Informační servis

Karlova univerzita podala dvě žaloby na prezidenta republiky za to, že odmítl jmenovat profesory její dva pedagogy, fyzika Ivana Ošťádala a kunsthistorika Jiřího Fajta. Miloš Zeman odmítl podepsat jejich profesuru už v roce 2015. Loni v listopadu po sérii soudních pří své rozhodnutí profesory nejmenovat znovu potvrdil - a na to nyní Univerzita Karlova reaguje. „Vzhledem k tomu, že byla porušena pravidla pro jmenování profesory, tak jsme podali k Městskému soudu v Praze dvě žaloby proti rozhodnutí prezidenta republiky ve věci nejmenování profesorů,“ uvedl v pondělí na tiskové konferenci rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

Zeman na jaře 2015 své rozhodnutí nepodepsat jmenovací dekrety Ošťádala a Fajta zdůvodnil prohřešky kandidátů z minulosti. V případě Ivana Ošťádala jde o údajnou spolupráci s StB – Ošťádal sám přiznal, že jí poskytl krycí adresu – a u Jiřího Fajta jde o údajné pochybení ve funkci ředitele Národní galerie. V jeho případě ještě loni Hrad připojil novou pochybnost, zda na vysoké škole učil dostatečně dlouho na to, aby mohl profesorem být, a zpochybnil i Fajtovu práci na devítisvazkové rukověti dějin umění, kterou editoval. Rektor Zima však tyto pochybnosti odmítá.

Středočeská hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) odmítla, že by měla jakýkoli vliv na rozhodování úředníků v kauze údajného střetu zájmů premiéra a šéfa své strany Andreje Babiše. Jak minulý týden zjistil Respekt, krajský úřad od 1. února začlenil dosavadní odbor správních agend, který měl rozhodovat v Babišově kauze, do odboru legislativně právního. Sloučení odborů vyvolává pochybnosti o nestranném rozhodování úřadu v tomto případu. Jermanová (ANO) ale řekla, že jde o úkony státní správy, které nepodléhají politickému vlivu a jsou na něm nezávislé. „Zásadně odmítám, že bych se jakkoliv snažila ovlivnit výkon státní správy, a to v jakémkoliv případě, nejen ve správním řízení, které se týká Andreje Babiše,“ prohlásila před novináři.

Vyzvala také všechny politické subjekty, aby se zdržely komentářů a spekulací o správním řízení, než skončí, a bude zveřejněn jeho výsledek. Babiš čelí podezření, že coby premiér stále ovládá média spadající pod holding Agrofert. Městský úřad v Černošicích mu za přestupek v podobě střetu zájmů již uložil pokutu dvě stě tisíc korun. Babiš se proti tomu odvolal, kauzou by se tak mohli již brzy zabývat právě krajští úředníci. Babiš se hájí tím, že holding vložil do svěřenského fondu. Tvrdí, že tak splnil povinnosti, které ukládá zákon o střetu zájmů. Podnět černošické radnici odeslala organizace Transparency International ČR, podle níž Babiš holding Agrofert ovládá i po převedení do svěřenských fondů a vlastnictvím médií porušuje zákon. Radnice v Černošicích je úřadem s rozšířenou působností pro Průhonice, v nichž premiér žije.

Slovenská redakce Aktuality.sk, pro kterou pracoval zavražděný investigativní reportér Ján Kuciak, zveřejnila nahrávku jeho telefonátu s podnikatelem Marianem Kočnerem. Podnikatel na ní mimo jiné novináři říká, že se začne zajímat o něj i jeho rodinu a najde na ně nějakou špínu. Investigativní reportér o Kočnerovi, který bývá slovenskými médii s vraždou novináře spojován, psal. „Jste zlý člověk, kterého někdo úkoluje,“ říká Kočner Kuciakovi na nahrávce. „Můžete si být jistý, že se vám osobně, pane Kuciaku, začnu speciálně věnovat,“ pokračuje na záznamu z 5. září 2017. „Začnu se speciálně věnovat vám a vaší osobě, vaší matce, otci a vašim sousedům. Jakmile zjistím nějakou špínu, nějaké přešlapy u vás, u celé vaší rodiny… každý má něco za nehty, buďte si jistý, že to zveřejním jako vy. Budu, pane Kuciaku, hledat,“ uzavírá Kočner rozhovor s reportérem serveru Aktuality.sk.

Kuciak podal o dva dny později trestní oznámení a poté o věci vypovídal na policii, ale případ ale nakonec až po jeho smrti prokuratura uzavřela, aniž někoho obvinila. Od vraždy 27letého Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové uplyne 21. února rok. Oba byli zastřeleni ve vesnici Veľká Mača a podle policejních závěrů měl motiv souviset s Kuciakovou prací. Investigativní novinář psal mimo jiné právě o aktivitách kontroverzního podnikatele Kočnera, který je od loňského června ve vazbě kvůli obvinění v případu falšování směnek. A podle nepotvrzených informací slovenského tisku je Kočner hlavním podezřelým z objednávky Kuciakovy vraždy.

Brněnský politik Svatopluk Bartík nespáchal trestný čin, když v roce 2017 na Facebooku napsal, že prezident Miloš Zeman má rakovinu a zbývá mu pár měsíců života. Státní zástupce zamítl stížnost Hradu proti odložení trestního oznámení. Zeman chce pokračovat v civilním sporu. Po Bartíkovi v něm požaduje kromě omluvy také náhradu nemajetkové újmy ve výši pěti milionů korun. Zástupci Hradu rozhodnutí státního zástupce ostře kritizují. Podle Bartíka jde o výhru v prvním poločase. Právník Hradu Marek Nespala považuje rozhodnutí za právně otřesné. V souvislosti se záležitostí údajného ovlivňování soudců zástupci Hradu vyslovil obavu, že se Zemanovi a jeho okolí nebude dostávat spravedlnosti i v dalších případech.

Vyjádření Bartíka původně policie prověřovala kvůli podezření z pomluvy a poškozování cizích práv. Záležitost odložila, proti čemuž Hrad podal stížnost, kterou státní zástupce v pátek zamítl. Podle Nespaly může Hrad použít „ještě některé instituty přezkumu“ rozhodnutí. „Podle zákona je tam možnost podnětu k výkonu dohledu nad dozorem. V rámci toho můžou vyplynout další právní úvahy nadřízených státních zastupitelství,“ řekl. „Necháme to bez dalšího komentáře, nepovažujeme to za vhodné ani účelné. Můžeme jen odkázat na odůvodnění toho rozhodnutí, které Hrad v celém rozsahu zveřejnil. V něm jsou vyargumentovány všechny námitky pana zmocněnce,“ uvedl státní zástupce Arne Nekula ke kritice Hradu.

V Íránu vrcholí oslavy čtyřicátého výročí islámské revoluce, při které obyvatele této blízkovýchodní země svrhli šáha a veškerou moc převzali islámští duchovní. Tuto událost si v pondělí v mnoha íránských městech přišli připomenout davy lidí. Prezident Hasan Rouhání v projevu na teheránském náměstí Svobody řekl, že Írán odolá americkým sankcím, i když občany kvůli nim čekají problémy. Také prohlásil, že Írán bude rozšiřovat svou vojenskou kapacitu, byť se mu v tom nepřátelské státy snaží zabránit. „Nežádali jsme a nebudeme žádat o povolení vyvíjet různé typy raket a půjdeme nadále cestou rozvoje naší vojenské síly,“ řekl před desítkami tisíc shromážděných lidí.

Íránská státní televize také odvysílala reportáže ukazující lidi s íránskými vlajkami a provolávající smrt Izraeli a Americe. „K úžasu Ameriky dospěla revoluce do svého čtyřicátého roku,“ stálo na jednom z transparentů. Lidé přišli na shromáždění často s portréty revolučního vůdce Chomejního. V důsledku obnovených amerických sankcí čelí Írán hospodářským problémům. Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa loni odstoupila od mezinárodní dohody o íránském jaderném programu s tím, že není účinná, Spojené státy současně obnovily ekonomické sankce. Írán se po jejich obnovení potýká s vysokou inflací. Islámská revoluce svrhla v únoru 1979 režim šáha Mohammada Rezy Pahlavího a od té doby je v Íránu u moci duchovenstvo. Šáh z Íránu odjel a následujícího roku zemřel v Egyptě. Do Íránu se z exilu vrátil Rúholláh Chomejní, který se stal duchovním vůdcem a prosadil islamizaci země. V roce 1989 ho v čele státu vystřídal současný duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí.

Každý rok ve světě zmizí 2,5 procenta z celkového objemu hmyzu. Bude-li ubývat dosavadním tempem, tak za 100 let zmizí úplně. Vyplývá to z analýzy zveřejněné v časopise Biological Conservation, na kterou upozornil britský list The Guardian. Ubývá přes 40 procent hmyzích druhů a třetina je ohrožena. Hmyz přitom mizí osmkrát rychleji než savci, ptáci a plazi.