí na akademickou obec, bezpečnostní složky nebo státní správu. Lídři stran zastoupených v Poslanecké sněmovně v souvislosti se zveřejněnou výroční zprávou práci kontrarozvědky většinou ocenili. Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček ale řekl, že považuje za nepřijatelné, aby BIS označovala lidi s odlišným názorem za dezinformátory – a označil to za ohrožení svobody slova.

V úterý těsně před čtvrtou hodinou ráno zasáhlo Albánii zemětřesení o síle 6,4 stupně. Nejméně 14 lidí při něm zemřelo a podle albánského ministerstva zdravotnictví je dalších asi 600 lidí zraněných. Podle agentury Reuters šlo o nejsilnější zemětřesní za desítky let. Epicentrum zemětřesení bylo asi třicet kilometrů od albánského hlavního města Tirany. Chvění však bylo cítit až v jižní Itálii, v Severní Makedonii, Kosovu, Srbsku nebo Černé Hoře. Největší škody postihly město Thumanë a přístav Drač. Také odtud pochází nejvíce obětí.

Zatímco se Albánci vyrovnávají s následky zemětřesení, ostatní země včetně Česka jim nabízejí pomoc. Ministr vnitra Jan Hamáček nabídl vyslání speciálního týmu hasičů. Český velvyslanec v Tiraně řekl, že Češi v zemi jsou v pořádku. Jen o několik hodin později zemětřesení o síle 5,4 stupně zasáhlo Bosnu, odkud však podle agentur dosud nejsou hlášeni zranění či větší škody. Když Albánii 21. září postihlo zemětřesení o síle 5,6 stupně a poničilo na 500 domů, albánské ministerstvo obrany uvedlo, že šlo o nejsilnější zemětřesení v zemi za posledních 30 let.

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský zkritizoval na justiční konferenci v Senátu současnou podobu soudní soustavy, především výraznou asymetrii u okresních soudů. Upozornil na to, že některé okresní soudy mají desítky soudců, kdežto u jiných je počet soudců v řádu jednotek. Podotkl, že tato soustava již dávno nekopíruje územněsprávní uspořádání státu, protože okresy byly zrušeny. „Vyzývám k zahájení věcné diskuse k překreslení mapy celé soudní soustavy tak, aby byla profesně i územně vyvážená,“ uvedl Rychetský. Za optimální model považuje soustavu, kdy v prvním stupni budou působit soudy nalézací, ve druhém soudy apelační a Nejvyšší soud bude působit jako soud výlučně kasační.

Vyslovil se tak pro třístupňový model soustavy oproti stávajícímu čtyřstupňovému s tím, že soudy druhého stupně by řešily výhradně odvolání. Okresních soudů je nyní v Česku celkem 86, a to včetně deseti obvodních soudů v hlavním městě a městského soudu v Brně. Krajských soudů má ČR osm, přičemž v několika dalších městech - Liberci, Pardubicích, Táboře, Jihlavě, Olomouci a Zlíně - fungují jejich pobočky. O možném zrušení dvojice vrchních soudů, které sídlí v Praze a Olomouci, se dlouhodobě diskutuje. Soustavu zastřešují Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud.

Policejní Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu zahájil stíhání někdejšího generálního tajemníka Komunistické strany Československa Miloše Jakeše, bývalého předsedy vlády Lubomíra Štrougala a exministra vnitra Vratislava Vajnara. Klade jim za vinu zneužití pravomoci, a to v souvislosti s používáním střelných zbraní na československých hranicích. Kriminalisté tvrdí, že kvůli nečinnosti tří funkcionářů bylo od března 1976 do konce roku 1989 zastřeleno či roztrháno psy devět lidí, kteří se snažili překročit československé hranice, a nejméně dalších sedm lidí bylo zraněno. Stíhání se opírá o nově nalezené archiválie. Všichni tři muži jsou stíháni na svobodě. V případě prokázání viny jim hrozí od dvou do deseti let vězení.

