Přímou volbu prezidenta nepotřebujeme

Je to jako se změnou volební aritmetiky do sněmovny. Všichni po ní volají, její prosazení je ale nepravděpodobné. Při každé prezidentské volbě se ozývají pohoršené hlasy volitelů a veřejnosti, jak nedůstojná ta poslední byla a jak se kupčilo s jednotlivými hlasy. Tomu by napříště měla zamezit volba přímá, která bude jasná a průhledná.

S přímou volbou na konci ledna souhlasil Topolánkův kabinet, nejprve by se podle návrhu ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila měla změnit ústava. V té by se zaměnila věta o tom, že by příště už českou hlavu státu nevolili zákonodárci obou komor parlamentu, ale byli by to přímo občané. Opozice okamžitě změnu odmítla s tím, že nebudou kupovat zajíce v pytli, když není jasné, jakým způsobem by se prezident volil přímo – kdo a za jakých podmínek by mohl kandidovat, v kolika kolech by se rozhodovalo a podobně.

Připomíná to debatu o změně přepočtu mandátů do sněmovny, všichni souhlasí, ale každý si pod svým požadavkem na změnu představuje něco jiného, respektive co by bylo pro danou stranu nejvýhodnější. (Více v článku Silvie Lauder Ruce pryč od našich křesel)

Navíc politologové i odborníci na ústavní právo tvrdí, že by přímá volba automaticky neznamenala zprůhlednění volby a její naprostou čitelnost. „Způsob volby by nebyl průhlednější. Navíc často to nahrává populistům,“ řekl Respektu.cz politolog Jan Kubáček. Jako příklad jeho slov může sloužit šokovaná Francie v roce 2002, když se do druhého kola prezidentské volby dostal pravicový populista Jean-Marie Le Pen. I když jej Jacques Chirak ve druhém kole rozdrtil poměrem hlasů osmdesát ku dvaceti, mnozí demokraté si začali klást otázku, zda demokratické strany dokáží ještě reflektovat každodenní problémy obyčejných Francouzů.

„To co se děje několik dnů ve Španělském sále Pražského hradu, by se mohlo prezidentskou kampaní protáhnout na několik měsíců,“ tvrdí Kubáček. Podle něj by se daleko spíše hlasovalo o vládě a jejích krocích, než o kvalitách toho daného kandidáta pro prezidentský úřad.

Je to móda

Že by kandidáti byli rovněž předmětem stranických vyjednávání je přesvědčen i profesor ústavního práva Vojtěch Cepl. „Je to naivní představa, že by přímá prezidentská volba byla slušnější. Volby by byly i dražší. Já jsem v tomto ohledu jednoznačně zastáncem zastupitelské demokracie,“ řekl v rozhovoru pro Respekt.cz Cepl. Tvrdí, že to je pouze módní záležitost, aby se prezident volil přímo, i když v zemi nepanuje prezidentský systém. „Napětí mezi prezidentem a premiérem by se ještě zesílilo,“ zdůraznil Cepl s poukazem na rakouský nebo polský politický systém.

Že se zvýší napětí mezi Hradem a Strakovou akademií se domnívá i odborník na volební systémy Tomáš Lebeda. „Přímá volba by byla v našem politickém systému zbytečný prvek. Byla by to další komplikace současného složitého stavu. Exekutivní roli plní vláda, prezident má stále spíše symbolickou funkci. Tím bychom posílili třecí plochy mezi premiérem a prezidentem,“ souhlasí s Ceplem Lebeda.

Havel ano, Klaus ne

A mohl by teoreticky po zavedení přímé volby opět kandidovat již dříve zvolený prezident? Cepl se domnívá, že teoreticky ten, který si udělal mezi svým mandátem a novým způsobem volby přestávku. V rovině úvah by to tak mohl být Václav Havel na rozdíl od Václava Klause, který byl před rokem zvolen podruhé českým prezidentem a jeho způsob zvolení vyvolal poslední kolo diskuse o přímé volbě prezidenta.

Podle Lebedy je daleko důležitější debata o změně volebního systému do sněmovny. Vláda sice odsouhlasila změnu, podle které by vítěz mohl být bonifikován několika poslaneckými mandáty, lidovci ale již oznámili, že se změnou nesouhlasí. Křesťanští demokraté navrhli, že by bonifikace měla představovat maximálně tři mandáty.

Lebeda tvrdí, že poměrný prvek voleb do sněmovny, tak jak jej definuje ústava, by nebyl narušen z hlediska politické vědy, pokud se bude přerozdělovat do pěti procent poslaneckých mandátů. To by při počtu dvě stě křesel znamenalo maximálně devět mandátů.