Účet z Ameriky: 30 miliard

Americká centrální banka (Fed) se rozhodla na svém úterním zasedání snížit základní úrokovou sazbu ze tří na 2,25 procenta. Pokračuje tak její boj proti důsledkům hypoteční krize, která se v nejsilnější ekonomice světa objevila před necelým rokem.

Fed již minulý týden předvedl, že nic nebere na lehkou váhu a podnikl kroky, ke kterým nesáhl od Velké hospodářské krize ve 30. letech. Bezprecedentní pomoc investičním bankám a doslova „nalití“ stovek miliard dolarů do peněžního oběhu jsou jasným sdělením světu: USA jsou v krizi.

Recese?

Z technického hlediska Spojené státy nejsou v recesi, protože její ekonomika neklesá dvě po sobě jdoucí čtvrtletí. Hospodářský růst se ale prakticky zastavil. Na konci loňského roku dosáhl 0,6 procenta. „V prvním pololetí letošního roku čekáme nulu,“ uvedl pro Respekt.cz analytik Raiffeisenbank Aleš Michl.

Ve druhé polovině roku by se Spojené státy mohly přehoupnout přes dvě procenta. „Na předkrizovou úroveň se Spojené státy dostanou až v průběhu roku 2009,“ tvrdí Michl. S tím souhlasí i analytik České spořitelny Luboš Mokráš. „Pokud půjde všechno dobře, tak k tomu dojde v příštím roce,“ sdělil Mokráš Respektu.cz.

Do Česka přes Asii

Americká krize se zatím příliš nešíří do světa. „Zbytek světa odolává až překvapivě dobře. Je to hlavně z důvodu silného růstu v Asii, a podpoře globálního růstu penězi ropných států,“ vysvětluje Mokráš. Dochází tak k oddělení vývoje ve Spojených státech od zbytku světa. „Je ale otázka, jak dlouho to může trvat,“ upozornil Mokráš.

Česko by mohla krize postihnout paradoxně přes Asii. Pokud by došlo k poklesu spotřeby v USA, ovlivní to podniky exportující do Spojených států, které pochází hlavně z Asie. „To postihne exportéry do Asie, což je i Evropská unie, a zprostředkovaně to dopadne na nás,“ dodal Mokráš.

V první linii exportéři

Český export do Spojených států tvoří zanedbatelná dvě procenta celkového vývozu. Pokud ale zpomalí německá ekonomika, kam směřuje třetina našeho vývozu, o procento, Česko ztratí přibližně polovinu.

Čeští vývozci fungují většinou jako subdodavatelé právě pro německé exportéry, a snížení asijské poptávky povede k poklesu i té německé. „Za první dva měsíce roku nám klesají zakázky z Evropy. To je pro mě první varovný signál,“ upozornil Michl. Pokud by následný půlprocentní pokles české ekonomiky trval stejně dlouho jako krize v USA, tedy přibližně dva roky, naše hospodářství by přišlo o produkt ve výši přibližně 30 miliard korun.

Americká krize ale může kromě pádu českých akcií a poklesu exportu ovlivnit i bankovní systém. „Má to vliv na nedostatek likvidity bank. Aby tomu banky zabránily, tak jsou daleko opatrnější při poskytování úvěrů. Může to mít teoreticky vliv i na objem úvěrů. Bude záležet na tom, jak to bude trvat dlouho,“ tvrdí Mokráš.

Příčiny a řešení

Podle některých ekonomů může za současnou krizi již 11. září. Fed tehdy v reakci na teroristické útoky a obavy z poklesu domácí spotřeby povolil měnovou politiku a snížil úrokové sazby. Následná obrovská vlna poskytnutých úvěrů vedla ke snížení obezřetnosti bank. Když se pak Fed zalekl rostoucí inflace a vyšrouboval sazby vzhůru, mnoho domácností se dostalo do problémů se splácením úvěrů.

Řešení krize si jistě zaslouží pochvalu za koordinaci Fedu spolu s Evropskou centrální bankou, případně dalšími centrálními bankami. Na druhou stranu nestandardní natažení pomocné ruky i pro jiné finanční instituce než komerční banky sklízí zaslouženou kritiku.

Podle studie Systemic Banking Crises je pro úspěšný zásah nutná vysoká transparentnost, nezávislost rozhodovacích institucí a právě eliminace morálního hazardu, který ale svým krokem Fed spíše podpořil.

Ukázkou dobrého řešení bylo Mexiko. To řešilo podobný problém se zablokováním úvěrových toků v roce 1994 (tzv. Tequila Crisis). V rámci záchranného programu nabídla vláda dotaci dlužníkům ve výši 60 procent dluhu, pokud ho začnou splácet. Přístup byl chytrý v tom, že automaticky oddělil instituce, které měli jen problém s aktuálním nedostatkem peněz a těmi, kdo měli krizi solventnosti. Takové společnosti totiž nezačaly splácet, ani když byl dluh o 60 procent menší.