Madoffova krize

Je možné vyměřovat tresty za finanční kriminalitu podle zpronevěřených peněz? Asi ano, přímá úměra tu ale platit nemůže. Délka lidského života je více méně daná a pokud bychom brali skutečně jen číselný metr, stanou se vedle Madoffa všichni defraudanti a zloději pouhými příštipkáři. Vedle 65 miliard dolarů půjde většinou o drobné a soudům ani nestojí za pozornost.

Takto nějak se snažil Madoffův hlavní obhájce Ira Sorkin u soudu vysvětlit, že stopadesát let trestu je pro jeho klienta skutečně moc. Nesuďme výši, ale skutkovou podstatu. A ta je stejná u miliard jako u milionů, vysvětloval neúnavně.

Právník, jehož rodina sama přišla v Madoffově pyramidové hře o 900 tisíc dolarů, žádal pro stárnoucího finančníka pouhých dvanáct let vězení s tím, že společensky jde o dostatečný trest a klient si zároveň uchová naději na dožití se svobody. To vše na pozadí Madoffova doznání, že šlo o „zradu, kterou nelze omluvit“.

Nic z toho u soudu nepomohlo. A v podstatě není divu. Madoff se chtě nechtě stal jedním ze symbolů finanční krize. Ta, jak známo, zatím nejen nekončí, mnozí ekonomové mluví o dalším propadu světového obchodu. Důvodů může být celá řada – od předpokládaného nárůstu cen ropy až po státní bankroty některých evropských zemí.

Nic z toho se stát nemusí, jedno je ale už teď jisté. Politici a experti po celém světě přemýšlejí nad symboly, které by kromě těžko představitelných červených čísel na účtech bank a podniků působily pro finančníky a manažery jako osobní varování. Nejde jen o strůjce pyramidových her a podvodníky, ale i o jakékoli nezodpovědné kšeftování na burzách či život na dluh.

Těch symbolů v osobní rovině zatím – minimálně pro ty, kteří nepřišli o práci – není moc. Zborcení Madoffova kultu v podobě 150 let je jen jednou z prvních výraznějších položek „paměti krize“. Co budou ty další?