Ve zmíněném roce 1976 vstoupil v platnost Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, který každému člověku zaručoval právo svobodně opustit kteroukoliv zemi včetně vlasti. Jakeš i Štrougal byli členy předsednictva KSČ a podle kriminalistů měli změnit právní předpisy, které umožňovaly použití střelných zbraní. Vajnar měl pak jakožto federální ministr vnitra ve své kompetenci upravovat nařízeními a rozkazy práva a povinnosti příslušníků Pohraniční stráže. Obvinění je výsledkem prověřování trestního oznámení, které před dvěma lety podala Platforma evropské paměti a svědomí. Aktuální stíhání má souvislost i s trestním řízením vedeným ve Spolkové republice Německo.

Do slovenských voleb zbývají tři měsíce a popularita vládní strany SMER se propadá. V nejnovějším průzkumu agentury AKO vyšlo, že by ji volilo již méně než 20 procent voličů - konkrétně 18,4 procenta. Průzkum také ukázal, že by současná vládní koalice již nezískala většinu. Na druhém místě se v průzkumu s 12,4 procenty umístila nová strana Za lidi, kterou založil bývalý slovenský prezident Andrej Kiska. Velmi podobně na tom je i koalice neparlamentních stran Progresivní Slovensko/Spolu. Na čtvrtém místě se pak umístila nacionalistická strana Kotlebovci-Lidová strana Naše Slovensko. Ta získala těsně nad 10 procent hlasů. Celkem by ve volbách podle zveřejněného průzkumu uspělo devět stran nebo koalic. Popularita strany SMER se dlouhodobě propadá od loňské tragické vraždy slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky.

K tomu, aby opozice dokázala shromáždit většinu, by se na základě průzkumu muselo spojit nejméně pět politických formací. Záměr některých lídrů opozičních či neparlamentních stran o předvolební koalici ztroskotal na Kiskově požadavku, aby společnou kandidátní listinu jako protiváhu stávající koalici vytvořilo až šest formací. Pod pětiprocentní hranicí, jejíž zdolání ve volbách 29. února příštího roku bude podmínkou pro zisk křesel ve sněmovně, zůstala mimo jiné vládní strana Most-Híd se ziskem 3,5 procenta. Pětiprocentní hranici nepřekročila ani strana Vlast, jejímž lídrem je kontroverzní soudce slovenského nejvyššího soudu a neúspěšný prezidentský kandidát Štefan Harabin a kterou podpořila 2,1 procenta dotázaných.

Pod dohledem policejní eskorty se v úterý přesunul z Brna do Olomouce originál nejstarší keramické sošky na světě - Věstonické venuše. Na veřejnosti bude vystavena po pěti letech, k vidění bude 12 následujících dní ve Vlastivědném muzeu v Olomouci. O zapůjčení cenného artefaktu jednalo muzeum tři roky. Soška je podle zástupců Moravského zemského muzea v Brně, které ji má ve svých sbírkách, vystavována jen při vzácných příležitostech. Za poslední dobu to bylo dvakrát, a sice v roce 2013 v Londýně u příležitosti výstavy Umění doby ledové: Zrození moderní mysli v Britském muzeu a podruhé v roce 2014 v rámci oslav 200 let muzejnictví v České republice.

Věstonická venuše je vymodelovaná z hlíny a vypálená a je vysoká 11,5 centimetru. Patrně nejznámější český archeologický nález, jeden z prvních dokladů pravěké keramiky, odborníci objevili na sídlišti lovců mamutů mezi Pavlovem a Dolními Věstonicemi na jižní Moravě. Zhruba 25 až 29 tisíc let stará soška představuje nejstarší známé použití pálené hlíny. Společně se vzácnými exponáty z archeologických sbírek muzea bude v Olomouci k vidění od 27. listopadu do 8. prosince. Na konci ledna 2020 Venuši v bezpečnostní vitríně vystřídá další archeologický unikát - opuková hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic.