Alternativní ČSSD

Když se v českých politických stranách ozve jiný názor, přivádí to většinou představitele partají k zuřivosti. Strana by měla znít jedním hlasem, říkají. Je to ale mylná úvaha. Politická uskupení by měla jednoznačně jednat, nikoli mluvit. Alternativní názory jsou klíčové, dodávají nové myšlenky a mnohdy se časem promění v hlavní proud.

Destruktivní roztříštěnost můžeme vidět například u Strany zelených, která má dvě mocenská centra a každé má zcela odlišné názory na nejdůležitější otázky v zemi. Pro voliče je pak matoucí, kdo vlastně stranu řídí. Vedle toho klidné a argumentující hlasy, že Martin Bursík dělá něco špatně, mohou zeleným jedině prospět. Dochází tak k tříbení názorů.

Někdy mají alternativní postoje cenu zlata. Tak je tomu například u sociální demokracie, kde to mnohdy vypadá, že by klidně stačilo pět poslanců, protože ti zbývající jen vykonávají příkazy vedení.

Jako zjevení tak zazněl hlas Bohuslava Sobotky z ČSSD, který na svůj blog napsal: „Neomluvitelným a hazardním vojenským útokem na separatistickou Jižní Osetii gruzínský prezident Saakašvili udělal to nejhorší, co pro členství své země v NATO udělat mohl. Přesto jsem přesvědčen, že by Gruzie, po splnění všech podmínek, měla mít i nadále šanci do NATO v relativně krátké době vstoupit. A to i navzdory případnému diplomatickému odporu Ruska. A s podporou České republiky.“ Což je přesný opak, než co hlásá oficiální stanovisko ČSSD.

V tuto chvíli nejde jen o to, že je to rozumný a odvážný postoj. Důležité je i tu a tam slyšet, že v ČSSD jsou prostě lidé se svými názory. Dlouho se zdálo, že tu je jen blok Jiřího Paroubka a potom menší bloček kolem Miloše Zemana či přesněji kolem Miroslava Šloufa.

Podobně „jiný“ názor zazněl od stínového ministra školství Jiřího Havla. Ten ve svých podkladech pro vnitrostranickou debatu o reformě školství mimo jiné k vysokoškolskému studiu napsal: „Nelze zcela pominout výchovný efekt pocítění nákladů a stimulaci dobrých výsledků studia. Je tedy možno si představit, že současné penalizační školné za překročení povolené délky studia by se mohlo dále modifikovat.“

Vcelku banální návrh, vlastně jen podnět k debatě. Ta se ale s velkou pravděpodobností nikdy neuskuteční, protože Havel si stejně jako Sobotka vysloužil ostrý odsudek. „Návrh Jiřího Havla je podle názoru vedení ČSSD v rozporu se základními ideály a programovými dokumenty strany,“ prohlásil za vedení strany Jiří Paroubek. Viditelně se vylekal, že by sociální demokracie získala pověst, že nechce občanům jen dávat, ale že také po nich něco chce.

Je to škoda, jestli ČSSD uvažuje i o středových voličích, měla by se pokusit přemýšlet o světě s širším rozhledem. Nic to ale nemění na tom, že Sobotka i Havel už sociálním demokratům pomohli. Umožnili, aby se na chvíli ČSSD zjevila v pestřejších barvách.