Kdyby se udělovala Darwinova cena za nejzbytečnější vyhazovy z práce, byl by Roger Friedman jedním z nejžhavějších kandidátů. Proslulá recesistická cena vyznamenává laureáty, kteří zemřeli obzvlášť hloupou nebo bizarní smrtí. Dlouholetý sloupkař na internetových stránkách americké Fox TV se pouze nechal nesmyslně připravit o prestižní místo. Zrecenzoval totiž pirátskou kopii filmu Wolverine, jejíž únik na web vpředvečer Apríla - celý měsíc před oficiální premiérou - rozpaluje vedení studia 20th Century Fox doběla. A protože producenti předpokládaného komiksového hitu jsou stejně jako stránky www.foxnews.com součástí impéria Roberta Murdocha, pozval si Friedmanův zaměstnavatel novináře brzy na kobereček.
Prostořekému kritikovi nepomohlo, že film, který si podle neoficiálních statistik stáhlo za týden na internetu na milion uživatelů, vychválil do nebes. „Leaknutí" na síť s takovým předstihem nemá v historii filmového pirátství obdoby. Lidé ze studia se dokonce kvůli co nejrychlejšímu odhalení zlodějů nehotové verze komerčního taháku spojili s FBI. A žurnalistický veterán možná lituje, že pustil prsty na klávesnici na špacír.
Jenže hysterické vypořádání se s Friedmanem ukazuje obecnou nejistotu hollywoodských studií v tom, jak čelit pirátství. Sloupkařovy nadřízené patrně nejvíce popudil fakt, že si novinář pochvaloval snadnost stažení a dostupnost ilegální kopie. Jenže je to jen pohled pravdě do očí. A možnosti, jak bojovat proti únikům hotových i pracovních sestřihů natáčených filmů, nejsou neomezené.
Dopadení a spravedlivé potrestání zlodějů je jedna věc a je určitě správné o něj usilovat. Producenti by ale měli naslouchat také hlasům z marketingových kruhů, podle nichž je vystavení filmu na internetu hotovým požehnáním. O tom, kolik diváků si po zhlédnutí nekvalitního paskvilu najde ještě cestu do multiplexu, neexistují hodnověrné statistické údaje. Ale málo jich nebude. Ohromná publicita kolem ilegální verze může snímku vlastně komerčně paradoxně pomoci.
Řešení totiž není v represi. Filmový průmysl by měl zkoušet potenciálním divákům pirátského obsahu nadbíhat tak, jak se o to pokouší čím dál víc například průmysl hudební. Rozumná studia musejí vážně uvažovat o tom, aby už třeba měsíc před premiérou umístila na web mnohem větší část filmu než dvouminutové trailery. Nezávislí filmaři to na YouTube a podobných serverech dělají běžně. Potrestání Rogera Friedmana je odmítnutím nastaveného zrcadla reality. Kdy už velcí hollywoodští hráči konečně pochopí, že válka proti pirátům, stejně jako proti drogám nebo terorismu, se nedá vyhrát hrubou silou? Na trhu, kde existuje obrovská poptávka a snadno dosažitelná bezplatná nabídka, musí studia využít sofistikovanější metody boje.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
